Červená želva

Toto dielo zobrazuje v podstate jednoduchý, možno až banálny príbeh o stroskotancovi, ktorý sa snaží prežiť na opustenom ostrove. Počas celého filmu nepočujeme ani jedno slovo, hoci je zrejmé, že hlavný hrdina nie je nemý. Dokonca ani presne netušíme v akom časovom období, či kde konkrétne sa nachádzame. Na druhú stranu tu však nesledujeme nejaké doslovné objavenie „strateného raja“. Okolitá príroda dokáže byť drsná a krutá. Zároveň však aj podmanivo krásna a upokojujúca. Ako vždy, keď nad ňou človek nemá moc, stáva sa predmetom úžasu i strachu. S tým súvisí aj dôraz kladený na cyklus. Či už hovoríme o striedaní ročných období, dňa a noci, o opakujúcom sa prílive a odlive alebo o vedomom i nevedomom nasledovaní krokov svojich rodičov. Kolobeh prírody je tu dominantný a život hrdinu je len jednou z jeho súčastí.Všetko je skrátka lyrické a pomalé. To však v tomto prípade neznamená nudu. Je to skôr ako posedenie v lese po poriadne hektickom a dlhom dni. (11.06.2019)

Málokedy ma animovaný film "rozoberie", tentokrát sa tak ale stalo. Príbeh Robinsona zdanlivo nemôže priniesť nič extra nové či originálne, preto je veľmi príjemným prekvapením, že tento scenár to dokázal. A to aj bez slov, ktoré tu vôbec nie sú potrebné, na všetko stačia obrazy. Príbeh jedného osudu zasadený do izolovaného, ale romantického prostredia je podaný tak, že sa v istých situáciách každý nájde, pokiaľ bude na ne nahliadať, povedzme že, metaforicky. Osobne považujem za najväčšie eso rozhodnutie nechať základnú dilemu na divákovi, ktorý sa rozhodne, či sledoval fantasy, alebo ľudskú fantáziu. (10.02.2021)

A já nejsem dojat! Když vím, jaká hra se se mnou hraje, nemám chuť ji hrát. Taková symbolika, až je úplně prázdná, podobenství o životě bez života. Je mi jasné, že na to japonci francouzům skočili, ona je evropa se svými zvláštnostmi hodně přeceňovaná a obdivovaná, tím více, čím je prostému člověku (japonci) vzdálená. Zklamalo. P.S. a spoiler: nemůže po mně nikdo chtít shovívavost s filmem, kde se zabíjí želva, pod jakoukoli záminkou. (28.02.2017)

Jako kraťas by to bylo velice funkční, sdělení o propojenosti všeho živého se dalo bez potíží vměstnat do pár minut. Svým způsobem je to velmi podobné Playtimu, jedno sdělení v několika variacích. Já vím, že opakování je matka moudrosti, ale bohužel patřím do té kategorie diváků, kterým myšlenku stačí říci jednou, při častém opakovaní na ni zanevřou. (15.02.2021)

Vizuálně úchvatné, esteticky výrazné, přesto scenáristicky slabé. Na plátně tak nejvíc pozornosti zaslouží vedlejší postavy všetečných krabů, kteří působí originálně a vtipně a vůbec, natočte o nich celevečerák! Zdatně konkurují poplíkům z Totora (nojo, stylistika studia Ghibli je z toho náramně cítit, a to je dobře, nemít Červená želva tak nabitou konkurenci, klidně by tam šla i ta čtvrtá hvězdička). (09.10.2016)