Pancho se žení

V době vzniku kritikou velmi strhaný film, dnes příjemná parodie na sešitové románky z divokého západu, jež svou poetikou a jemně absurdním typem humoru předznamenává daleko slavnějšího Lidového Joe. Oproti nemu se Pancho více drží modelové zápletky a vytváří správně spletitý děj mísící akci s červenou knihovnou. Hlavně u postav je však vnímatelné pronikání naší kulturní tradice, ať už jde o prostoduchého ňoumu či morálně nejednoznačného hrdinu, jež je spíše vychytralým a prohnaným českým Honzou než cizincem s provokujícím tajemstvím. Na druhou stranu ho Rudolf Hrušínský ztvárnil charismaticky a bez křečovité manýry a stejně tak povedené jsou i ostatní mužské party. Oproti tomu ženské role nedopadly příliš šťastně a Vlasta Matulová se typově rozhodně nehodí k dívce rozpolcené mezi nevinností, smyslností a neohroženou schopností kdykoli se chopit pistole za pasem. Rovněž styl filmu je dosti statický, v některých scénách až jevištní, přesto pomocí střihu dokáže občas chytit správný rytmus a rozhodně se nedá říct, že by působil rozvláčně, na to je přítomno až mnoho dějových linií, jež se zábavným způsobem prolínají. Pancho se žení je příjemným exkursem do počátků žánrových hrátek v našem filmu a zajímavým osvěžením pro milovníky pamětnických filmů, jež již jsou unaveni románky z továrnického prostředí. (17.11.2012)

No ano, když se řekne westernová parodie, každého okamžitě napadne 'Limonádový Joe'. Ale proč, když už něco takového bylo natočeno v roce 1944. Do kin sice vzešel až dva roky poté, ale to na věci nic nemění. Nejzajímavější na celém projektu je fakt, že za celým projektem stojí samotný Rudolf Hrušínský, který snímek napsal, natočil a zahrál si v něm rovnou hlavní roli. Co se týče naší české továrny na sny zvané Barrandov, dodnes ne zrovna obvyklý počin. Žánr na svou dobu nezvyklý a tak není od věci, že kritika celý snímek totálně strhala, což zřejmě způsobilo to, že se Rudolf Hrušínský už k režii nikdy nevrátil. Jeho nadšení a smysl pro fantazii je však na snímku znát. Co se týče atmosféry, tak přeci jen už krapet zahlodal zub času, takže je potřeba se na to dívat okem shovívavým. Zkrátka a dobře, zcela stejně, jako na každý jiný film z oné doby. Příběh a styl humoru je postavený tak dobře, že to i dnes hrají leckteré divadelní soubory. Námětově jde o milostný příběh zasazený do exotického prostředí, který pro Rudolfa nebylo nic neznámého. Tzv. milovníky hrál před tímto počinem a hrál je i poté. Těžko říct co ho k tomu vedlo, ale udělal si z toho legraci povedenou. (15.08.2019)

Podarené dielko, aj za málo peňazí pomerne veľa muziky. Scenáru i realizácii nechýbala dynamika, stále sa čosi dialo, bola tam akcia, humor, ten správny koniec, i love story, ale tu by som tvorcom vytkol výber oboch hlavných postáv. Obaja to hrali toporne, ťažko im bolo čosi veriť, ženská postava snáď ešte o level slabšia. (07.07.2020)

Přiznávám, že jsem dlouhou dobu vůbec netušil, že Mistr našeho herectví Rudolf Hrušínský kdysi dávno dva filmy také režíroval. Ani jeden z nich není vyloženě vynikající, ale oba jsou povedené a potěšily mě. "Pancho" je nesmírně zajímavý už svým žánrem "mexický western". Kde jinde můžete vidět Jindřicha Plachtu s náušnicí v uchu? (19.08.2021)

Půvabná parodie s vůní rodokapsových dobrodružství. Bylo by zajímavé sledovat, kterým směrem by se dále ubíral Hrušínský jako režisér, leč nám toto nebylo dopřáno. Ale oba jeho projekty patří k tomu zajímavějšímu z doby konce války. Premiérou oba tituly ale dělí celé dva roky. Zatímco Jarní píseň stihla ještě premiérový týden v listopadu 1944, na Pancha se dostalo až v září 1946. Celý projekt se zcela ideálně točí kolem vdavek mezi Pedrem a Rositou, případně Panchem a Manuelem a dalšími. Přízvisko "se žení" totiž mimo jiné odkazuje na oblíbený motiv z komedií všeho druhu. Neb v 11. roce se ženil Rudi, v 15. Chaplin, v 17. Fatty, v 18. Ferenc a kupříkladu v 31. Laurel a Hardy. Pominu-li nijaký výkon Vlasty Matulové v hlavní roli, mohu být cele spokojena s gagy, dílčími scénkami i celkovým vyzněním. Propojení světa vyčteného z dobrodružného sešitového čtiva a klasické české malosti vyšlo na výbornou. Speciální poklonu pak zaslouží jako obyčejně Ela Šárková jako nejsvůdnější zjev na širých pláních mexických. #LFŠ (28.07.2015)