Čtyři pírka: Zkouška cti

Rozhodně to nebylo nejhorší, leč také ne nejlepší, ovšem výpravnost filmu a dobré oko kamery mnohé zachránily. Letger byl tradičně dobrý a téma války v Súdánu pro britskou korunu taktéž. A je zde dobře vidět prvopočátek důvodů imigrační vlny do Evropy, bývalé koloniální státy jsou smlouvami sešněrovány dodnes. Tak tedy tři hvězdy. (30.12.2015)

Dlouho jsem hledal nějaký dobrodružný film, natočený za posledních 10 let, který by si na nic nehrál. A pak jsem jeden objevil - "Čtyři pírka". Narozdíl od těch všech "Mumií" a "Tajemných tváří" působí velice přirozeně a uvěřitelně jak po příběhové stránce, tak co se týče postav. Hlavní hrdina není žádný namachrovaný a neporazitelný borec, ale obyčejný kluk, který se hrdinou stal spíše omylem. Jinak o dobrodružství není ani na chvilku nouze, výprava je pěkná, nechybí pořádná bitva, přátelství až za hrob a láska, která i hory přenáší. Nevím, co se většině na tom nelíbí. 85%. (01.03.2009)

Po dlhom čase veľkovýpravný historický príbeh vzdialene pripomínajúci Lawrenca z Arábie. Vysoký rozpočet , slušné herecké výkony a silný príbeh dávajú tušiť skvelému diváckemu zážitku. Ale je to strašne dlhé a dej sa doslova vlečie vyše dve hodiny do absurdného finišu, ktorý je vystrihnutý ako z úplne iného filmu. (05.07.2003)

Film je jedním z mnoha natočených remaku. Mě se však zdá nejlepší po známém filmu režiséra Zoltana KORDY z r. 1939 (Čtyři péra). Heath LEDGER v hlavní roli nepředvedl bůhví co, ale nebyl špatný. Nudná se mi zdála Kate HUDSON, která se tvářila furt stejně (jestli měla radost nebo lítost). Jinak se mi film líbil a režisér Shekhar KAPUR vylíčil hlavně perfektně odpor ke kolonialismu a jeho válečných důsledcích. (13.03.2009)

To co je na The Four Feathers zajímavé, je rovina, jehímž nejlépe postřehnutelným projevem je distribuce vlastností s ohledem na barvu kůže. Zatímco v podstatě všechny heroické, ušlechtilé a velkolepé (a krásné) postavy jsou černé (jakkoli je jim třeba věnován malý prostor) počínaje ostřelovačem a konče Abou Fatmou, všichni imperiální británci jsou pochybných, nebo minimálně kolísavých, charakterových kvalit. Mezi řádky tak trochu banáního a tak trochu přepjatého dobrodružného příběhu Kapur rozehrává, pro toho kdo se nedívá pozorně, lehce přehlédnutelnou kritiku imperialismu jako takového. Britové jsou upjatí a nebo oxbridgsky rádobybujní, jak shrnuje Abou Fatma když mluví o tom jak se smějí, v Súdánu jsou nevítanými agresory, po kterých děti nakonec hází kameny a jsou svázání pokrytectvím a pseudomorálkou, jež je nutí jít do války bez ohledu na to, že nevěří ideálům, pro které by měli zabíjet a umírat, ale jdou proto "že tam jdete vy ostatní", a i ve chvíli kdy jako Harry odmítnou, jsou posléze vlastními resentimenty a neúprosným velkým Druhým donuceni přece jen se vydat do Afriky a zachránit si "čest" - či spíše svůj obraz v očích ostatních. (25.12.2009)