Rodinka Bélierových

Úprimný a vtipný film o jednej originálnej rodinke. Originálnej tým, že je takmer celá hluchá! Francúzom sa podarilo natočiť vydarenú feel-good komédiu, ktorá neprekvapivo na konci dojme. Dobré postavy a vynikajúce herecké osadenstvo to posúva do nadpriemeru. V prvom rade po všetkých smeroch talentovaná Louane Emera, ktorá týmto svojím debutom hneď získala César Award (francúzske Oscary) a aj Lumiere Award zhodne za najnádejnešiu herečku. V druhom rade predstavitelia jej rodičov - Karin Viard a François Damiens - získali nomináciu na César Award, prvá menovaná dokonca vyhrala Lumiere Award za najlepšiu herečku v danom roku. A do tretice Eric Elmosnino, ktorý skvelo zahral učiteľa spevu, tiež získal nomináciu na César Award. Okrem debutantky sú to všetko dávno ostrielaní a cenami ovenčení herci a na plátne to bolo aj vidieť. Pekný film, ktorý môžete bez obáv pustiť aj svojím rodičom. 8/10 (28.12.2015)

Vydarené spojenie dvoch Svetov po Francúzky. Trošku mi však vadí, že jednotlivé vedľajšie (respektíve doplnkové) scény neboli dostatočne vypracované. Záverečná „dvojjazyčná“ pieseň je prekrásna a balzam pre dušu. Po prvom videní silné tri hviezdičky, ale po ďalšom videní nevylučujem toto číslo zvýšiť o jeden. PS.: Pekná rola pre E. Elmosnino. Osobné hodnotenie: 78% (***) (01.01.2017)

V jednoduchosti je krása. Přímé, předvídatelné, ryze rodinné, silné v relativně banálních momentech, excelentně zahrané, krásný humor, dojemné, francouzsky jemné, belgicky mlsné. Tohle se muselo piplat, hýčkat a protože to nedrhne, netlačí,  muselo se to piplat s velkou láskou. Moc pěkné! Příjemný film, který sděluje mnohé. Žádná přiblblá řachanda, sedlo mi. Navíc mám ráda François Damiense. Zamilovala jsem si jej v Něžnosti, která se divákům moc nelíbila. Mně jo. S tím chlapem se cítím fajn. Milujícího tátu dal báječně. (18.05.2021)

+3* tahle lehčí francouzská komedie těží z popularity filmů, kde se snaží hlavní hrdina využít svůj talent a dostat se na lepší školu, vyhrát soutěž nebo jinak dostat do povědomí. Takových je spousta a všechny bývají skoro jako přes kopírák. Tady se ho autoři pokusili osvěžit poutem zodpovědnosti ke své hluchoněmé rodině. Z nich vyplývá spoustu vtipných situací a příběh rozhodně nenudí. Herecky i filmařsky je to na dobré úrovni, takže jsem se rozhodoval jen mezi 3 a 4 hvězdičkami. A naštěstí má tady dost vysoké hodnocení, tak není důvod přehánět a doporučuji, když máte chuť na něco odlehčeného. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (10.01.2018)

„Váš otec si myslí, že lidé budou volit někoho hluchého?“ - „A proč ne. Když už zvolili debila…“ Snímek se snaží o určitou míru nekorektnosti a nabourávání předsudků (nejen) ohledně hluchoněmých lidí, takže se tu divák setká s extrémy od zprostředkovávaného setkání u sexuologa(?) až po emocionální otcovo „naslouchání“ dceři. A v tom právě tkví největší síla, ale zároveň i slabina filmu. Dokud jde jen o humor, není moc co řešit, vtipy vesměs fungují (i když je nutné si uvědomit, že hlavní hrdinka teprve vstupuje do puberty), nechybí pohodová atmosféra. Ovšem jak přijde na dojímání, film se pohybuje na tenkém ledě, přičemž se občas udrží přesně na hraně (procítěný zpěv s „překladem“), jindy je již za ní (směrem ke konci stále víc, ze závěrečných pohlednic mi bylo skoro až na zvracení a ten zbytečný příklon k Hollywoodu jsem nepobral). Celkový dojem mi vychází na slušné 4*. „Kdo to je?“ - „Grégoire.“ - „Neříkej, že jsi s ním spala!“ - „To ti neřeknu.“ - „A co Kamel?“ - „Rozešli jsme se včera před matikou.“ - „A tenhle?“ - „Ten byl po matice.“ (13.02.2018)