Šílená matka

Režisérka a scénáristka v jedné osobě Lorene Scafaria tímto svým dalším vztahovým snímkem jakoby navazovala na svůj předchozí počin „Hledám přítele na konec světa“ (2012) a dál vyvíjí příběh tentokrát poukazující na typickou charakteristiku matek svých dcer. Originální název „The Meddler“ v českém překladu „Vetřelec“ je daleko přijatelnější než název český distribuční, neboť z postavy matky, ve vynikajícím podání Susan Sarandon, v žádném případě žádná šílenost netkví. Jedná se o naprosto přirozený charakter s poněkud přehnanou laskavostí mateřského pudu, kdy se u své dcery snaží zaplnit životní prázdnotu po úmrtí svého manžela a otce dcery, která to vlivem svého mládí samozřejmě vidí jinak a bere to jako zasahování do svého života. Příběh nádherným způsobem naznačuje řadu hmatatelných pravd týkající se vztahů mezi rodiči a dětmi a je to provedeno v takové atmosféře, že se jistojistě na obou stranách barikády mnohá divačka i najde či vyvolá vzpomínky. Pro posouzení je použito několik zatrpklých, ale i úsměvných situací. Na konci příběhu tak, svým způsobem nuceně, nechybí zralé úvahy o pojmu truchlení. Bez ohledu na to, jak hluboký je smutek a bolest po ztrátě partnera, život jde navzdory všemu dál. Stejně jako spousta takových matek může být snímek poněkud frustrující, ale za vidění určitě stojí. (28.02.2023)

Vpodstatě je to film o hledání smyslu života v individualizované euroamerické společnosti, kde si někteří za peníze mohou koupit vše – zde včetně sebehodnocení a aktivit, kterými pak lze vyplnit volný čas – protože co jinak s ním, ta hrůza. Ona oázka, kterak by dané možnosti využili třeba… africké děti, které každý den přemýšlí, co budou jíst zítra, se opravdu během filmu opakovaně vtíravě nabízí. Zejména zpočátku, kde řada představených postav naplňuje onu osnovu „zbytečného člověka“, tak jak je známe z ruských románů 19. století, a to doslova a do písmene. Ale jinak je to povšechně příjemný, víkendový filmík tlumočící několik uklidňujících základních pravd (typu „jednou jsi nahoře, jednou dole“, „síla pozitivní mysli funguje“, „jestliže jsi tady pro druhé, nenech se druhými odradit, že to tak není“ apod.) podpořený kvalitními hereckými výkony. (09.01.2019)

Na každý jeden film s Rose Byrne sa vždy veľmi teším, a ani toto nebola samozrejme výnimka. Ale táto "sága" o ovdovenej žene, ktorá si sama pred sebou potrebuje dokázať aká je nevyhnutne potrebná pre celý svet, ma akosi nezaujala. Námetovo to síce nebolo zlé, ale dej ma neskutočne nudil, ba priam až ubíjal. Lorene Scafaria má na to asi talent, že aj z kvalitného námetu dokáže vytvoriť takú anti-drámu (viď. Seeking a Friend for the End of the World)... 1* za herecké výkony Susan a Rose. (11.10.2016)

Sama moje mamka se stará o mojí babičku a dost se to shoduje. Ze začátku to má opravdu tempo a poznáte tu opravdový charakter staré matky. Je to skvěle zahrané a baví mě detaily nedokonalého stáří. A teď negativa: notaak, opravdu? Zase LGBT? Alespoň ho tu nepropagovali nějak moc na sílu, taky to od druhé části ztrácí tempo a stává se z toho romantická komedie, takže něco, o čem to původně být úplně nemělo. 6/10 si to oprávněně zaslouží (14.07.2022)

Za mě ta matka nebyla zas tak šílená :D Sarandon mi do té role neskutečně pasovala! Bylo to přehnané a vygradované - to ano, ale za mě fajn a příjemně pestré..Nevěřila jsem, že by mě tak mohla zasáhnout situace, kdy uprostřed noci přijde na to, co ta paní v nemocnici ukazuje prsty a pak když na to přišla - tak pardon - ale to bylo tak silné a beze slov, že mě to neskutečně zaskočilo. Bylo to všechno fajn :) (12.10.2022)