Láska a smrt

Patrně nejlepší Allenův film. Neuvěřitelné množství výborných hlášek - scénář je mistrovské dílo. Geniální "filosofické" řeči ruských nevolníků, Allenovy promluvy na kameru, spousta gagů až blížících se grotesce (snaha o omráčení dona Franciska), narážky na ruskou literaturu, odkazy na Bergmanovu tvorbu atd. Velmi dobrá a půvabná Diane Keaton. Prokofjevova hudba se sem hodí snad ještě více než do původních filmů. Ale stejně to hlavní jsou dialogy, monology, komentáře, které by se daly tesat... (03.08.2003)

Na Woodyho Allena jako režiséra a scenáristu jsem měl naladěno okamžitě od první scény. S Woodym Allenem jako hercem jsem to zase měl o něco těžší a chvíli mi trvalo, než jsem si na jeho zběsilé pitvoření v uniformě s brýlemi zvykl, ale během scén z divadla se přihodilo, že mě sám mistr před kamerou začal najednou rozesmívat přibližně stejným dílem, jako mnoho jeho autorských dialogů ve společnosti okouzlující a komediálně excelující Diane Keaton... a najednou jsem ho už plně bral, i když pár trapným momentům se v mých očích občas nevyhl (např. v groteskní scéně bez zvuku s opakovaným mlácením dámy tvrdou láhví do hlavy). Láska a smrt možná lehce trpí tím, čím i mnohé další Allenovy filmy cca do začátku 80. let a sice, že nedrží tolik pohromadě a místy připomínají spíše tematicky poslepený sled scén. Naštěstí to zachraňuje nejen důstojné a stejně vtipné završení, ale i bohatá náplň filmu mnoha zdařilými scénami a nápady ve svérázném pojetí motivů z notoricky známých ruských literárních klasik a národních dějin, ale také osobností, teorií a myšlenek z dějin filozofie. Pojmout ony filozofické střípky s takovou lehkostí i nadsázkou a vložit je do vtipných situací, vztahových zápletek nebo reálných událostí jiné epochy (Napolen v Rusku) si vyžadovalo spoustu kreativity, jaká mě na Woodyho starších filmech velice baví. Výsledkem je opět velice zábavná filmová skládanka, v jejíž pestré palety humoru si většina diváků najde něco svého. [80%] (17.11.2023)

Russian gentleman: So who is to say what is moral? Sonja: Morality is subjective. Russian gentleman: Subjectivity is objective. Sonja: Moral notions imply attributes to substances which exist only in relational duality. Russian gentleman: Not as an essential extension of ontological existence. Sonja: Can we not talk about sex so much? (01.10.2005)

Tak presne takto si chcem Woodyho filmy pamätať a presne tento zobrazuje všetko 'naj', čo vlastne v základe ponúkajú. Toto bola úplná šupa, namakané hlášky odrovnávajúce diváka každú minútu boli také perfektné, že som film myšlienkami preťahoval, aby sa ešte neskončil. Na tomto sa oplatí zabaviť sa. A zatiaľ je to pre mňa najlepší Allen, z čias, keď do svojich diel ešte nepchal (niekedy zbytočný) dramatický žáner. Hĺbka vtipov nemá obdobu - "Bezvýznamnosť, nebytie, čierna prázdnota..." ''Čo vravíš?" "Nič, plánujem si budúcnosť." Perfecto. 100%. (17.02.2008)

Mé nekritické já by asi napsalo, že se jedná o výbornou satirickou komedii, kde 5 z 10 vtipů způsobuje nebezpečné záchvaty smíchu, že dialogy mají úžasný spád a šťávu a že rozcuchaný a obrýlený Woody Allen je pro svou roli typově nepřekonatelný. Mé kritické já by ale oponovalo, že je to za vlasy přitažená slátanina, kde 5 z 10 vtipů působí přiškrceně a ohraně, že šťavnaté dialogy jsou v mnoha případech ztotožněním stupidity a že Allen je naprostý pošuk, jehož charakter je schovaný za hromadou velkohubých keců a moralizování. A protože přiklonění k jedné straně by znamenalo částečně definovat styl hodnocení pro další Woodyho filmy, což by bylo trochu nefér, a také dál složitě rozepisovat "proč, co a jak", zůstanu tentokráte neutrální a tuto Woodyho konfrontaci s profláklým bytím a nebytím si uschovám na dobu neurčitou do složky "Druhá šance". Až potom se snad uvidí. :-) (22.08.2013)