Anon

Zajímavá dystopická jednohubka aneb co Niccols tradičně nerozvíjí tematicky, vynahrazuje všudypřítomný minimalismus. Což ostatně v motivu anonymity a ztráty soukromí dává smysl. Snímek by tak mohl vést k zamyšlení i nad dnešní dobou, kdy naopak všeobecnou lidskou snahou je "být viděn". Současné veřejné i soukromé fízlování i naopak subjekty vyžadované sledování svých životů je predikcí, že podobné náměty nejsou nereálné. Otázkou je, kdo se nad tím zamyslí ve společnosti, jejíž jedna část v zájmu svých domnělých vyšších dober opět donáší a zakazuje ty nepohodlné, jiná část blogerů, influencerů apod. by za sledovanost dala snad i život, a ti další se místo skutečně přítomné reflexe ukájejí v duchaplnosti svého černobílého vidění světa nejlépe souzením minulosti s naprostou absencí hermeneutiky, přičemž jejich univerzálním mentálním vrcholem je asi tak onanie nad Taberyho úvodníky... (11.02.2020)

Specialista na nízkorozpočtové scifárny, které mají áčkový rozměr i sofistikovanou originalitu, je zpět. Andrew Niccol si pro svůj comeback stanovil, jak je jeho dobrým zvykem, nižší produkční náklady, na pyj nasadil po letech jeho osvědčenou Amandu Seyfried, přihodil spolehlivého Clive Owena a navrch napsal ultrafantasmagorii z blízké budoucnosti o sériovém vrahovi, který se umí hacknout do mozku a svým obětem těsně před smrtí zprostředkuje vidění z pohledu své osoby. Už se sice nedozvím, zda Niccol zůstal tragéd přes akci, film je téměř prostý akce, nicméně nevzpírá se explicitnějším erotickým vsuvkám, takže už divák nemusí fantazírovat o poprsí hlavní herečky, což je i nový prvek v jeho režijním přístupu. Seyfried je sice spíše zvyklá, že její filmy jdou do kina, tentokráte tomu tak není, jedná se o Netflix platformu. Kupodivu po technické stránce tento počin určitě předčil dosavadní lacině vyhlížející režisérovu tvorbu. Tempo vyprávění je pomalé, čímž slouží k tomu, že se v příběhu dá orientovat, i když méně pozorný divák může ztratit nit vyprávění. Zdánlivá průhlednost zápletky je vlastně stavěna pro nečekané vyústění/odhalení identity vraha, což ale určitě není nejsilnější část filmu. Mnohem zajímavější je průběh, nejednoznačnost charakterů, byť se to neobešlo bez klasických klišé typu traumatizovaný detektiv ze ztráty potomka, inklinace k chlastu, šlapkám. I tak má film porci režijních nápadů, které (svojí nereálností) zaujmou a drží děj. A hlavní dva protagonisté jsou ideální volba. Amandu Seyfried bych sice nebrousil každý den, v tomhle filmu je ale použitelná. Slabšímu zakončení/rozuzlení naštěstí předchází zajímavá režijní forma a pocit kvalitně odvedené práce, která zhusta plodila příjemné scifi plodiny. 10/10 (21.05.2018)

Ja vul si myslel, ze ta nejnudnejsi vec ve filmech je, kdyz protagoniste civi na obrazovky monitoru. A pritom civeni na monitor bez monitoru je mnohem vetsi peklo! Skvely namet tu zabilo nudne provedeni. Mohla to byt techno-noir detektivka, misto toho jsme dostali pseudo scifko se slabym scenarem a mdlym audiovizualem. (21.04.2020)

Zajímavý. Budoucnost, kde ti můžou vymazat okamžitě a střelhbitě to, co právě vidíš. Takže jsi okamžitě a střelhbitě slepej, jak krtek. A další věc je, že všichni detektivové, i v tý nejvzdálenější budoucnosti, si prostě musí to cigárko zapálit. Jakože ti vymažou vidění, ale vaporizéry nic? Divnej futuristickej film. Znepokojivej. Taky nechci, aby mě někdo pořád čekoval....ale...vlak už je rozjetej. Takže pro začátek přestaňte kouřit. (06.05.2019)

Zásadní ukázka toho, co Netflix je a asi i dlouho bude - televizí. Ačkoli sehnal téměř áčkového režiséra a téměř áčkové hvězdy, výsledek se odehrává ve dvou třech lokacích, vše je snímáno z blízkosti a i příběh nemá žádné hlubší košatění. Je to prostě dobrej TV film. Chytře napsanej, chytře zrežírovanej, ale bytostně televizní. (25.05.2018)