Reklama

Reklama

Cesta do fantazie

  • Japonsko Sen to Čihiro no kamikakuši (více)
Trailer 1

Obsahy(1)

Cesta do fantazie je dobrodružný snímek, kde se nesvádějí bitvy, hlavní postava není nadaná nadpřirozenými schopnostmi, ani se zde nesváří dobro se zlem. Vyprávění o desetileté dívce, která se ocitne v roztodivném městě duchů, bůžků a strašidel, se obejde bez schémat a prvoplánových atrakcí sezónních animovaných hitů. Naopak diváky každého věku pohltí a uhrane unikátní vizí svého autora, díky níž každý záběr dýchá roztodivností, hravostí, nápaditostí, ale i melancholií a emotivností. (AČFK)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (994)

JFL 

všechny recenze uživatele

"Cesta do fantazie" představuje jednak úžasně uhrančivou podívanou, ale především jeden z nejvýmluvnějších dokladů, proč by se o Hajau Mijazakim nemělo mluvit jako o "japonském Disneym". Ačkoli tento přívlastek bývá užit ve chválihodné snaze představit tohoto výjimečného tvůrce potenciálním divákům, kteří o něm nikdy neslyšeli (a dodnes takoví jsou), současně filmy Mijazakiho i studia Ghibli krutě obírá o jejich osobitost. Díla tohoto zcela solitérního režiséra totiž mají s tvorbou disneyácké továrny společné maximálně povrchní schodu, že jsou komerčně úspěšné a animované. A stejně tak je to i s často se vyskytujícím popisem Cesty do fantazie jako "japonské / anime Alenky v říši divů". Ostatně stačí porovnat Mijazakiho film s disneyáckou adaptací Alenky z roku 1951. Ta je typickým produktem precizní studiové výroby - optimalizovaný produkt, který je dílem nikoli jednoho autora, nýbrž týmu, kde o post režiséra se podělilo několik animátorů specializovaných na odlišné sepekty animace, stejný přístup je uplatněný u scénáře, jenž prošel rukama třinácti různě specializiovaných scenáristů, kteří předlohu upravili do líbivé podoby. Tento model je totožný u všech klasických animovaných filmů studia Disney, a i v éře renesance studia byla režie (až na ojedinělé výjimky) dělena minimálně mezi dva animátory. Studio Ghibli je naopak bytostně autorské, Mijazaki a Takahata každý zvlášť na svých filmech figurují jako režiséři a scenáristé. Mijazaki pak představoval autorskou záštitu i nad projekty jiných mladších režisérů coby autor scénáře. Zatímco studio Disney v drtivé většině adaptovalo knižní předlohy či vycházelo z klasických bájí a legend, Mijazakiho snímky povětšinou pocházejí z mistrovy vlastní imaginace. Dokonce i ve výjimečném případě, kde základem příběhu je konkrétní dílo (Doručovací služba čarodějky Kiki, Howlův kráčející hrad), se výsledný film ubírá vlastní cestou a předlohou se spíše jen inspiruje. Mijazaki se nikdy netajil svými inspiracemi a jeho díla fascinují mimo jiné právě tím, jak dokáže elementy z japonské i evropské literatury, kultury a historie spojit do unikátních vizí, které skrze podobnosti motivů s klasickými díly získávají váhu univerzálnosti. V případě "Cesty do fantazie" a Carrollovy "Alenky v říši divů" tak sice obě díla pojednávají o dívce, která se dostane do fantaskního světa a hledá cestu ven, ale ve všech ostatních ohledech jsou zásadně odlišné, až protichůdné. "Alenka" přináší zahlcení vjemy, které slouží k upoutání pozornosti dětí, při čemž vyprávění je pojaté jako hříčka založená na nonsensu a absurdní logice. Carroll v knize reflektoval a zesměšňoval řadu dobových systémů, norem a rituálů vyšší společnosti a jednotlivé figury (zřejmě) koncipoval podle reálných předobrazů. V souladu s tím pak i samotné vyprávění ustanovuje hrdinčina dobrodružství jako sen, v němž věci protagonistce důvěrně známé z reálného světa získávají fantaskní podobu. Hrdinka samotná během svého pobytu ve snovém světě neprochází zásadnější změnou či vývojem a dospělost zůstává pouze příslibem, naopak je oslavována rodící se osobnost a rostoucí sebevědomí hrdinky. Mijazaki sice před zraky diváků rozprostírá fascinující svět, ale zaměřuje se v něm výhradně na hrdinku Čihiro, pro kterou se stává katalyzátorem strastí z paralelního reálného světa, ale především iniciací k dospívání. Dospělost zde není pojímána jako nějaký soubor společenských norem či sebejistota ve vystupování, nýbrž oproštění se od umanutosti i sebestřednosti a naopak dospění k empatii i uvědomění si vlastní identity a kořenů. Jednotlivé vedlejší postavy pak představují různé podoby těchto vlastností, eventuálně spolu s hrdinkou prochází totožným vývojovým obloukem (Beztvářník i dítě Jubaby). Konkrétní dějové motivy (odebrání jména jako podmanění, vzpomínky) pak zase tematizují identitu a její stavební kameny. Čihiro tak z umíněné a vnitřně zmatené holky, která se těžce vyrovnává se stěhováním do nového domova, vyzrává když se díky zážitkům ve světě duchů její strach a bezradnost mění v okouzlení a empatické zaujetí, ale také zatímco poznává hodnotu svého jména a váhu vlastní minulosti a vzpomínek. Co do stylu pak "Cesta do fantazie" představuje Mijazakiho nejrozvláčnější a nejméně žánrový film. Zdejší konflikty a peripetie nemají podobu dobrodružných střetů a la Naušika, Laputa či Mononoke. Ty probíhají spíše na pozadí hrdinčina příběhu, zatímco ona směřuje ke stále větší vyrovnanosti a klidu - proto také nezapomenutelným vrcholem snímku je podmanivá pomalá jízda vlakem krajinou proměněnou v oceán. () (méně) (více)

Frajer42 odpad!

všechny recenze uživatele

Zajímají mě dvě věci. První věc je, co je to za matroš a ta druhá je, kde se to dá sehnat. Otázku směřuji k uživatelům hodnotícím 4*+, ačokliv se domnívám, že tento výplach si nezaslouží hvězdičku jednu jedinou. Znovu u ,,animovaného" filmu od Hayao Miyazaki má problém s tím, co on optimisticky označuje, jako ,,animaci". Přechody jednotlivých obrázků prostě nejsou plynulé. Obraz je hrozně nepřirozený a otravný. Není to ovšem problém zdaleka jediný. Příběh je slovy slušné češtiny naprosto nepopsatelný, a protože nám včera brzy z rána zemřel bývalý prezident a národ je momentálně ve fázi státního smutku, tak se neodvažuji uchýlit k těmto nejvybranějším českým slovům. Hrozně, ale opravdu hrozně moc mi lezla na nervy hlavní hrdinka a ten její kastrólově střižený nápadník. Je tak trochu paradox, že to byl film hlavně o nich. Český dabing byl z kategorie otřesných. Příšerná uspavací nuda od začátku až do konce. V průběhu jsem několikrát usnul, ale aby mi náhodou něco neuniklo, tak jsem samozřejmě prospané pasáže přetáčel zpět. Efekt nulový. Neuniklo mi naprosto nic. Ostatně ono nemělo uniknout ani co. Určeno snad pro japonské děti do čtyř a půl let. Z mého pohledu jednoznačný odpad a jeden z nejhorších animáků, co jsem měl možnost vidět. ()

Reklama

monolog 

všechny recenze uživatele

Povznášející, jedním slovem povznášející. Nádherné kresbičky a hudba, to je v této autorské skupině pravidlem. Ale ten příběh, prostě báseň v obrazech. Od Miyazakiho jsem viděl jenom Můj soused Totoro a ten mě tedy nezaujal ničím jiným, než právě vzhledem a hudbou. Příběh tam ale skoro nebyl. Jenže Cesta do fantazie je naprosto jiná. Zezačátku mi sice všechny ty fantastický postavičky přišly podivný, zdálo se mi jich tam opravdu hodně, ale za okamžik si mě příběh chytil. Ta pohádkovost, ale zároveň drama a okořeněné romantikou naivního dětství hlavní hrdinky. Neustále nové podněty a postavy, které se objevují po celou dobu. První dětská láska, nevinná a nejčistší, jaká může v životě vůbec být. Proměna charakteru hlavní postavy, která je tak pozvolná, že si jí všimnete až už je dokonána. Přestože se mi zdálo, že Chihiro na svých deset let jedná hodně dospěle a že konec je trošku nedodělán, líbilo se mi to. I to pozvolné tempo, menší akčnost, občasné mystično či spousta neobvyklých postaviček (aspoň pro mě neznalce asijské kultury) byly fajn. Vždycky se na to podívám rád znovu. Jindy Dodatek: Vždycky se na to podívám rád znovu, pokud to nebude mít českej dabing. Ten to opět úplně ničí. ()

Galadriel 

všechny recenze uživatele

Nad fantazií tvůrců zůstává rozum stát, stejně tak nad skvělým výtvarným zpracováním (na kterém mi vadí jedině anime lidé, ale to je asi můj problém, kterého se snad časem zbavím a neberu to v hodnocení v potaz). Ten barevný svět plný nápadů ale zaručuje tomuhle filmu naprůměrnost a příběh, tolik odlišný od americké produkce, jakbysmet. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Nebudu se zbytečně rozepisovat, tenhle příběh dívky, která i bez pomocé rodičů (proměněných ve vepře) najde svého (vnitřního) průvodce, je prostě BOŽÍ! Jedno z vizuálně nejúchvatnějších anime všech dob a bez debat nejlepší film se žabákem v kimonu. 90% Zajímavé komentáře: Gemini, berg.12, Divočák, Mr. Lobo, Abdul ()

Galerie (101)

Zajímavosti (23)

  • Na často kladenou otázku, proč byli rodiče Džihiro přeměněni právě na prasata, přišla od zaměstnanců studia Ghibli v létě 2016, tedy 15 let po uvedení filmu, nečekaná odpověď. Podle nich uvedená transformace zrcadlí nenasytnost (chamtivost) charakterizující japonskou recesi v 80. letech. (Jirka_Šč)
  • Na začátku filmu jede Čihiro s rodiči autem - v jednu chvíli je za bočním oknem vidět reklama na gumárenskou japonskou firmu Bridgestone, která určitou dobu působila jako dodavatel pneumatik ve formuli 1. (Hromino)
  • Hlavní hrdinka filmu má předobraz ve skutečné postavě: jedná se o dceru přítele režiséra Mijazakiho. Inspiraci režisér získal při společně strávené dovolené na jeho horské chatě. Stejně tak se ve filmu objevují další postavy inspirované skutečnými lidmi, Kiki z doručovací služby vznikla podle dcery producenta filmu, Čihiřin otec je vytvořen podle dívčina skutečného otce, její matce posloužila jako vzor jedna členka Mijazakiho týmu. (Witta)

Související novinky

Nejlepší filmy desetiletí dle ČSFD.cz

Nejlepší filmy desetiletí dle ČSFD.cz

28.12.2010

Byl by hřích opomenout při příležitosti končícího prvního desetiletí nového milénia souhrn nejlepších filmů daného období. Zde vám přinášíme žebříček třiceti nejlepších celovečerních filmů dle… (více)

Filmasia 2010 – asijské „best of“

Filmasia 2010 – asijské „best of“

30.11.2010

Letošní festival Filmasia se koná v Aeru 3. - 5. prosince 2010. Uvidíte nové filmy od jmen jako Andrew Lau, Takashi Miike, Hayao Miyazaki, Tsai Ming-liang nebo Kim Ji-woon! Asijský víkend začíná v… (více)

Reklama

Reklama