Sing Street

Velice příjemné překvapení.. Pro hudební filmy, teen romance a osmdesátky mám tak nějak slabost.. A jako bonus irské prostředí, které není okoukané.. Všechno bylo roztomile uvěřitelné.. Hlavního hrdinu trošku zastínil charismatičtější starší brácha hulič Jack Reynor, ale i to nijak zvlášť nevadilo.. Soundtrack je naprosto boží a pár dní na něm budu ujíždět.. Jednoznačně doporučuju všem, co žrali seroš „Báječná léta“.. |filmová výzva - Enšpígl| (11.02.2019)

Další generační výpověď, která jede (víceméně) na popových baladách a playbacku. Ještě k tomu vypráví o lásce k holce, která che být modelkou a hlavního hrdinu zaujala svojí krásou. Kdyby to aspoň nepředstíralo, že na pozadí stojí téma toho, jak strašně důležitý je dotáhnout rebelii vůči autoritám do zdárnýho konce. (10.08.2017)

Na prvním místě musím vychválit velmi povedené, chytlavé písničky, které perfektně nostalgicky zapadají do poloviny 80. let a stylu britských legend (Duran Duran, The Cure aj.). Myslím ty původní, složené pro film, avšak potěší každá na moment znějící klasika. Díky nim jednoduchý, téměř bezmráčkový příběh školní dublinské kapely - i trošku komplikovanější první pubertální lásky a konečného úniku z neperspektivních, šedých životních vyhlídek - bez námahy obhajuje pevnou 4. hvězdu, přestože ve vážnějších (nejen sociálních) podtónech víceméně povrchně tápe (kluk nemá na druhé - černé - boty, ovšem barvitých kostýmů a líčení podle svých idolů vystřídá přehršel). (17.03.2017)

Parta teen outsiderů v Doublinu osmdesátých let založí na ultrakonzervativní křesťanské škole kapelu inspirovanou Depeche Mode, Duran Duran, Cure a Joy Division? What's not to love? Snad jednoduchá, ale hrozně příjemná pohádka (přitom prý trochu autobiografická), které by k dokonalosti stačilo snad jen mírné zkrácení, obzvlášť o jedno přebytečné a rušivě kýčovité muzikálové číslo. 8/10 (08.04.2020)

SPOILERY! „Videla si Návrat do budúcnosti?“ – „Videla som všetky filmy.“ Nie je to až také dobré, ako Love Song, ale írske prostredie tomu veľa dáva, texty pesničiek sú zasnené a poetické a polovicu všetkých tých skvelých ksichtov by som chcel vidieť v nejakom novom filme každý rok v nasledujúcom desaťročí. Faktom je, že scenár je miestami nie príliš vydarený. Koniec je možno až príliš otvorený a v podstate všetci členovia kapely, až na speváka, sú iba štatisti, nie sú psychologicky postačujúco prepracovaní a nikto z nich nemá dôstojný koniec, proste zrazu zmiznú z plátna. S pani manželkou sme nepochopili ani moment, v ktorom hrdinov starší brat prisľúbi sólo na koncerte a potom tam bez vysvetlenia nie je. Wtf? Inak ale príjemné prekvapenie, ktoré s pribúdajúcimi minútami (najmä ku koncu) naberá na intenzite a dojákovosti. P.S. – Zachytil som v pár tunajších komentoch názor, že hrdina sa na konci na svoju kapelu vybodol. Pred jeho útekom je jasne povedané, že si berie demo ich nahrávky a do Anglicka cestuje aj práve preto, aby sa kapelu pokúsil predať vydavateľstvu. (14.04.2017)