Love

Problémem tohoto filmu je, že je sebestředný a samolibý, ale vezměme to od začátku. Uprostřed stojí muž, který se nachází ve vztahu, jež ho nenaplňuje a tento muž by mohl symbolizovat mnohé z nás. Sledujeme jeho prožívání vztahové minulosti, která se točí především kolem sexuální minulosti, ztotožňujeme se s jeho vzpomínkami na cosi dokonalého, co měl, ale už nelze obnovit. Jeho charakter je reálný a musím říct, že spousta pocitů je zachycena velice působivě a pravdivě. Tím se tedy dostávám k tomu, že Láska Gaspara Noé není jen porno s příběhem, naopak je to film, v němž lze nalézt hluboké sdělení, ovšem on ho ve své nabubřelosti utopil v přehršli erotických scén. Ty plní svou funkci pouze zkraje, později už se jedná o prostou samoúčelnost, snahu šokovat a tedy zbytečné protahují film, jehož poslání by lépe vyniklo v prostoru 90 minut... 6/10 (15.06.2016)

S celovečerními HC typu Život Adele nebo Nymfomanka tvoří Love můj oblíbený cyklus "obal porno příběhem". Je okouzlující, jak s matematickou přesností pokrývá Noé fáze fyzické i citové lásky, včetně hravosti až po swingers. Marná je jen snaha některých pubertálních diváků vstřebat tolik otevřenosti a pojmenovávání konkrétních věcí jejich vlastními jmény. Ale pro mimina tu zbylo alespoň několik vtípků v dialozích na téma studenti uměleckých škol řeší, jestli je nejlepší film 2001. A to je zas tak průhledná klasika, že by to vcelku mohlo uspokojit každého. #pražskéfilmovéléto (27.04.2016)

Začiatok má slušný rozbeh. Miera otvorenosti a explicitnosti viac ako dostačujúca. Noé sa ale vracia k téme nastolenej jeho Enter the Void. Ultimátne hľadanie lásky, drogový ošiaľ a sebazničujúca neschopnosť stať sa funkčnou bytosťou v spoločenstve ľudí je témou s akou sa vysporiada množstvo režisérov. A keďže je to ten druh filmov aké mám veľmi rád, videl som ich množstvo. Pri väčšine ale explicitnosť podfarbovala stav hrdinu.. preplnenosť týchto scén v priamej úmere k veľmi ťažkopádnym dialógom takmer o ničom vytvára nie práve príjemný kontrast a čo je horšie pôsobí samoúčelne. Druhá polovica filmu, kedy viacej odkrývame vrstvy zničeného vzťahu a dostávame sa hlbšie a hlbšie do minulosti si uvedomíme že sledujeme pocity dvoch ľudí, ktorých vlastne nemôžeme mať nikdy radi.. A tu ma Noé stráca a necháva chladným. Koniec som pretrpel. Hovoriť o emóciach ako láska a strach ale postaviť ich na sexuálnej otvorenosti pričom si to obhájim dialógom z filmu nie je podľa mňa ukážkou vyspelého filmára. Keby to bol jeho prvý film klobúk dolu.. ale Noé natočil lepšie a sugestívnejšie filmy.. Zdá sa mi že stratil dych na nové témy a nové spôsoby rozprávania. Slabučký priemer s výbornou kamerou. (25.03.2016)

Je vskutku umění mít odvahu s něčím takovým oblažovat kina. Fanatici na festivalu asi zbaští leccos, ale já se potím až na patách z myšlenky, že bych na tuhle ultrapíčovinu šel do kina na třidé. Pěkný prsa, a občas i kamera. Film patrně pro hluchoněmé, protože i přes zesílený zvuk se tam skoro pořád šeptá a není nic slyšet. Retrospektiva, jedinej skutečně anglicky mluvící člověk (ten moula) a všechny ty kravky v krkolomném střihu mi byli nejprve ukradení, pak jsem je začal nenávidět. A režiséra taky, protože 130 minut života si vzít jen tak nedám. (12.12.2015)

Předností člověka je inteligence, řešit problémy, kdyby byl život jenom o jebání, od většiny zvířat bychom se moc nelišili. Vystává otázka, jestli je člověk schopnej projebat celej svůj život, za cenu ztráty vlastní lidskosti. Sledovat filmy Gaspara Noého je vždycky tak trochu „out of body experience“. To platilo a hlavně pořád platí především pro Enter the void. S Love v tom ovšem pokračuje a svým záběrováním pořád dokáže spolehlivě roztočit hlavu diváka a kutálet jí skrze lidské tužby a emoce až do depresí nasáklého finále. Jenomže celý je to až moc dlouhý a až příliš jednotvárný, beze snahy šokovat (leda nějaký vyjevený puberťáky), nebo uhranout. (22.12.2015)