Ztratili jsme Stalina

„CHYSTÁ SE TOLIK ZMĚN. A NĚKTERÝ Z NICH SE TI BUDOU LÍBIT, NIKI… /// Politická satira připomínající starý (špatný) časy. Mohla by to bejt filmová divadelní hra. Jde tady o dialogy a mimiku postav (herců). To, jestli se mluví zrovna v lese, není podstatný. Kulisy jen líp ukazujou, co se děje mimo "Ústřední výbor". Kromě politickejch intrik s komoušskou specialitou - nevěř nikomu, nechybí zatýkání, popravy, výslechy... prostě všechny ozdoby totalitního režimu. Jednání postav má vyvolat úsměv z absurdity chování a zároveň by z něj měl běhat mráz po zádech. Daří se víceméně to první. Film vychází ze skutečnejch událostí, takže je třeba mít na paměti, že všechno, co nám dneska připadá jako černej (absurdní) humor, tenkrát byly hodně vážný a hlavně skutečný věci. Dá se tedy pousmát nad spřádáním politickejch intrik, ale poprava nevinnýho (asi v každým) vyvolá jiný pocity. Tomu, že nepůjde o žádný velký politický drama nasvědčuje výběr hereckýho obsazení. Nejsou to žádní suchaři a všudypřítomnou absurditu si náležitě užívaj. Osobně mě potěšil Michael Palin (MONTHY PYTHONŮV LÉTAJÍCÍ CIRKUS). Vyacheslav Molotov v jeho podání je dokonalej mix "Stalinova kladiva" a člena týhle parodistický a recesistický skupiny. Jsem celkem zvědavej, jak film přijme mladá generace. Všechno vypadá tak komicky, že by ani nemuseli věřit, že taková byla realita. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Francouzskej grafickej román „La mort de Staline“, autorů Fabien Nury a Thierry Robin (2010 - 2012), neznám. 2.) Když umřel Josif Vissarionovič Stalin, nebrečel jsem. 3.) Vždycky jsem Ti fandil Nikito! 4.) Thx za titule „num71“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (12.03.2018)

Servilita, absurdnost, cvakání pětky drátu prdelí a poučení soudruhů z krizového vývoje. Jakápak satira? Něco mi říká, že se to stalo přesně takhle.. Samozřejmě můžeme najít paralelu i s aktuálním děním u nás. Vzpomenout si na chrochtajícího vlekaře opojeného mocí a tiskovou mluvku, která když má mluvit, tak mlčí a když má mlčet, blábolivě blouzní a cituje Písmo. Potkat Jiřinu Isaacsův Žukov, řekne mu, ať si sundá brýle a plnou vahou svých metálů by mu jednu natáhnul.. (19.10.2021)

Kouzelná, černá, bizarní komedie, u které se hodinu a tři čtvrtě smějete, jen abyste pak zjistili, že vlastně není moc čemu a že vás vlastně mrazí. Skvělý námět o bezohledném boji o moc mezi skupinkou figurek, které jsou "čirou náhodou" nejmocnějšími muži v zemi. Nejlepší bylo trio Buscemi - Tambor - Russell Beale... 100% (16.04.2018)

Abych se přiznal, zpočátku jsem byl z filmu dost rozpačitý. Stejně jako Big Bearovi mi chyběla ruština, i když chápu, že by to bylo nemožné, navíc mě ne každý vtip dokázal rozesmát. Postupem času jsem se bavil stále víc a od příchodu Žukova na scénu, jsem se chechtal jako magor. Největším průšvihem filmu tak zůstalo jen obsazení Stalina, které se krutě nepovedlo a Josif Visarionovič vypadal jako parodie sebe sama. Naproti tomu byl Robert Duvall ve filmu Stalin z roku 1992 prakticky dokonalý. (04.09.2018)

Břitký mix trefné satiry, jež kulminuje do nadprůměrných výšin v kombinaci s vybroušenou komediální stránkou a skvělými hereckými výkony. Na snímek The Death of Stalin jsem se velice těšil, jelikož knižní předloha z pera Fabiena Nuryho patří k tomu nejlepšímu, co jsem v žánru satiry zatím četl. Byť bývá častým jevem, že filmová předloha bývá znatelně horší než ta knižní, opak je zde pravdou. Režisér Armando Iannucci s velkým umem a citlivostí pro detail zachytil toho správného ducha knihy a přidal k nim pár svých vlastních nápadů, což ve výsledku stvořilo skvělou černou komedii o naprosto šílených událostech bezprostředně po Stalinové smrti. Pokud Vám tedy nebude vadit, že všichni ve snímku mluví anglicky, The Death of Stalin bude právě tím filmem, který Vás chytne a už nepustí. Skvělá práce! „I know the drill. Smile, shake hands and try not to call them cunts.“ (24.02.2018)