Zabíjení soudruha (1951) (E05)

Někdy si říkám, jací tihle lidé byli doopravdy. Jak mluvili mezi sebou, co si mysleli. Třeba byli úplně jiní...ze záznamů jako je například proces s Miladou Horákovou na mě působí jako exponáty z muzea. Říkám si, jestli je to třeba záznamovou technikou, tím že prostě žili v jiné době, nebo obojím dohromady. Nevím. Každopádně herecké výkony Jiřího Vyorálka, Davida Novotného, Radka Holuba a Jiřího Budaře byly přesvědčivé. (29.12.2017)

Jsem jediný, kdo má z tohoto dílu takový divný pocit, jakoby se mi režisér snažil sdělit, že ti čeští komunisti vlastně za nic nemohli, že byli vlastně jen vystrašení ze Sovětského svazu, a tak raději nic neriskovali a udělali přesně to, o co byli požádáni. Jediná scéna s Miladou Horákovou trochu ukazuje, jaké to byly ve skutečnosti svině, jinak tady vystupují jako zcela normální politici a to já nejsem schopen zkousnout. Prostě nejsem. Stejně tak i některé rozhovory Gottwalda se Slánským působí příliš strojeně a mají divákovi předat mnoho informací, které by si mezi sebou ti dva určitě nikdy ani neříkali. Ale to je nutná slabost celého tohoto formátu. (08.02.2017)

Famózní. A děsivě pravdivé. Paradoxně v přehlídce komunistických sviní je Gottwald ve skvělém provedení Jiřího Vyorálka jedinou postavou s lidskou dimenzí. Právě jeho strach i třeba ona úvaha nad fotografiemi popravené Milady Horákové je dotažením jiné skvělé scény z předchozího dílu (trio Gottwald, Slánský a Zápotocký pod mostem), kdy ten Gottwald už v té době zatraceně dobře ví, do čeho se to namočil a nejraději by utekl pryč, nicméně absolutní zlo zde vystupuje v podobě Slánského (David Novotný je taky vynikající herec, to zdaleka není jenom Jarda Kužel z okresního přeboru), ze kterého se vám fyzicky dělá špatně ("My nejsme hovna, Klemo, my jsme strana...") a odpuzující konformizmus ve figurách pozdějšího prvního prezidenta - spisovatele Antonína Zápotockého či ministra propagandy Kopeckého. Díl je ohraničen dvěma popravami, při té první člověk cítí ještě dneska bezmocný vztek a lítost, ta závěrečná je naopak katarzí. Zrůdnost obecně ruského myšlení je předvedena dokonale v přednášce onoho sovětského poradce stran úspěšného vyšetřování a dvojka estébáků zase ukazuje postoje a přístupy těch "dole", těch "dělníků" revoluce, z nichž možná ještě někteří dneska berou nadstandardní důchody, o nějakém potrestání ani nemluvě. Nakonec, tak se přece Havel a spol. s tím Čalfou a spol. na konci roku 1989 dohodli, což je z dnešního vývoje tak zřejmé, jako to nelze dokázat....Metoda Pavla Kosatíka je pro tuto sérii skvělá, nemá cenu točit rádobyvelkofilmy, když na ně nemáte, lepší je ona pozapomenutá forma fiktivního dokumentu, založeného na perfektní a hluboké znalosti faktů v kombinaci s potřebnou mírou fabulace a stylizace a také hodně kvalitní realizace - tady bych vyzvedl režiséra a také casting celé série, kdy podoba herců se skutečnými osobnostmi i osobami nebyla rozhodně tím hlavním.....za dobrý "fígl" považuji i fakt, že většina scén, které jsou zde předvedeny jsou ty, které nejsou nikde zdokumentovány a naopak jsme ušetřeni "novovýroby" historických a zfilmovaných scén. Od filmu Člověk proti zkáze první poctivé dílo, snažící se ukázat naši nedávnou minulost. No, jsem zvědav na film Milada - uvidíme, jestli se jeho tým tomuto v dobrém slova smyslu veledílu aspoň přiblíží. (09.09.2017)

Nejlepší epizoda celé série. Všechnu moc Stalinovi je pohledem do Gottwaldovy prezidentské pracovny. Ta je pouhým stínem slávy z dob Masaryka a Beneše. Gottwald je namol opilý, vystrašený politik. Dokonce stín sebe sama. Bojí se Rusů, bojí se veřejnosti, bojí se i své vlastní strany. A v této atmosféře strachu se připravuje dle Stalinova scénáře monster proces s hlavami KSČ. A samotný Gottwald v tomto souboji kupodivu nebude vystupovat jako hrdinný šéf KSČ, ale jako ten který se vlastně bojí o svůj život. Po nastudování historických podkladů, velice věrně vykreslená psychika Klementa Gottwalda v závěru jeho života. Poprava Milady Horákové, jakýkoli dialog nebo chování postav, to vše zde je našponované v dramatické rovině k maximu. Jedna z nejponurejších epizod i zároveň nejzajímavějších. Tohle nešlo ani natočit lépe. Vrchol celého Českého století. 95% (18.04.2017)

Epizoda je to parádní a místo abych se snažil vykreslit paranoidní atmosféru strachu, tak sem překopíruju text z hlubin internetu. Poměrně přesně vystihuje absurdní poměry v totalitním státe. "Jen co umřel Lenin, ukázalo se, že druhý muž ve straně, soudruh Trockij, je zrádce. Kameněv, Zinovjev, Bucharin a Stalin Trockého svrhli a vyhnali ho ze SSSR. Jenže za pár let se zjistilo, že Kameněv, Zinovjev a Bucharin jsou také nepřátelé a zrádci. A tak je udatný Genrich Jagoda zastřelil. A o něco později Ježov zastřelil zahraničního agenta Jagodu. Za další pár let se však ukázalo, že Ježov není soudruh, ale sprostý zrádce a zahraniční agent. Tak ho zastřelil Berija. Po smrti Stalina všichni pochopili, že Berija je taky zrádce. A tak Žukov svrhl a zastřelil Beriju. Ale Chruščov brzy pochopil, že Žukov je nepřítel a spiklenec. A poslal ho do penze. A o něco později se zjistilo, že dokonce i Stalin byl nepřítel, škůdce a zrádce. A spolu s ním i velká část politbyra. Takže Stalina vyšoupli z mauzolea a čestní straníci v čele s Chruščovem rozehnali politbyro i s Šepilovem. Uběhlo několik let a už nešlo nevidět, že Chruščov je voluntarista, bídák, avanturista a nepřítel. Tak ho Brežněv poslal do důchodu. Jen co Brežněv umřel, zjistilo se, že byl škůdce a překážka rozvoje. Pak přišli dva, jejichž jména si nikdo nepamatuje, protože padali jeden po druhém jak mouchy. Až se k moci dostal mladý a energický Gorbačov. A zjistilo se, že celá země je plná zrádců a nepřátel, ale on to prý spraví. A pak se SSSR rozpadl a zjistilo se, že Gorbačov je nepřítel a zrádce." (05.11.2018)