Spojenci

Je škoda, že se tyhle kostýmové výpravné velkofilmy z období druhé světové války pomalu (v západní kinematografii, v Rusku to samozřejmě neplatí) přestávají natáčet, neboť tohle neustále opakované variování historie, jak ji napsali vítězové, je místem, kde svět je příjemně černobílý, Němci jsou ti zlí a Spojenci ti správní hrdinové. Řečeno reklamním sloganem řetězce Globus Tady je svět ještě v pořádku. Tak to vidí i Robert Zemeckis a servíruje romantiku uprostřed Bitvy o Anglii, stejně jako variaci na slavnou Casablanku. (05.03.2017)

Od té doby, co Zemeckisovi vyrvali producenti z rukou animátorské studio, protože ztratil zbytky tvůrčí soudnosti a byl odhodlaný dělat ošklivé CGI nezáměrně strašidelné horory až do konce věků, se teda vrátil k hraným filmům. Ale je jasný, že mu jde dál jen o samoúčelné trikové hříčky bez zájmu o vyprávění příběhu nebo i vytvoření zajímavé estetiky. Když se setká s námtem, co mu padne, jde se protrpět k příjemné exhibici (Muž na laně), ale jinak smůla. Unudění herci před kamerou v nudném prostředí něco odříkávají, aby mohla být na pozadí neviditelná dokreslovačka. Gratuluju, jen mě nebuďte. (15.02.2017)

Zjednodušujúce určite, ale v pekných šatoch retro-hollywoodu, ktorému sa to ľahko odpúšťa. Prekvapivo negíčové, napínavé až mrazivé, už samotnou atmosférou temnej doby, do ktorej je ICH PRÍBEH zasadený. Perfektne zrežírované, s chladnou profesionalitou, bez tlačenia na emócie, ktoré by sme od Zemeckisa čakali. A bez veľkých ľúbostných motívov, ktoré by sme čakali od Silvestriho. Pretože takto parádne napísaný scenár s tak silným PRÍBEHOM nič z toho nepotrebuje. Ten záver ma úplne rosekal. (08.02.2017)

Knight nepíše špatné příběhy a i když dělá poctu hollywoodské klasice jako je Casablanca dokáže do ní přidat dostatek modernity. Pittův studený čumák Max Vatan roztávající v náručí Marion Cotillard je v akčních scénách stále efektivní zabíjecí mašina a špionážní hra je mnohem uvěřitelnější než bývá zvykem. Detaily, detaily a zase detaily. Zemeckis si střihl solidní žánrovku s několika vyšperkovanými kamerovými špeky a i když občas vykouknou slabší triky, nijak zvlášť to nevadí. Kvalitní romantické válečné drama o rodině, lásce a správných lidech v nelehké situaci. Ideální věc na rande. (30.01.2017)

Hodně jsem se rozhodoval jestli mám hodnotit na 80% nebo 60%, je to totiž úplně přesně 70%. První půle doslova nuda. Je to takový hezký příběh s hezkou výpravou kde se nic neděje, poznáte krásy Casablanky z roku 1942, krásný francouzský styl budov á la Paříž s nádechem orientu, chodící velbloudy v ulicích a staré auta z třetí říše. Prostě idylka na sobotní dopolední oddech po páteční pařbě, kdy se vám nechce moc přemýšlet a kdy si chcete uvařit snídani a u filmu luštit třeba křížovky, nebo posílat fotky z předešlého večírku. Jenže kvůli tomu do kina nechodíme, že? Druhá půle začala alespoň trošku povedenou scénou s písečnou bouří a ta mi trošku nabudila testosteron a já se začal konečně probouzet z deliria. Začal jsem lehce vnímat problémy nacisty ovládanému Vichistickému režimu v této orientální zemi, kterou chtěli spojenci získát díky strategicky významnému přístavu. Začal jsem jim fandit, ale stále taková pohodička idylka, která už byla i skoro ve 3/4 a stávalo se to tak trochu nechutně nezajímavé. Poté konečně pořádný zvrat, a začalo ródeo, které si Brat Pitt alias Max Vatan vysnil po válce. Posledních 30 minut opravdu tedy konečně obrat a mě film začal opravdu bavit. Byly v něm cítit konečně pravé emoce, jenže dalo se jim věřit? Poslední scénu milostného páru jsem hltal a zanechala ve mě hluboký dojem, odcházel jsem ze sálu spokojen. Zemeckis má ale na víc, stejně jako film a doma se mi rozložilo, že vlastně konec zachránil vše a mohli v klidu vypustit 80 minut filmu. Proto nakonec pouze za *** i když pocitově na 69,9%. Výkony Pitta a Cotillard nezklamali. (26.01.2017)