Rebel v žitě

Dokud se ve filmu vyskytuje Kevin Spacey, má to švih. Nicholas Hoult je ale příliš nečitelný, aby utáhl celý film sám. A tak se to vleče a v osmdesáté minutě máte pocit, že dvě hodiny projekce už musely uběhnout. Přesto film nezatracuji, minimálně jsem rozšířil své obzory. Hrdina mi sympatický nebyl a stěží si mne získal do konce filmu. To bude asi problém číslo jedna. 65% (02.04.2018)

Knihu Kdo chytá v žitě miluju, četla jsem ji mnohokrát, mám ráda i Salingerovy povídky - např. Den jako stvořený pro banánové rybičky.  Takže na film jsem se těšila. A nezklamal mě. Tajemný spisovatel, který vyhledával samotu, nevydával, nechtěl se bavit s novináři, to všechno jsem o něm věděla. A vůbec jsem se jeho rozhodnutí žít v ústraní nedivila. Válečné zážitky ho silně poznamenaly. Nicholas Hoult jako Salinger mě příjemně překvapil, Kevin Spacey byl výborný jako vždy.  Holden Caulfield je moje velká láska a tento film byl jako krásné setkání s přítelem, s kterým souzním. (19.08.2021)

S chutí šroubuji hodnocení do plných, tento životopisný snímek mi totiž udělal velkou radost. A to je co říct, protože Nicholas Hoult je v mých očích stále to ošklivé dítě ve svetru s duhou z oblíbené komedie Jak na věc, kde mě sice dojímal, však v pozdějším věku jsem nedokázala ocenit ani jeho umělecké, ani vizuální kvality. Změna. V tomto filmu byl naprosto skvělý, získal si mě s naprostou lehkostí, pomohl tomu i namakaný scénář, skutečně je to krásně napsaný, svižný film, s Kevinem Spaceym jim to hrálo jedna radost, rozumím tomu, že nemusí oslovit každého, ale pro bytosti čmárající by to mohlo být příjemným osvěžením. Tohle se do do mě trefilo přesně. (15.12.2022)

Drobnější americké romány - jako Salingerovi "Chytači v žitě", Amisův "Šťastný Jim", Rothův "Goodbye Columbus, ale také Fizgeraldův "Gatsby" - patřily mezi naši týnedžerskou stravu šedesátých let. Od této doby jsem se jich netknul, nevím už ani, proč jsem je četl tehdy. Navíc ke zfilmovaným biografiím přistupuji dost opatrně. Tahle se mi ale líbila, nejen vzhledem Salingerovi samému, ale i spoustě zajímavých vedlejších postav (třeba mladá Oona později Chaplinová, která snad nejzjevněji předvedla, že manžel může být i 3x starší, pokud má nejen dost peněž, ale především dostatečnou společenskou prestiž; D.T. Suzuki, jehož myšlenky byl interpretovány dost rozporně atd.). Nicméně mě film nepřiměl k tomu, abych se vrátil k Salingerovu dílu, nicméně jsem přitom stvořil (v hlavě) salingerovskou povídku (o tom, jak jsem z ranče tiskaře Franka jel na koni (byl to Quarter Horse) z Hudsonu, New Hampshire, navšítivit J.D. Salingera do Cornishe, též New Hampshire - tehdy byl ještě na živu, dožil se 91 let). Pozn.: V sozučasné době mě leccos pudí porovnávat uvedené americké romány s podobně rozsáhlými romány italských autorů, především Itala Calvina (Nespatřená města, Baron na stromech), které jsou nejen klidnější a světlejší, ale zároveň jsou esencí celoživotních postojů, tedy nejen výbuchů nekontrolvaného mládí. (12.03.2018)

„Byť osinou v prdeli si môže dovoliť len úspešný spisovateľ.“ Musím sa priznať, že ako sa mi do toho spočiatku vôbec nechcelo a nechápal som, prečo to pani manželka chce tak strašne vidieť, tak napokon ma to zaujalo a takmer som chcel dať 80%. Nakoniec nemôžem, lebo to má dosť veľa nudných miest, herci sú mimo Houlta a Spaceyho vyloženým krovím a obsahuje to viacero okamihov, ktoré sú WTF (nočné prepadnutie), nedotiahnuté do konca (podozrivo krátka pasáž z vojny) alebo čudným spôsobom šumiace do prázdna (psychopatickí stalkeri). Páčili sa mi všetky tie preslovy o písaní, umelcoch a spisovateľoch, takisto zachytenie doby mi prišlo správne autentické a páčila sa mi výprava v druhej polovici, kedy sme opustili vojnové zákopy, univerzitné učebne a mestá a ticho sa vnorili do krásnych amerických lesov, z ktorých kde-tu vykúkajú domy. Kniha Kto chytá v žite bola jednou z najhorších, akú som v ten rok čítal. (21.03.2019)