poster

Rok koně

  • USA

    Year of the Horse

Dokumentární / Hudební

USA, 1997, 106 min

Režie:

Jim Jarmusch

Hudba:

Neil Young

Producenti:

L.A. Johnson

Střih:

Jay Rabinowitz
(další profese)
  • Rudovous
    ***

    Dobra kamera.Trochu moc dlouhe zabery.Dokument to je nic moc teda,az na par momentu... .Ale mam rad Neila Younga tak ***.(14.2.2007)

  • gouryella
    **

    Mistře Jarmuschi, jestli chcete vědět jak má vypadat správný hudební dokument obraťte se prosím na Petra Zelenku, on vám poradí jak na to ....... nudný jednotvárný pokus o dokument, který se nepovedl.(17.10.2002)

  • Crocuta
    ****

    Úplně souhlasím s maebovým komentářem, líp bych to nenapsal :-) .(28.6.2007)

  • swamp
    ***

    Neil Young & Crazy horse jsou pro mě neznámá kapela, i když slušelo by se říci BYLA NEZNÁMÁ. Na tento dokument jsem se podíval ze dvou důvodů. Jedním byl nečekaně Jarmusch, druhým ten, že se nebojím nových věcí, tak proč si neposlechnout /nezhlédnout/ tento počin, že? :) Je to takový mix soundu klasických kapel jako Deep purple - Black sabbath - Pink floyd - The Eagles - The Rolling stones a snad i The Doors -- jen v trochu odraném kabátku. Ale nato, že jsem je slyšel (pravděpodobně) poprvé, mě dostala snad větší polovina interpretovaných písní.. což se mi často nestává. Tudíž panu Jarmuschovi děkuji.(19.1.2009)

  • kinej
    ****

    Je pravda že Jim Jarmusch coby dokumentarista zde moc nezazářil. Zajímavých informací o skupině Crazy Horse je ve filmu minimum. Pár slov o vzniku, pár vět o bývalých členech a spousta nesmyslného tlachání. Použití ručních kamer filmu také moc nepřidává. Ostrý záběr by člověk pohledal. Ale scény z koncertů, to je fakt síla. Co bych dal za to, vidět tyhle chlápky v téhle formě naživo. Hned úvodní sklada Fucking Up je totální masakr. Neil Young hraje na kytaru s neuvěřitelnou suverenitou. Chvílemi jeho extatická hra vypadá jako by se odputával od svého těla a prováděl jakýsi šamanský riutál. Žádné laciné reprodukce stuidových nahrávek tón po tónu, ale bezbřehé mystické variace na původní skladby. Young by se ale nikdy nedostal do podobných epilepticky vypadajících tranzů, nemít po boku ostatní členy se kterými si na pódiu neustále vyměňují energii. Hudebně tedy neskutečná pecka a to i přesto, že se hrají spíše „dvojkové“ skladby, protože živě je to úplně o něčem jiném.(6.11.2012)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace