Sbatti il mostro in prima pagina
Slap the Monster on Page One
Aféra z titulnej stránky
Režie:
Marco BellocchioScénář:
Sergio DonatiHudba:
Nicola PiovaniHrají:
Gian Maria Volonté, John Steiner, Jacques Herlin, Marco Bellocchio, Jean Rougeron, Corrado Solari, Gisella Burinato, Laura Betti, Michel Bardinet (více)Obsahy(2)
Nezáleží, kdo je vrah, ale jak se bude vyjímat v novinách... Milán v roce 1972, městem zmítají protesty a napětí roste i s blížícími se volbami. Rozjitřenou atmosféru ve společnosti ještě vybičuje zpráva o znásilnění a vraždě středoškolačky z uznávané rodiny. Případ zaujme Bizantiho (Gian Maria Volonte), šéfredaktora místního pravicového listu Žurnál, a vidí v něm příležitost, jak nasměrovat společenský neklid k vhodnému cíli. Kauzu svěří mladému novináři Rovedovi (Fabio Garriba), ale celou dobu jeho články výrazně koriguje. Díky svým konexím se navíc Bizanti dostává k důvěrným informacím a je schopen zpovídat svědkyni (Laura Bettiová) nebo přijít s hlavním podezřelým dříve než sama policie. K velké spokojenosti vlastníka Žurnálu a jeho mocných přátel je tak z vraždy dívky podezřelý její spolužák, který se mimo jiné angažuje ve studentské levicové buňce. Roveda se ale nevzdává a pátrá dál, přestože mu pomalu dochází, že jeho článek v plném znění Žurnál nikdy neotiskne. Kauza ovšem nedává spát ani samotnému Bizantimu, který se musí postarat, aby se ke čtenářům dostala „správná“ verze příběhu... Čtvrtý celovečerní film italského režiséra a scenáristy Marca Bellocchia vypráví bezútěšný příběh o manipulativní síle masmédií a skryté moci vládnoucí vrstvy. Temnými zákoutími italské metropole pak diváka provádí oportunistický antihrdina, kterého ztvárnil milánský rodák Gian Maria Volonte. Ten se proslavil jednak svým intenzivním hereckým projevem a rovněž chameleonstvím, které mu umožňovalo přesvědčivě zahrát vyšinuté padouchy, zlomené muže zákona či rozporuplné postavy italské historie. Volonte se také nikterak netajil svými levicovými názory a často spolupracoval s filmaři, k nimž měl názorově blízko – mezi takové projekty patří i Aféra z titulní stránky (1972). Jde však o jeden z mála snímků, na nichž se režisér Marco Bellocchio scenáristicky nepodílel. Námět sepsal Sergio Donati pro svůj režijní debut, ale od natáčení nakonec musel odstoupit. Na filmu se dále podílela tehdejší špička italské kinematografie, za kamerou stál například Luigi Kuveiller (dvorní kameraman Elia Petriho) a o střih se postaral Ruggero Mastroianni (střihač nejznámějších Felliniho a Viscontiho děl). (Česká televize)
(více)Recenze (23)
Klasické polizzioteschi, že už to viac ani nejde. No a kto iný tu mohol stvárniť hlavnú úlohu, než Gian Maria Volonté. Ten môže byť v tomto žánri raz zloduch a inokedy jediný kladný hrdina príbehu. Tu stvárnil to prvé, i keď ide skôr o životom unudeného pragmatika, ktorý stratil radosť zo života a stal sa absolútne bezcitným manipulátorom. Šťastie mu to ale neprináša. V tomto smere je najlepšia scéna s apatickou manželkou, vtedy vám z neho bude skutočne zle, ale na druhej strane sa v ňom môžete proti vlastnej vôli aj nájsť. Problém tkvie ale, ako tu už bolo spomenuté, v úlohe polície, respektíve absencii reálneho vyšetrovania. Akoby to bolo celé iba na dvoch novinároch, z čoho jeden má moc ako vedúci redaktor a druhý je len radový pisálek. Politické demonštrácie dobre vykresľujú atmosféru doby, s prípadom ale príliš nesúvisia, ak si odmyslíme fakt, že celý humbuk okolo rýchleho vyriešenia prípadu súvisí s voľbami. Konštatovanie, že masy sú ľahko manipulovateľné, je samozrejme nadčasové a do logiky deja umne zakomponované. A tam znova dobre poslúži spomenutá scéna s manželkou. 70% ()
Italský film režiséra M. Bellocchia se odehrává v zákulisí velkého milánského deníku. V období příprav volební kampaně vzruší město záhadná vražda 14leté dívky. Na anonymní udání je zatčen mladý příslušník levice a novináři využijí vzniklé aféry k ovlivnění veřejného mínění. Téměř nikoho však nezajímá je-li mladík skutečně pachatelem. ()
Kdo ocení tohle ať mrkne na Konformistu, -kdo pobral Konformistu a neviděl tohle, tak na to koukněte. -- Asi nebylo záměrem autorů , aby dílka tohoto ražení a vyznění točená v průběhu let sedmdesátých 20. století byla v ČR a přilehlém okolí poplatná i ve dvacátých letech 21. století, ale stalo se. Chtělo by se říci , že jsme za dospělou Evropou o čtyřicet let pozadu (to by to pak ještě mohli dohnat následující dvě generace), jenže ne. Pokud k tomuto odstupu přičtete fenomén tzv. sociálního státu ( o nic než plíživou bolševizaci nejde - což je aktuální fenomén právě Evropy) tak nějaké dorovnání v myšlení a kvality života třeba v Nizozemí nehrozí. Nikdy. (no a že byl pan Petr Čepek mladším bratrem pana Volonté, tak snad o tom není sporu) ()
ČESKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČT 2 = 19.4.2021, réžia českého znenia (ÚPF) = MARIE FRONKOVÁ - Taliansky filmári opäť držali prst na tepe doby a z absolútne banálneho námetu vyťažili ďalšie dielo vysoko aktuálne aj dnes. Volontého herecký koncert vytvára plastický obraz manipulátora, ktorý vo svojej bohorovnosti pohŕda všetkými "ovcami", vrátane svojej jednoduchej manželky a v záujme šedých eminencií moci ohýba verejnú mienku podľa toho, kto zaplatí najviac. Lídri našich finančných "gorilých" skupín by veru vedeli rozprávať. Päť bulvárnych titulných stránok ako vyšitých. (20.4.2021) ()
Bohužiaľ, nejedná sa o žiadny triler, ale len o tuctovú taliansku novinársku detektívku. Tá síce beží na pozadí politických bojov, komunisti versus pravica, ale inak sa jedná o celkom nudný snímok s nezaujímavými postavami, s ich častým vreskaním a takým tým nesympatickým talianskyn temperamentom. Príliš ukecané a minimum zaujímavých scén - zaujala snáď iba scéna, kde redaktor vynadá svojej manželke do hlúpych husí, zataľ čo ona sleduje televíziu a pyšní sa tým, že jej manžel je práve v nej. Celkovo však dosť nuda. ()
Galerie (10)
Zajímavosti (5)
- Film byl natočen na jaře roku 1972 v Miláně. Jako místo natáčení bylo použita milánské sídlo deníku l'Unità. (classic)
- Původní projekt měl režírovat Sergio Donati, autor příběhu a části scénáře, který se však kvůli neshodám s hlavním hrdinou projektu vzdal. (classic)
- Film začíná skutečnými záběry ze shromáždění Tiché většiny v Miláně, protikomunistického výboru, k němuž patřili křesťanští demokraté, missini, liberálové a monarchisté. Řečníkem je mladý Ignazio La Russa, budoucí ministr obrany ve čtvrté vládě Silvia Berlusconiho a předseda Senátu. (classic)
Reklama