Mlčící hvězda

Interiér lodi, pěkný. Ale ten coloring, díky němuž ten černoch vypadá tak děsivě, že právě přišel ze samotného pekla, je ech. To měli raději udělat čb. Ocituji přeložený komentář z jutub, který je prostě...parádní: A po přistání na Venuši, celá posádka a loď jsou rozdrceni a spáleni díky nesmírnému tlaku a žáru...konec filmu. ;-) (18.06.2020)

Ideologický sci-fi paskvil s naprosto nezajímavými postavami a katastrofálním režijním i technickým zpracováním. Vlastně zde nejde o nic jiného, než poskytnout vizi toho, co by zůstalo ze Země, kdyby tehdy někdo zmáčkl obávaný knoflík a připomenul nejen šikmooké japonské lékařce, že Hirošima byla teprve mírné předznamenání. Jenže aby z výsledného obrazu totální zkázy mrazilo, jeho přemístění na jinou planetu s řadou opravdu podivných jevů působí jako hodně ujetý trip. Teprve po zhlédnutí tohoto filmu je vidět, jak vkusným až vytříbeným dílem Ikarie xb-1 ve své době byla - její tísnivá a sugestivní atmosféra i zdravá uměřenost ve ztvárnění budoucí vesmírné cesty a jí doprovázejících konfliktů a nebezpečí je skutečným balzámem na újmy, které může způsobit tato narychlo zpíchnutá společenská zakázka. (02.09.2013)

Sci-fi-litida, která není dobře napsaná a bavit může jen lid, který na těchle postarších vědeckejch fikcích se spoustou blikajících kontrolek a robotů se špatnou výslovností pravidelně ujíždí, ale pro nikoho jiného ne, on to totiž není zrovna nejlepší film, žel (cs Ikarie XB1 je jen o tři roky mladší, ale zároveň o tři levely lepší). Možná se mi to nelíbilo protože jsem viděl americkou zkrácenou verzi, ale upřímně, tu delší bych vidět asi ani nechtěl, už takhle jsem se na mnoha místech nudil a mimovolně rukama skládal origami stegosaura, což vzhledem k tomu, že nedokážu složit ani parník značí, že to fakt nebylo moc záživné. V konečném důsledku je tu tak zajímavá snad jen rezonance odporu proti jaderným zbraním a fakt, že jsem si při finále vzpomněl na jednu scifózní rozhl. hru, co jsem jako malej slyšel asi tak milionkrát (úkol pro zítřejší den, zjistit, co to bylo zač!). FiN (27.03.2015)

Videná americká verzia. Tak snáď to jediné, čo je dodnes na tomto filme zaujímavé, je štylizované výtvarné stvárnenie Venuše. Inak sa tvorcovia úmorne snažia, vo všetkej vážnosti, publiku zdeliť to, čo urobilo, bez preháňania, nejakých sto amerických filmov v predchádzajúcej dekáde. Mlčiaca hviezda tak pôsobí na rok svojho vzniku značne archaicky a ako keby bola nakrútená v roku 1950. Vyššie hodnotenie je spôsobené najmä mojou obľubou subžánru vesmírnych ciest a skrátka tým, že je film tak mimo, až je nechcene vtipný a divák sa bude perfektne baviť na úkor tvorcov. No a ešte fakt, že iba málokto sa v histórii sci-fi vydal na druhú planétu od Slnka v našej slnečnej sústave. (28.09.2019)

Přesně to napsal zelvopyr a mám naprosto stejné pocity. Už sama kniha je slabá, Lemovo nejlepší tvůrčí období začíná až počátkem 60. let, a vlastně v ní není ani pořádný děj, jen spousta teorií, fakt, technických popisů... na úrovni své doby. A podobně film. Nejde mi ani tak o chabé triky a papundeklové kulisy, ale o celé heroické vedení už tak slabého příběhu... (30.03.2012)