Skrytá čísla

Film o rasové segregaci (nejen) v NASA a vesmírných závodech z pohledu USA, přičemž v prvním případě se místy až moc tlačí na pilu a v případě druhém se zase tak trochu klouže po povrchu. Navíc se to děje s řadou různých nepřesností a spíše škodlivých zjednodušení - například kdybych se o téma dříve nezajímal, měl bych ze Skrytých čísel dojem, že výpočtářkami v NASA byly jen černošky, a okamžitě po závěrečných titulcích bych letěl hledat, jestli byl start Johna Glenna skutečně takové napínavé drama, nebo ne. I přes to všechno se ale na film dobře dívá, má krásnou kameru a skvělou hudbu, všechny tři hrdinky jsou fajn a rád jsem zase viděl Kevina Costnera. (23.11.2020)

Tři ženy, NASA, matematika, humor a období segregace. Rozhodně nejpozitivnější z letošních oscarových filmů. Čas od času si ho pustím, abych si zlepšil den, protože tolik ve výsledku pozitivní energie a radosti z úspěchu, člověk nevidí často. Tenhle film má dvě tváře, první je sledování hlavní trojice žen, které se postupně prosazují na lepší pozice v NASA a v odhlečeném tónu sledujeme jejich příběh. Druhá tvář je společenská, kdy se opět vrací mírná reflexe a zdvižené obočí nad obdobím segregace v Americe. Nebyla to pěkná doba a je dobré, si to opakovat. Navíc až neskutečný příběh trojice barevných žen dodává celé absurditě tehdejšího systému zajímavý podtext a věrohodnější pohled na běžný život. Tenhle pohled navíc v důsledku dokresluje, čím byly vesmírné lety ve své době pro společnost. Byl to důvod, proč segregaci překlenout, protože skutečný nepřítel byl tam venku (resp. nad hlavami) a celá Amerika chtěla něčeho dosáhnout. Tohle sjednocení národa mi dnes chybí a zajímá mě, zda bude někdy dostatečně nahrazeno. Možná jednou, bude podobný pohled nejen v rámci jednoho národa, ale také celé planety. (02.04.2017)

Film s evidentným cieľom zas ukázať, ako sú tí černosi utláčaní a pritom tak náramne schopní. Príbeh jednej ženy, ktorá vedela dobre počítať vás neprinúti vyroniť slzu, ani nejako súcitiť s toľko utláčanou minoritou. Snáď okrem jednej záchodovej scény. Paradoxne film dáva do popredia čiernych hercov, no všetkých ich predčí Kevin Costner, a to nie je žiadny unikát. Inak sa človek dozvie aj niektoré zaujímavé informácie ohľadom vesmírnych pretekov a ako to zhruba s tým lietaním funguje. Okrem toho som si už len zapamätal, že tá Kirsten Dunst nejak zostarla. (19.02.2017)

Hidden Figures má skvěle střižený příběh o třech ženách, které i navzdory barvě pleti uspěli tam, kde by to nikdo nečekal – v NASA. Doba vesmírného závodu mezi USA a SSSR mě velmi zajímá, což by mělo v kombinaci s dojemným příběhem vytvořit dokonalou filmařinu, u níž by nebyl pochyb o Oscarových nominacích. Film sice v tomto ohledu působí velmi ambiciózně, herci předvádí skvělé výkony a celý film je i pěkný na pohled, jenže občas působí vážně uměle, přičemž si režisér Theodore Melfi zjevně některé věci přikrášluje, jen aby se zavděčil oscarové porotě. Vrcholem všeho je postava Jima Parsonse, která byla očividně přidána pouze proto, aby byl vykreslen model rasistického a předpojatého vědce. Je veliká škoda, že se z Hidden Figures nevykřesalo více. Potenciál a podhoubí pro skvělý film zde jsou. Takto to působí jen jako jakási "zaručená záplata" na minulé předávaní Oscarů, kde ocenění nedostal žádný režisér, herec či herečka tmavé pleti. „Here at NASA we all pee the same color.“ (09.02.2017)

70% ... Zábavný film, který mě přes svoji délku nenechal se ani vteřinu nudit, hlavní hrdinky jsou sympatické a celé téma je mi osobně velmi blízké. Pro mě velké překvapení i co do zobrazení rasismu v USA v této poměrně ještě nedávné době (člověk se občas nestačí divit), zaujal mě pohled do zákulisí NASA (programování v plenkách) a vlastně ani nevadila naprosto odzbrojující pozitivita filmu, kdy nakonec všem všechno vyjde a všichni se mají krásně a báječně. (04.02.2018)