MOST!

Jestli existoval seriál, který jsem už z principu nechtěl nikdy vidět, byl to právě příběh z mého rodiště. Ještě dřív, než jsem jeho existenci zaregistroval, se totiž usadil snad v každém českém obýváku, na ulici se v úterý ráno mohutně hláškovalo ze včerejší epizody a když se člověk osmělil ozvat, že zatím Luďana a spol. nesleduje, odpovědí mu byl zaražený a nechápavý pohled. V okamžiku, kdy jsem získal dojem, že budu nejspíš opravdu ta poslední osoba, která ještě do Severky nezavítala, jsem tedy sebral odvahu - a zavítal. A jak se rozjezd překvapivě dravě daří salvou více či méně vtipných situací (a druhý díl to nadšení zase brzdí neutuchající snahou udělat z hlavní postavy nesnesitelného blba), musel jsem být chtě nechtě zvědavý, jak se z relativně nesourodé podívané dá vybruslit. Prušinovského zručnou ruku totiž většinou blokuje neustálé cílení na echt sociálno, ve kterém se sice silné malé příběhy hledají snadno, ale žánrové vybočování v jejich rámci často kvůli nutné nadsazenosti nefunguje. Tady tomu tak není a v první i poslední řadě za to vděčí hercům. Bez dokonale padnoucího obsazení by totiž skoky do romantiky, do existenciality a sporadicky až téměř do akce nemohly fungovat. Jenže jak nejoslavovanější Hofmann, tak fatální objev Stárková a můj osobní favorit Michal Isteník si uhrají jak prvoplánové grimasy, tak překvapivě nosné glosy, které nemohly než zlidovět a konečně i tu nejvážnější stránku. Za všudypřítomným "Dycky Most" nebo vulgaritou v každém vyhrocenějším dialogu se totiž skrývá překvapivě trefné poselství, které k mému šoku v mnoha bodech odpovídá mému náhledu na svět. V kombinaci se zvážněním posledních epizod rád odpustím úvodní rozevlátost a nesoudržnost a když se na samém konci rozezní první tóny jedné z nejoblíbenějších písní mého života, zapadne do sebe už úplně všechno. Na pár sekund jsem tak zvažoval i nejvyšší hodnocení, ve kterém mi brání jen ona nemilá upocenost českých počinů, které se pořád ne a ne zbavit ani v prvotřídních kouscích. Most! ale přesto k této skupině patří a i když bych před měsícem nevěřil, že to někdy napíšu, kultovní status mu přísluší plným právem. (13.04.2019)

Zatímco v půli světa se dnes žilo předáváním přehnaně korektních Oscarů, celé Česko žije posledním dílem MOSTU!, svěžího seriálu, který vtipně a trefně reflektuje českou náturu a do poslední kapky dojí v této době právě potřebný nekorektní humor toho nejhlubšího zrna. Díru do světa (nebo do české kinematografie) bych v tom nehledal, nicméně za vysokou sledovanost jsem rád a je fajn vidět jednou za čas dílo, které se díky silnému tvůrčímu vedení zkrátka trefí do černého. (25.02.2019)

Je fajn, když po tak masivním a otravném hypeu přijde kvalitní věc, která si opravdu zaslouží, aby se o ní mluvilo. Most! je jeden z mála současných českých seriálů, které jsem za posledních deset let rozkoukal a jediný, co jsem dokoukal. Protože je to pecka. Hlavně díky hravému a vtipnému scénáři, který se věnuje podstatným lokálním tématům a nikdy nesklouzne k přílišné karikatuře nebo moralizování. Herci výborní a Martin Hofmann jako Luďan absolutní king a bůh. A na té hudební dramaturgii jsem se hodně nasmál. (09.03.2019)

„DYCKY MOST!...“ /// Chlast, rasismus, sexualita, chlast, rasismus, chlast, chlast, Most. Jsem překvapenej, že seriál se soustředí spíš na příběh, než aby chrlil stupidní ftipy. Navíc ten humor vylejzá tak nějak z těch scén, který jsou ze života. A jestli je to celý na hraně nebo za ní... jděte do prdele. Dyť to má bejt zábava! Navíc voceňuju, jakou si dali práci se soundtrackem. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem z Mostu. 2.) Chlastám v Severce. 3.) Jsem transka. 4.) Můj brácha je ségra. 5.) Musím držet úhel. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ ne (10.03.2019)

Most má své kvality a přestože se odehrává v prostředí ztracených existencí, není hloupý a většinou i dává smysl. Pořád je ale v našich končinách možná až zbytečně adorovaný a to převážně z toho důvodu, že podobné kousky u nás nevznikají a vedle klasické české, seriálové tvorby, vyčnívá jak vztyčení prostředník. Když se na to ale člověk podívá nezaujatě, zjistí, že se toho v jednotlivých epizodách vlastně moc neděje a veškerý humor je založený na vulgarismu (rozhodně proti němu nic nemám a naopak ho kvituji) a jednoduchosti postav a jejich myšlení. Což je i na těch 45 minut docela málo. (25.02.2019)