Stockholm, Pennsylvania

Námet vlastne rovnaký ako v úspešnom Abrahamsonovom filme Room, avšak dej je skôr zameraný čisto len na tú integráciu do reality. Tá bola v tomto prípade podľa mňa síce podaná pútavejšie, ale chýbala mi tam nejaká obšírnejšia retrospektíva, ktorá sa v tomto prípade priam núkala. Čo sa mi na tom páčilo, tak určite tá bezemočnosť hlavnej postavy, ktorá napriek tomu že z toho väzenia fyzicky odišla, avšak jej duša zostala uväznená naďalej a jej trauma nemala zrejme konca kraja. Škoda, podľa mňa sa s tým dalo vyhrať ešte aj oveľa lepšie, ale inak nadpriemer (tesne zaokrúhlený k 4*) - najmä v tomto psychologickom kontexte, a aj vďaka Saoirse Ronan, ktorá je priam ideálom na takéto role naivných dievčat (viď Brooklyn). (12.03.2016)

...Nedokážu říct co je nejhorší co mě v životě potkalo. Jestli být s tebou po celý život nebo být bez tebe po jeho zbytek... Tak tohle bylo celkem zajímavý psychologický drama. Né, že by bylo zpracování filmu nějak dech beroucí a ani hercký výkony nejsou nějak extra oslnivý ale s tématem Stockholmský syndrom si tenhle film poradil celkem obstojně. Je to film nad kterým se divák po dokoukání musí zamyslet. Film klade spoustu otázek na něž se hledá odpověď jen velice stěží, pro toho co takovou situaci nezažil. Jedna věc je ale jistý. Veškerý oběti únosů a je jedno jestli u nich vznikl Stockholmský syndrom už stejně nebude mít nikdy normální život. Tohle zákonitě musí člověka poznamenat nadosmrti. Slabší 4 hvězdy. (30.10.2021)

Saoirse Ronan je tu vynikajúca ako vždy, takže ani v najmenšom neľutujem, že som si Stockholm, Pennsylvania pozrel, ale inak je to rozhodne najobyčajnejší film celej jej kariéry. Inak zápletka vôbec nie je zlá, mladá žena, ktorá sa po mnohých rokoch väznenia u svojho únoscu, ktorý bol ale pre ňu všetkým konečne vráti ku svojej skutočnej rodine, no všetko je pre ňu úplne nové, ale to prevedenie už priemernejšie a obyčajnejšie skutočne byť nemohlo. Celý čas som mal pocit, že sledujem štandardnú televíznu drámu, takže umelecká hodnota vo väčšine ohľadoch je len minimálna. Ale aspoň ten scenár je v poriadku, síce neponúkne vôbec nič výnimočné, presne niečo takéto sa aj dalo po celý čas čakať, ale vyhovoval mi a navyše aj dĺžka mi prišla ideálne zvolená, aby sa film vyhol slabým miestam. Takže Saoirse Ronan je pre takéto priemerné filmy škoda, ale práve vďaka nej a obstojnému scenáru ma to celkom bavilo a obyčajnú rutinu povýšili na slušný film. 60% (25.04.2016)

Nejsilnějším motivem tohoto filmu je především úplná nejednoznačnost a bezvýchodnost situace. Člověk na jednu stranu chápe hlavní hrdinku, na tu druhou ji ale nikdy pochopit nemůže. Ačkoli je únos dítěte zlá věc, opravdu je ono dítě dobré po tolika letech izolace uvrhnout do normálního života? Do cizího prostředí, k cizím lidem a vlastně celkově do prostředí, které zná jen z vyprávění? Může se vůbec člověk vrátit do normálního života, když vůbec nezná fungování lidské společnosti a fungování vnějšího světa? Film divákovi předkládá podobné otázky a je dost těžké na ně odpovědět, protože je to jednoduše nepředstavitelná věc. Škoda, že film nešel po psychologické stránce více do hloubky a zaměřoval se spíše na postavu matky, díky které film zabrousil spíše do thrillerových vod, než-li psychologických. (10.02.2016)

Ještě nahoru mohli připsat psychologické, protože jsem o chování Leily dost dlouho přemýšlela. Nedokázala jsem se s ní ztotožnit a ono to ani nejde, nikdy jsem nic podobného neprožila a Nikole také ne, zřejmě pouze čerpala z nějakých zdrojů podle skutečnosti (má teorie). Myslím, že v uzavřeném prostředí se dokázala projevit alespoň trochu emočně, ale naprosto je utlumila v reálném domově a pokoji, kde bylo mnoho věcí, které na ní měly logicky minimálně zapůsobit. Je to ouva ouva film a ten konec tomu moc nepřidal, přece jen, to už bylo na mě moc. (31.01.2016)