Rabbit-Proof Fence
Protikráličí plot
Režie:
Phillip NoyceScénář:
Christine OlsenKamera:
Christopher DoyleHudba:
Peter GabrielHrají:
David Gulpilil, Kenneth Branagh, Jason Clarke, Deborah Mailman, Richard Carter, Roy Billing, Celine O'Leary, Garry McDonald, Carmel Johnson (více)Obsahy(1)
Filmový příběh je natočen podle skutečné události. Odehrává se v roce 1931. Tři malé míšenky, byly uneseny z domova, aby je ve sběrném táboře připravili pro život mezi "bílými". Statečná Molly se ale rozhodne této budoucnosti vzepřít a společně s Daisy z tábora utečou. Vydají se na nebezpečnou cestu dlouhou 1500 mil, s domorodým stopařem ve službách státu v patách a jen s malou nadějí na přežití před sebou ... "Policajt přišel a vzal Gracie, Daisy a mne, Molly. A dali nás tam. Do tábora. Řekli, že nemáme mámu. Věděla jsem, že nemají pravdu. Utekly jsme. Byla to dlouhá cesta. Bylo nám jasné, že když najdeme plot, ten RABBIT - PROOF FENCE, že se dostaneme domů." K silně emotivnímu dojmu z filmu přispěje i dokumentární závěr. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (88)
Kvalitně natočený australský film. S příjemnou a melodickou doprovodnou hudbou. Všechny 3 hlavní představitelky působí velice přirozeně a uvolněně. Vynikající je i překvapivě obsazený do vedlejší(menší hlavní) role Kenneth Branagh, který bohužel tolik nevynikne, přesto je jeho výkon velice kvalitní. ()
Hrozná nuda a blbost...nemůžu si pomoct, ale je to tak. ()
na filme nie tak pozoruhodný príbeh utekajúcich deti, ich putovanie púšťou, strasti , únava a hlad. Cez to všetko si divák akosi umocňuje skutočnosť, že takéto niečo sa odohrávalo medzi domorodým obyvateľstvom a vládnucou vysokouznavanou, ineligentnou, demokratickou spoločnosťou akou Veľká Británia a celý ten jej slávny britsky "common kingdom" v XX. storočí (peripétie skončili v r. 1970). Je neodpustiteľne človeku odoberať deti rodičom za akéhokoľvek dôvodu, tobôž rasového ()
U tohoto filmu mě pálila chodidla, jako bych šla bosa po vyprahlé australské poušti společně s hlavními představitelkami... Velmi sugestivní. A Kenneth Branagh zahrál toho fanatika oficiální "rasově ředící" propagandy fakt skvěle odporně. Když pak posloucháte zpětně např. na BBC vyprávění lidí přímo touto propagandou zasažených, jdou vám z toho slzy do očí... Za zmínku stojí i soundtrack k tomuto filmu z "pera" Petera Gabriela - hlavně když v bonusech vysvětluje, jak dosáhl zvláštního zvukového efektu tím, že protáhl frekvenci zpěvu jednoho australského ptáka. V normální frekvenci zní jeho zvuk neškodně, leč zpomaleně nepříjemně děsí... ()
To mohlo dopadnout jako strašlivá dojírna emocí plná vztažených ručiček a chvějících se rozpraskaných rtíků, ale režie si naštěstí drží odstup, vyprávění je klidné a extrémůprosté (krom úvodního únosu žádné srdcerváčství, žádní prvoplánově odpudiví padouši apod.), takže se není třeba bát ani obvykle odrazující nálepky „podle skutečné události“ – naopak, tenhle příběh s dějinnou autenticitou stojí a padá. Kombinace drastických následků pomatené teorie o nebezpečném míšení ras, jak ji prezentuje uměřeně odehraná Branaghova postava, a titulního králičího plotu funguje jako hezká symbolika té naší prima civilizace, která se ráda cítí nadřazená, ráda rozhoduje o osudech méněcenných ras i druhů a když náhodou něco katastrofálně podělá, hned to zase hladce vyřeší metodou cukru a biče nebo pomocí drátěné ohrady napříč kontinentem. Kamera půvabná, leč neexhibující, ústřední trojice austrálských či chcete-li aboriginských dívenek hraje své role s naprostým přehledem, atmosféru doplňuje jako vždy vkusně éterická Gabrielova muzika, poskládaná tentokrát zčásti ze zpomaleného ptačího zpěvu a podobných libůstek. V úhrnu za mě lepších ***1/2. ()
Téměř dokumentární film o austrálii minulého století. Po kolonizaci austrálie dochází k míšení ras, původních obyvatel a bílých přistěhovalců. Vrchní protektor, A.O.Neville má na starost odebírání dětí rodinám, kde každý z rodičů je jiné rasy. Tyto děti jsou posílány do tábora v Moore River, aby byly naučeny "bílému" chování a mohly být začleněny do civilizace. Příběh vypráví o jedné takové dívce Molly, která je se sestrou a sestřenicí unesena právě do tohoto tábora. Ale s tím se nesmíří, a jednoho dne utečou. Snaží se dostat přes 2000 mil právě podle králičího plotu (Rabbit Proof Fence). Ve stopách jim je jak stopař Moodoo, tak i místní policie... Skvěle natočený snímek se ubírá v pomalejším tempu, takže si divák může vychutnat krásy (a nebezpečí) australské přírody. Perfektní kamera někdy navozuje pocit, jako by tam člověk byl s nimi. K tomu dokonalá hudba, dobré herecké výkony.. ()
Kéž by pochopili, co se pro ně snažíme udělat. Výborný "obyčejný" film o třech malých holkách, které utečou z autralského koncentráku, který má za cíl převýchovu "nevzdělaných" Austrálců na jedince použitelné pro bílou část australské společnosti. Celý film je postaven na kontrastu bílého sociálně-inženýrského pohledu "nadřazené kultury a rasy" a aboriginské svobody. Ve filmu se sice nic moc neděje, ale díky výborné režii je natočen s úžasným citem a skvělou atmosférou, a tak jde o opravdu povedený film. A nebudu daleko od pravdy, když napíšu, že jednu ze zásluh na tom má úchvatná australská příroda, která spolu s výbornou hudbou Petera Gabriela vytváří dokonalou kulisu příběhu. Film je zahraný na velmi dobré úrovni, vedle Kennetha Branagha je výborná Everlyn Sampi, která hraje nejstarší aboriginskou holku. ()
Pořád přemýšlím, že dokázaly ty holky ujít tak šíleně dlouhou trasu za necelé dva měsíce v tak nehostinném prostředí (poušť, kamení, horko, hory). Odhodlání být za každou cenu doma u své mámy bylo obrovské. Velice pěkné drama, příjemně se na to všechno dívalo, ač nejde o nic světoborného. Přesto nelze nedat méně než 75% ()
Na môj vkus príliš pomalé a okrem iného sa tam stále dookola mlelo to isté: skoro ich chitili a oni potom utiekli a to onudí. Ale samotný príbeh mal aspoň základnú myšlienku a silu, akurát že tá spomalenosť a opakovanie to všetko zabili. ()
Krasny a dojemny film s perfektnima detskyma hereckama. :) Neprijemne aktualni tema...statni detence a prevychova deti. ()
Po tejdnu sem se „konečně“ dostal k něčemu jinýmu, nežli po sklence lahodnýho moku, páč sem zapíjel a zapíjel, co se do mě vešlo :o). No a takle jeden večer, když sem byl vyhnán spát do obejváku sem si pustil tenhle kousek. Sosnul sem si ho kvůli tomu, že K,Branagh, kterej mě naposledy oslnil v Dunkirku a taky že to mělo docela slušný volty a taky že to je dobrodružnej film. Jo a líbilo se mi. Už jen ta odvaha malých holčiček vydat se snad na 1300km pochod australskou buší, což není rozhodně žádná procházka růžovým sadem. Držel sem jim palce a vlastně sem se i konečně dokázal vcítit do role matky, kterým byly 3 holčiny odebrány. Jo, to sm čuměl, že v Austrálii až do roku 1970 (je čteš správně) mohli bílý naplaveniny bez problémů odebírat domorodce, aby se jako míchali s bělochama, tím chtěli uplně vyplenit původní obyvatele. Něco jako náckové za války a jejich rasový experimenty. Jako u nás komouši dělali spousty a spousty píčovin, ale na děcka naštěstí nešahali. Tak kdo byl větší šmejd? ()
Skvrna, kterou by možná rádi Australani z historie své země smyli. Moc hezký film o utrpení původních obyvatel Austrálie a o cestě 'ukradených' zpět domů za doprovodu báječné hudby. ()
Nikdy v životě jsem nefandil více někomu na útěku, jako těmto dvoum děvčatům . Dost dobrý film ()
Obsahově šokující (pro meznalého Evropana Australské historie) pohled na zemi klokana Skipiho. Po formální stránce je snímek zvládnut řemeslně dobře, bohužel Noyce je spíše průměrným filmařem a nedokázal z tak silného příběhu vydolovat mnohem víc. Ipřesto se jedná o nadprůměrné dílo s perfektním hereckým obsazením. ()
" Tri generácie. Polovičná babka, štvrtinová dcéra, osminový vnuk. Ako vidíte, tretím krížením nie je stopa po domorodej krvi. Pokračovaním infiltrácie bielej rasy, vytlačí postupne čiernu pleť a domorodci budú definitívne vyšľachtení ". Takéto niečo sa robilo ešte pred treťou ríšou. To čo sa odsudzovalo v Európe sa tolerovalo v Austrálii. Vziať matkám proti ich vôli deti na prevýchovu." Toto je váš nový domov. Nehovorí sa tu jazykom džaba, ale anglicky. Tu ponúkame nový svet: povinnosť, službu, odpovednosť. " Herecké výkony troch utekajúcich dievčat sú neuveriteľne uveriteľné. Zvrátenosť bielych vystihnutá dokonale. " Čelíme obtiažnemu boju s domorodcami z buša, ktorých musíme chrániť proti ním samým. Keby preboha pochopili, čo sa pre nich snažíme robiť". Zarážajúce je to, že ešte dnes sa toto prevádza v Laose a okolitých štátoch. Viď " ZAJATCI BIELEHO BOHA." ()
Perfktný film o ľudskej vytrvalosti a láske k domovu...A krásna hudba, ktorá to všetko dopĺňala.. ()
nudné, politické, snad i rádobyumělecké... ()
Zajímavý a svým způsobem originální film. Místy příliš pomalé, některé scény působí přehnaně a teatrálně, ale zejména díky přesvědčivě zahrané hlavní představitelce je výsledek a multižánrové finále velmi dojemné. *** Ve zkratce: Malé domorodkyně jdou pěšky z nedobrovolného zajetí domů a vy jim celou tu dobu držíte palce, aby to zvládly. ()
Trochu mi tu vadilo, jak byla odfláknutá ústřední zápletka filmu, tedy cesta domů. Stovky mil ubíhaly skokově, bez žádných překlenovacích záběrů. V jednom okamžiku jsme sledovali "týden na útěku", v dalším záběru už to byl "měsíc na útěku", aniž by byl divák do tohoto chápání času nějak zatažen. Což značně znesnadňuje moje vcítění do příběhu. ()
Sice nuda, ale silný příběh. Opět jsem se styděl, co je možné, že lidé provádějí druhým. Evropané si myslí pořád, jak jsou Afričané blbí, ale přitom se dopouští takových nehorázných imbecilit - to jako mysleli vážně - to je do nebe volající stupidita a neodpustitelný přehmat humanity !!! To jsem se zas dozvěděl novinku - stydím se, že jsem také člověkem ... ()