Kai a Gerda

Ohromne dlhy film od Hallmarku, kde sa to pomaly vlecie ako sopel z nosa:) Na moj vkus to bolo az prilis presladene, ale ved co sa aj da cakat od Hallmarku. Potulne putovanie mladej dievciny po krajine jari, leta a jesene bolo detske a dost nezazivne. Najlepsi bol ten medved v sneznej krajine, ktoreho Kay ucil korculovat. To uz bolo fakt uletene:) Co sa tyka efektov nebolo to nic moc a najlepsia vsuvka z celeho filmu bola ta spomienka od medveda, ked vysvetloval tu zahadu okolo zrkadla. Ten demon nevyzeral spatne, ako aj ten pribeh okolo neho. A co sa tyka samotnej kralovnej bola skor trapna a jej ovladanie utociacich cenculov boli nudne, ako aj jej nadradenost nad kazdym. Ani jej ladove muzeum mladikov uvaznenych v ladovych objatiach nedodali vo mne, ze by som ju mal respektovat. Velmi dlha stopaz tomuto filmu skor ublizila, akoby mu mala pomoct v rozvazovani deja ku konecnemu finale, ktore tiez nebolo napinave, ale skor spackane a urobene dost narychlo. (19.02.2012)

Nudná a neskutečně zbytečně dlouhá pohádka s televizní výpravou, nesympatickými dětskými hrdiny a divnou režií. Prostě typický výsledek produkce Hallmarku. Z nádherné Andersenovy pohádky v této adaptaci mnoho kouzla bohužel nezbylo. Jediným jakžtakž světlým momentem je Bridgit Fonda, ale ani ona nemá šanci utáhnout unylé a pomalu ubíhající tří hodinovou stopáž. (24.01.2007)

Klasika od Hanse Christiana Andersena v televizním podání se sarkastickým medvědem. Dvoudílná minisérie coby moderní adaptace klasické pohádky o Sněhové královně od Hanse Christiana Andersena. Většina z nás patrně slyšela příběh o kouzelném zrcadlu, jehož střípky se rozlétly do celého světa a usadily se v srdcích lidí. Ti pak místo dobra viděli jen to zlé a ošklivé...jejich chování se změnilo a i oni sami se nakonec staly nedůtklivými a zahořklými. Náš příběh vypráví o Kajovi, kterému jeden ze střípků spadne do oka...následně je objeven Sněhovou královnou, která touží všechny střípky posbírat a poskládat tak zpět kouzelné zrcadlo. Tímto úkolem pověří právě Kaje, který s ní po jejím kouzelném polibku “dobrovolně” odejde do jejího zimního paláce. Zachránit se ho vydává dobrosrdečná Gerta...má před sebou ale dlouhou cestu, musí totiž nejprve projít přes všechna roční období... Televizní adaptace z roku 2002 patří mezi mé “quilty pleasure” snímky. Nejedná se sice přímo o vánoční pohádku v pravém slova smyslu, ale o sníh a mráz zde nouze opravdu není. Navíc se v příběhu vyskytuje cynický mluvící lední medvěd, kterého jsem si oblíbila na první dobrou a už jen kvůli němu stojí za to dát Kajovi a Gertě šanci. (by Nikola) (22.12.2023)

Nemohu si pomoci, ale v tomto televizním dílku něco je. A to něco je psychologicky hutná atmosféra. Možná až přespříliš exponovaná, když to má být adaptace pohádky. Snad by se hodilo přirovnání psychologický horror a musím říci, že na dětskou populaci nemůže působit ani děj příliš optimisticky. Ale Andersen byl tak trochu zvláštní pohádkář - spíše pro dospělé. Taky na tom má zásluhu elektronická hudba, která mě chvílemi asociovala na Massive Attack a jejich depresivní rytmy a riffy. Ve výrobě atmosféry je tedy toto dílo velmi naprůměrné v záplavě televizních produktů - také díky kameře, výpravě, režii. Ovšem, co pokulhává jsou toporné tváře málo známých herců, tím ovšem nechci tvrdit, že koho neznám, ten není dobrý, ale v tomto případě ano. Po shlédnutí druhého dílu srážím na dvě (to už bylo trochu moc i na mou sentimentální duši). (04.04.2005)

Tohle že má být Andersen? Ten krutý, ledový, drsný, nemilosrdný, smutný, poetický a především ten nádherný největší pohádkář světa? To byl první dojem, jejž jsem si přece jenom postupně poopravil. Jedná se sice o inscenaci, která se nevyhýbá kupě modernizačních zásahů, ale na druhou stranu se občas mezi průměrnostmi objeví troška tajemna, kouzla a mysterióznosti, což by dle mě mělo být náplní všech Andersenových adaptací. (15.04.2005)