Sabotage
Sabotáž
The Woman Alone
Sabotage
Režie:
Alfred HitchcockScénář:
Charles BennettHrají:
Sylvia Sidney, Oskar Homolka, Desmond Tester, John Loder, Peter Bull, Frederick Piper, Charles Hawtrey, Clare Greet, Sara Allgood, Martita Hunt (více)Obsahy(1)
Špionážny thriller o žene, ktorá vo svojom láskavom manželovi, manažérovi kina (Oscar Homolka), odhalí nebezpečného kriminálnika, chystajúceho bombovú sabotáž v londýnskom metre. V USA bol v dobe svojej premiéry film uvedený pod názvom THE WOMAN ALONE. (POMO)
Recenze (44)
Nevýrazný rozjezd, ale o to lepší průběh a dojezd. Ta jízda autobusem a to nervy drásající napětí u Verloků doma po tom, co se to stalo. Takovýhle vypjatý scény Hitchcock fakt točit umí. ()
Hitchcock tu svojím talentom príliš neplytvá, ale predsa len vykúzli pár ´´napínakov´´ ( cesta autobusom, či ,,posledná,, večera ). ()
Sabotáž je chladnokrevně vypočítavou tváří Alfreda Hitchcocka. Neviditelná rozpolcenost strachu v politickém špičkování doby nabývala na intenzitě a velikán světového filmu měl dostatek prostoru pro své hrátky s napětím. Strach zde dostává paranoidní rozměr naléhavosti, možnost hrozby získala obyčejnou tvář běžnosti a nejcitlivěji zasáhne svědomí člověka smrt malého dítěte a roztomilého zvířátka. Můžeme film balamutit provoláním o vzrůstající nacistické hrozbě, přesto je Sabotáž především komerční záležitostí s napětím špionážní zápletky. Děj je zjednodušující a dává přednost lacinému citovému vydírání. Forma filmu je zábavná způsobem vedení akce a hýčkanou atmosférou napětí, strachu a duševní rozervanosti. Hlavní postavou špionážního thrilleru je Karl Anton Verloc (dobrý Oskar Homolka), obyčejný a spořádaný provozovatel londýnského biografu s jistou finanční nepřipraveností k přispění rozvoje rodinné prosperující budoucnosti. Ve stavu existenčních problémů se jisté hranice překračují snadněji. Karl Anton nedokáže vzdorovat zvýšenému hlasu, nevyřčených výčitek, pocitu neužitečnosti a sám sebe zahání do úzkých. Hlavní ženskou postavou je Sylvia Verloc (zajímavá Sylvia Sidney), mladá a skromná manželka Karla Antona. V blažené nevědomosti ji ke spokojenosti stačí respekt a pouze osudová rána přináší migrénu, pochybnosti, odhodlání a tíživé hryzání svědomí. Důležitou postavou je Ted Spencer (sympatický John Loder), tajný agent se sledovacím úkolem. Čím dál odvážněji hledá odpovědi a pravdu všude kolem objektu zájmu. A čas neúprosně krátí svou shovívavost. Výraznější postavou je Steve (Desmond Tester), mladší Sylviin bratr v bezstarostném věku dětství a nadšeného poznávání života. A také pitoreskní profesor (velmi zajímavý William Dewhurst), zručný obchodník s domácími mazlíčky a svérázný expert na směsi výbušné. Přidává extravagantní příchuť šarmu vzdělanosti. Z dalších rolí: přátelská pokladní kina Renee (Joyce Barbour), Tedův náročný nadřízený superintendant Talbot (Matthew Boulton), nepřátelský řídící agent s vyjádřením nespokojenosti a hrozby (Austin Trevor), profesorova osobitě osamělá dcera Chatham (Martita Hunt), spolupracující zelinář Brown (Aubrey Mather), či další podvratné živly (Peter Bull, Torin Thatcher, Hubert Leslie). Sabotáž je výjimečná svou chladnokrevnou vypočítavostí, se kterou běží přímo doprostřed branky. Napínavé, efektní, přízemní. ()
Celkom atmosferická hitchcockovská dráma a ponurá ako keby to bol noir. Príbeh o teroristickom otcovi rodiny, ktorý síce nejako nestrhne, ale zajmä vďaka už spomínanej atmosfére, ktorá skôr pripomína o dekádu mladšie filmy. Obsadeniu nie je čo vytknúť, to sa tiež vydarilo, aj keď nejde o známe tváre. Zasadenie do malého rodinného kina je zasa originálne a Hitchcock nezabudol ani na, pre neho typický, sociálny rozmer. Možno keby nebol štart filmu slabší a záver nedotiahnutý a nevypiplaný, išiel by som v hodnotení vyššie. ()
9/10 ()
V rámci filmografie Alfreda Hitchcocka neobvykle postavený film, který trochu podivně vrcholí již dvacet minut před koncem. Zajímavý Rakušan jako záporák a pěkně natočená scéna v akváriu... Toť vše co Sabotáž, vedle kuriózního záběru na ikonickou elektrárnu Battersea bez bloku B, nabízí. Převážně neškodné, ale režisér přece jenom už v předválečné éře dokázal zaujmout diváky více. 50 % ()
Sabotáž nepatrí k najlepším Hitchcockovým filmom. Ale, hanbu jeho dielu definitívne nerobí, skôr ho skrášľuje ako značne komornejší doplnok s jednoduchým príbehom avšak s dostatočne rozmanitými postavami a motívmi na jeho funkčnosť. Hitchcock mal vždy talent spraviť aj z ľahkého námetu využiteľnú premisu na celovečerný film s napätím a divácky naratívne pútavým obsahom. Sabotáž to potvrdzuje ale ako hovorím na začiatku, je to komornejšia snímka. Nebuduje veľmi na napätí, čo potvrdzuje skutočne len jedna scéna s Hitchcockovským napätím a to so Steveom snažiacim sa doručiť balíček. Práve nesústredenosť na intenzívnosť je ale determinantou, kľúčom k skutočnej možno až trochu naivnej romantickej pointe (tá však súvisí práve s komornejším pojatím snímku čím sa celý tón príhodne vyvažuje). Ten sa buduje práve na postranných motívoch budovaných zdanlivo mimo hlavný príbeh. Svojím spôsobom tým záver filmu tvorí vcelku neočakávané ale logicky nenútene fungujúce dielko. V zásade je Sabotáž pekná remeselná práca s jasným cieľom a uvedomením ale napriek nesústredenosti na napätie, ktorá nie je vyložene negatívom však má svoje nedostatky. Príliš ľahký tok spôsobuje stratu záujmu pri rôznych filmoch a tým sa to odrkadlilo aj tu. Škoda, že inak puntičkársky Hitchcock nechal hereckú kvalitu kolísať. Zatiaľ čo niekedy je priam delikátna, občas padá do vĺn priemeru. Film však rozhodne stojí za videnie. Pokiaľ ale očakávate toho klasickejšieho Hitchcocka, určite siahnite inde. 80% ()
Vybornej a napinavej film s rozumnou stopazi a krasnou Sylvii. Spokojenost. 4+ ()
V Sabotáži se Hitchcock pustil do nejspíše prvního filmu o terorismu co byl natočen. Nejsou zde žádní islámští fanatici, to je bohužel výsada moderní doby, ale obyčejný člověk. Což je trochu problém, protože většinu filmu sledujeme celkem nezáživné a mizerně zahrané rodinné/romantické drama (Homolka mě tedy nijak herecky nepřesvědčil). Za zmínku stojí fantastická scéna s klukem nesoucím bombu a její nečekané vyústění a následné psychodrama manželky hlavní postavy. Zbytek je dost průměr. ()
Cameo - mistr jde kolem kina. (9. minuta) ()
Tento film v sebe skryva viacej pozoruhodnych scen/okamzikov - Scena s bombou (za ktoru si Hitch vysluzil vela kritiky od divakov a pocitil pracu cenzorov), scena s nozom (perfektne zahrana, uplne bez zvuku, napatie tu je vyborne vystupnovane), vela dejovych zvratov a Oskar Homolka s vyraznym prizvukom. Well done, Hitch - medzi 4 a 5*. 8/10 ()
Tento film z Hitchcockovho anglického obdobia sa mi už páčil viacej ako film 39 stupňov nakrútený o rok skôr. Režisér tu už predvádza to, v čom sa neskôr stal takým majstrom, a síce skvelé stupňovanie napätia (celá dlhá scéna, ako chlapec nesie filmový kotúč), ale aj vybrúsené dialógy s primeranou dávkou humoru. Príbeh sa odohráva väčšinu času v priestoroch menšieho kina, ktoré je do príbehu vtipným spôsobom zakomponované. Z hercov sa mi pozdávala americká herečka Sylvia Sidney (pani Verloc), veľmi prirodzený Desmond Tester (jej mladší brat), a o dosť menej potom Oskar Homolka (pán Verloc), ktorý mi pripadal dosť nevýrazný. Mimochodom, čo sú to za hlúpe obsahy, ktoré dopodrobna vylíčia celý dej filmu? ()
V pohodě starší Hitchcock, kde už lze vidět jeho rukopis. Ale ten scénář je slabý, zejména, když si uvědomím, že Langův Vrah mezi námi je o 5 let starší. ()
Takový pravý Hitchovský film, ale s úplně odhalenými kartami, a s policií, která nic nedělá, ničemu nezabrání. ()
Motto: "Gangsteři vypadají jako všichni ostatní. Mohl by to být někdo jako ty, já nebo pan Verloc." Námět skoro všech 53 Maestrových filmů byl nepůvodní, ale málokdy šlo o adaptaci knížky "prvotřídního" spisovatele (ale spíš o filmové zpracování neznámých povídek a dílek, včetně divadelních her, snad aby vždycky byl mistrem překvapení). Sabotáž je onou výjimkou, filmovou verzí společenského (a tehdy už patrně klasického) románu Tajný agent (1907) od "básníka moře" Josepha Conrada. Nežádám vysvětlení, proč stejný titul The Secret Agent nese jiný Hitchův film z téhož roku, osobně si myslím, že nějaká sekretářka či scénárista Charles Bennett zaměnili šanony se scénářem, a neštěstí bylo na světě. Jak už je zde ostatně uvedeno, osvícení a lascivní Američané nebyli s názvem "Sabotage" spokojeni a přeložili jej jako "A Woman Alone" (Osamocená), což není od věci, vždyť i v titulcích je paní Verlocová na prvním místě, kdežto "její muž" až za ní. Dávám čtyři hvězdičky stejně jako adaptaci Bombě pro Greenwitch, ač si myslím, že Hitch udělal chybu, když se do toho pustil (nepřirozené mi navíc přijde zasazení doby Gavrila Principa do "současnosti"). Tahle knížka se asi nedá zfilmovat, aby nebolela, a zdá se, že i pan režisér do snímku nedává celé své srdce. Je miliony světelných let od hravosti 39 stupňů či následného filmu Mladý a nezkušený. Ty pokusy o vtip jen obrovsky kontrastují s temnou a neobvykle ponurou atmosférou (že kontrast byl hlavním úmyslem naznačuje i sledování disneyovky "Who Killed Cock Robin?"). Jorge Luis Borges píše: "Conrad nám umožňuje pochopit muže, který zapříčiní smrt dítěte; Hitchcock se nás u toho snaží svou zručností (...) dojmout. Úsilí prvního bylo intelektuální, úsilí druhého je přinejlepším sentimentální. A to není vše: film obsahuje - ach! další fádní horor - milostnou zápletku, jejíž protagonisté, stejně ctnostní jako vášniví, jsou zmučená paní Verlocová a laskavý, hezký detektiv převlečený za zelináře." Film by mohl mít podtitul 'tragédie dvou mužů, jeden nese bombu, aby druhý měl alibi'. Oběma jsem fandil, a nedopadlo to podle plánů. Zde odmítám názor, že film vrcholí předčasně, závěrečná část po výbuchu s vrcholným "bojem o nůž" je znamenitou sekvencí, a ani tím tento "nehitchcockovský" snímek nekončí. Jinak jde samozřejmě o potvrzení pravidla, že zatímco knížka je pro toho, kdo se naučil číst (a tím i myslet), u filmu stačí koukat. ()
Hitch sice zdaleka tak zdatně neproplouvá styly jako v 39 stupňích, ale díky ďábelskému Oscaru Homolkovi (lekce v přehrávání bral nejspíš u Bely Lugosiho) a několika nezapomenutelným scénám (balíček) je tento snímek dostatečně výrazný na to, aby si jej žádný fanda Hitchocka nenechal ujít. ()
Snímka hneď v úvode predstaví divákovi hlavného podozrivého, brata Brežneva, a tak bude celé dielo o tom či a ako mu ďalšiu sabotáž prekaziť. Pre mňa priskoro vyložené karty na stôl. Rozvinie sa, ako inak, aj romantická linka, aj keď má chabé základy. Celkovo si však Hitch pomáha smiešnymi barličkami ako "noviny, ktoré ohlasujú bombastickú správu na počkanie (ešte v daný deň)" či poslanie prípravcu bomby jeho dcérou, ktorá dovtedy ani neprehovorila, za atentátnikom, alebo aj snívanie romantickej dvojice o úteku v samom závere. Sú to skratky, ktoré sú s prižmúrením oka akceptovateľné, no opravdovému vychutnaniu si diela škodia. Na oplátku však dokáže tvorca napätie poriadne naservírovať pri prenose bomby kedy španuje očakávanie diváka len do jednoduchej otázky vybuchne/nevybuchne? A je to pôsobivé, taktiež aj jeho hrátky s predstavami hlavnej predstaviteľky ako stále hľadá svojho brata. Režijne pekne, no ináč priemerná špiosabotážna jednohubka. ()
Chmurnou atmosférou a pomalým tempem nesený film o odhalení nebezpečného kriminálníka. ()
Hitchcock uměl už v začátcích, to ne že ne. Ostatně je to právě jeho režie, co tenhle film drží nad vodou. Zvláště zde houfně citovaná pasáž s přenosem bomby je vskutku pamětihodná, skvěle natočená a s vyústěním, jakému by se běžný (hollywoodský) režisér tehdy i dnes pravděpodobně vyhnul s obratností muslima postaveného před talíř vepřového (bez urážky). Jenže k čemu je vám jedna skvělá pasáž, když ji obklopuje chabě rámovaný příběh, slepenec povětšinou nudných scén se špatnými dialogy a protivnými/nezajímavými/nesympatickými postavami, přičemž "záporáci" vypadají, že do filmu zabloudili z béčkového hororu situovaného do transylvánských hor? ()
Mistrovská práce s napětím. Na začátku lehce slabší a pomalejší rozjezd, ale jakmile zazní místo a čas, tj. Sobota 13:45, příběh okamžitě získá na efektivitě, a Hitchcockova zkušená a komplexní režie vtáhne diváka do děje svojí chytrostí a jedinečností. Ačkoliv je motivace teroristického činu po celou dobu příběhu velkou neznámou, a ledový, skoro až cynický styl vyprávění nemusí vyhovovat každému, zůstává veškeré dění s chladnou vypočítavostí stále zajímavé a nekompromisně vtahující. Scény, v nichž chlapec transportuje balíček s časovanou bombou uvnitř, je klasickým učebnicovým nástrojem pro tvorbu a práci s napětím, který je čistou filmovou definicí, jak s tímto filmovým vjemem dokonale pracovat. V závěru Hitchcock během několika minut otáčí dosavadní závěrečné příběhové rozuzlení a s obratností mění doposud předpokládaný závěr, během kterého náhle divák zjišťuje, že vše bude zcela jinak, než původně předpokládal. Navíc vůbec poprvé se setkáváme se symbolem ptáků, kteří jsou neodmyslitelnou součástí všech filmů režiséra - předzvěst hrozící katastrofy. "But she said it before! Or was it after...?" ()