Nezvěstní

Malé městečko, tragédie týkající se malého chlapce a odhalování tajemství zdejších obyvatel během vyšetřování.. To, co fungovalo pro Broadchurch ale u The Missing bohužel nevyšlo. Po všech těch superlativech na čsfd jsem čekala něco zcela mimořádného, ale pravdou je, že seriál drží na hladině závěrečné cliffhangery a pár vypjatých scén. Když se více, než na samotný díl, těšíte na znělku, tak je něco špatně. Zkrátka příběh a jednotlivé linky nedržely úplně pohromadě, je tam dost hluchých a zbytečných míst. Bez nich mohla mít 1.řada 4 epizody, což by bohatě stačilo. Chvílemi jsem se vážně nudila a sledovat trpitelské výrazy nesympatických hlavních hrdinů stále dokola, to člověka jednoduše nebaví. Co se právě představitelů týče, tvůrci dali do kupy nejnesympatičtější ksichty Británie, nemůžu si pomoci - až na postaršího detektiva, všichni působí nesnesitelně. K závěrečné epizodě jsem se dokopala jen proto, abych viděla, co se s chlapcem opravdu stalo. Finále bylo působivé do poslední minuty (přestože jsem úplně nepochopila, proč pachatel prostě neutekl z místa činu), kdy tvůrci raději vsadili na konec "tak a teď si domyslete co chcete", což se mi tam opravdu nehodilo. Stručně a jasně tedy převládají rozpačité dojmy, Britové to umí zkrátka lépe. (21.01.2015)

Stará známá pravda - není nic horšího než přijít o dítě! Je horší jeho smrt nebo jen jeho "pouhé" pohřešování? Je osm let dost dlouhá doba na smíření se s danou situací? Věříme ještě ve šťastný konec anebo se každou noc budíme hrůznými představami, co zlého se mu mohlo stát? A chceme skutečně znát pravdu? Tady ať diváci nečekají žádné šokující zvraty, důležitý je důraz na psychologii postav, na vedlejší motivy, které podle některých děj brzdí, podle mě jsou ale důležité k pochopení motivace hlavního hrdiny a nabízejí tu jednu z možných alternativ. A na konci je slib. Slib, že si tím očistcem příště projdeme znovu. (19.02.2015)

The Missing pro mě nebylo rozhodně žádnou oddechovou selenkou. Prakticky skoro od prvního okamžiku jsem byla ponořena do neustálého pocitu deprese, beznaděje a citové vyprahlosti, která se se mnou táhla všech osm dílů. Přijít o dítě je nepochybně strašné a ochromující, ale ještě horší musí být ta nejistota, zda je naživu a pokud ano, jestli někde nelidsky netrpí. Jsem si jistá, že tohle všechno muselo probíhat hlavou manželům Hughesovým a k tomu ještě obvyklé sebeobviňování a obrovský pocit bezmoci. Celá minisérie je tak na jednu stranu podrobnou psychologickou studií jejich žalu a na druhou stranu zároveň zdařilou kriminálkou, plnou nejrůznějších zvratů. Postavy jsou vykresleny tak zdařile, že mě žádná z nich nenechala zcela chladnou, ať už to byli Hughesovi (Jak James, tak Frances jsou vynikající), Julien nebo dokonce i kontroverzní postava mladého pedofila Borga. Spojení BBC seriálu s francouzskými reáliemi tomu dodává zvláštní, originální atmosféru, jednotlivé linie jsou slušně rozpracované a emoce pracují na plné obrátky. Jediné, co bych tomu snad vytkla je ten závěrečný doslov, nevyřčená nejistota by tomu slušela přece jen o něco víc. (22.12.2014)

Síla toho příběhu je zdrcující a herecké výkony jsou skvostné. Ovšem přesně jak píše uživatel Marigold: "Samotná detektivní rovina trpí syndromem "logika podřízená pointě", ale naštěstí v závěru převáží magnetismus hlavní postavy, kterou na hraně únosnosti vysekl zdevastovaný James Nesbitt." Tím "zdevastovaným" James(em) Nesbitt(em), který to celé "vysekl" na hraně únosnosti je to výborně vyjádřeno. Samotný příběh je místy až možná zbytečně moc natahovaný a pointa celé této minisérie mi vyzněla tak trochu na prázdno. Celé je to tak trochu nekonzistentní a ten závěr jsem trochu nepochopil. Mám na mysli např. to video, kde je vidět únos hledaného chlapce... Jak že to tedy celé doopravdy vlastně bylo? Hmm.... Krom James(e) Nesbitt(a) jsem byl spokojený i s tím jak hrál Tchéky Karyo, popř. Frances O'Connor. Verdikt: 4* a 80 %. (11.01.2015)

S1 "Oliver Hughes" (4/5): Ve vší té civilnosti prosté laciné překombinovanosti i z prstu vycucaných zvratů sympatické a o to více, jak důsledné to je v přístupu "může se to stát i vám". A s ohledem na úskalí tématu o ztrátě jediného dítěte až překvapivě nemelodramatické a citově nevydírající. A přes veškerou chladnou atmosféru naprostého zmaru, deprese a beznaděje to není emočně chladné či cynické. Navíc jde o nebývale zdařilou symbiózu skandinávského přístupu k žánru, kdy se zcela stírají mantinely mezi osobním dramatem a kriminálními pasážemi. Scénář si vystačí s tím, že lidé jsou... Prostě lidé čili konspirace či přes koleno lámaná velká odhalení nejsou na místě. Přesto by se výhrada našla; a sice vyprávění skrze prolínající se "současnost/před lety" přístup, který je vesměs ku prospěchu a není pouze lacinou obezličkou jak natáhnout děj na více epizod, ale přeci jen kolem poloviny série pasáže "před lety" mnohdy zbytečně přešlapují na místě a tah na branku to neztrácí pouze díky lince ze současnosti. A zdaleka nejlepší je samotný závěr, který se zadře pod kůži jako máloco v rámci žánru. S2 "Webster/Giroux" (3/5): Civilnost ustoupila rádoby překombinovanosti a nabízí to vykoupení; tedy záležitosti první řadě zcela cizí. Každopádně ani tak to není špatné. Stále to má prvotřídní obsazení, je to nelacině emocionální a umně (a především jinak) se tu pracuje s tématem ztráty dítěte. Nejvíce na škodu je tak délka, jelikož osm epizod je neopodstatněných. A nic to nedokazuje lépe než irácká anabáze táhnoucí se skrz čtveřici epizod, aby výsledkem bylo něco, co se dalo vyřešit dvaceti vteřinovým telefonátem. (27.12.2014)