foto

Jarmila Kurandová

  • nar. 30.1.1890
    Veselá u Počátek, Rakousko-Uhersko
  • zem. 6.12.1978 (88 let)
    Brno, Československo
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Jarmila Kurandová se narodila jako Marie Martínková 30. ledna 1890 ve Veselé u Počátek. Narodila se do chudé a početné rodiny hajného. Nakonec vyrůstala v Dobré Vodě, kde chodila do školy, a již zde spolupracovala s ochotníky. V patnácti odešla do Prahy, kde přijala místo vychovatelky. Při tom chodila jako divák do Národního divadla a jiných divadel. Přes protest rodičů odešla v roce 1908 na inzerát k Housově divadelní společnosti. Za 1. světové války prošla řadou amatérských kočovných divadelních společností (A. Brázdy, A. Vladyky, V. Rovenského, F. K. Štětky a dalších).

Po válce nastoupila do kamenných divadel. Hrála v činohře Moravskoslezského Národního divadla (1919 – 1920), olomouckého Českého divadla (1920 – 1935) a Národního divadla v Brně (1935 – 1960). Po odchodu do penze v roce 1960 se na této scéně objevovala ještě pohostinsky. Ke konci čtyřicátých let se pohostinsky uvedla i na scéně pražského Národního divadla. Kurandová byla dlouholetou ženou divadelního herce Františka Kuranda (1889 – 1976).

Poněkud zavalitější postava, laskavý projev a realistické herectví Kurandovou skvěle předurčovaly do postav velikých hrdinek, hrdých obětavých žen, starostivých a milých babiček, ve kterých se odrážela veliká laskavost, láska k životu a životní zkušenosti její interpretky. Kladla veliký důraz na výslovnost a čistotu českého jazyka. Skvělé kreace předvedla ve hrách „Strakonický dudák“, „Maryša“, „Loupežník“, „Léto“, „Lucerna“ a zejména „Babička“, kterou hrála ještě v 70. letech.

Film našel Kurandovou v pozdním věku. Přesně po druhé světové válce (ještě předtím se v roce 1939 objevila v krátkometrážním snímku ČTYŘI LIDÉ – JEDNA ŘEČ), kdy ji Rudolf Hrušínský obsadil do role matky Pedra (Josef Kemr) Anabely v komedii PANCHO SE ŽENÍ (1946). K filmu se dostala v padesáti šesti letech, a proto jí nabízel pouze postavy laskavých starších chův, matek a babiček. Také působení v brněnském divadle zapříčinilo ne moc velké množství jejích rolí.

Vytvářela malé i velké postavy: Bavorová v Krejčíkově TÝDNU V TICHÉM DOMĚ (1947), obětavá a starostlivá matka a žena v dalším Krejčíkově snímku VES V POHRANIČÍ (1948), manželovu (Saša Rašilov) nervozitu zvládající Tříšková v komedii RODINNÉ TRAMPOTY OFICIÁLA TŘÍŠKY (1949) Josefa Macha, hospodyně v Zemanově pohádce PYŠNÁ PRINCEZNA (1952), matka Aloise Jiráska ve filmu MLADÁ LÉTA (1952) Václava Kršky, Kozinova matka ve Fričově dramatu PSOHLAVCI (1955), Janova matka v Sísově dramatu ŽIVOT PRO JANA KAŠPARA (1959), porodní bába v pohádce DAŘBUJÁN A PANDRHOLA (1959) Martina Friče, princeznina chůva v další Fričově pohádce PRINCEZNA SE ZLATOU HVĚZDOU (1959), sousedka oznamující pradleně Ryšánkové (Marie Vášová) zastřelení jejího jediného syna v Krejčíkově psychologickém okupačním dramatu VYŠŠÍ PRINCIP (1960), sudička v pohádce TŘI ZLATÉ VLASY DĚDA VŠEVĚDA (1963) Jana Valáška a další.

Kurandová svoji hereckou kariéru završila opravdu důstojně tak, jak by si to přál každý herec. Její poslední a zároveň jedinou životní rolí byla legendární laskavá a moudrá Babička v Moskalykově dvoudílném zpracování románu Boženy Němcové BABIČKA (1971). Celý projekt byl natáčen pro Československou televizi, ale nakonec byl uveden rovněž v kinech. Kurandová se tak stala třetí představitelkou (po Ludmile Innemannové a Terezii Brzkové) této národem milované literární postavy. Bez další filmové role Kurandová žila ještě dalších sedm let.

Další doménou Jarmily Kurandové byl rovněž rozhlas a výjimečně televize (inscenace BAROMETR a HERECKÉ VÁNOCE). Uplatnila se rovněž na poli pedagogickém, kdy byla externí pedagožkou na brněnské JAMU (1953 – 1960). Za roli matky Pavlasové v dramatu VES V POHRANIČÍ (1948) získala Cenu země České za rok 1947, roku 1954 byla vyznamenána Zasloužilou umělkyní, prezident republiky Ludvík Svoboda jí propůjčil titul Národní umělkyně (1971) a v roce 1975 obdržela Řád práce. Jarmila Kurandová zemřela 6. prosince 1978 v Brně ve vysokých osmdesáti osmi letech.

Jaroslav "krib" Lopour

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace