Threads
Režie:
Mick JacksonScénář:
Barry HinesKamera:
Andrew DunnHrají:
Karen Meagher, Reece Dinsdale, Rita May, Anne Sellors, Phil Rose, Patrick Allen, Richard Albrecht, Ed Bishop, Michael O'Hagan, Brian Grellis, David Brierly (více)Obsahy(1)
Děsivý, nesmírně působivý a strhující film. Zachycuje pravděpodobné následky celosvětové jaderné války na Velkou Británii. Film zabírá časový děj od několika týdnů před útokem, až po 12 let po útoku. Má děj a hlavní postavy, ale je zpracován dokumentární formou - provází nás komentátor a občas ve filmu vidíme statistiky. Naturalistickým způsobem zachycuje všechny aspekty jaderné katastrofy - od demostrací před válkou, přes útok, destrukci, umírání, hladomor, nemoci, jadernou zimu až třeba po nevzdělanost dětí, které vyrostly po válce. Film ukazuje selhání společnosti a celkový kolaps civilizace. Threads byl po svém prvním uvedení stažen a dlouho se nesměl ve Velké Británii promítat. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (403)
Malá ukázka toho, co by se klidně mohlo stát. Vzhledem k datu natočení, věřím, že autoři udělali hodně. Nicméně se memůžu zbavit dojmu, že mohli práci odvést mnohem lépe. Informace jen tak sem tam, aby se neřeklo. Nevyužitý potenciál. ()
Syrove, uveritelne, drsne, skvele. Zazitek. Necekal jsem, ze by me mohlo neco takhle strhnout, jako "nejaky" televizni snimek z osmdesatych let. Zlehka si pamatuju Den po te a tohle se mi zazralo snad jeste hlubeji. Budu mit slozite se ted na neco podivat, nebot vsechno bude jenom blbost. Tezky, ale uzasny. ()
Silná deprese, vyzařující ten nejvzdálenější konec utrpení, jaký si jen lze představit. Bylo mi hrozně, děsivě a nechutně hrozně. Ale stále bych více ocenila děj, než jen děsivě depresivní obrázky holokaustu, které můžu vidět v každém druhém filmu o 2. světové... ()
Velmi sugestivní film,chvíli mi trvalo,zvyknout si na ten dokumentární styl,ale postupem času mě to pohltilo.Závěr už byl malinko slabší,ale co,bylo by nanejvýš trapné,udělat nějaký happyend,tím by celý film stál za hovno,takže v pořádku!Chvílemi mi opravdu ukápla slza a nestydím se za to! ()
Je znát, že film neměl vysoký rozpočet. Přesto se Micku Jacksonovi podařilo natočit velmi působivé dílo, které nezapře dokumentaristu a které je místy jednoduše geniální. Nejvyšší hodnocení nedávám proto, že mi vadily 2 věci: 1) Scény z počátku filmu, které se odehrávají v druhé polovině května, byly natočeny mnohem dříve, nejspíš v březnu. 2) Když Jane (dcera Ruth) rodí, je vidět, že má ve stoličkách amalgámové plomby. Ty by v tehdejším stavu společnosti, která byla téměř na úrovni středověku, těžko získala. ()
Našlapaný, ale dneska už lehce nefunkční. Měl bych k filmu pár výhrad, ale k vzhledem k tématu a době vzniku jich netřeba. Za shlédnutí to bude stát vždycky. ()
Nejspíš nejdepresivnější film, který jsem kdy viděl. Syrové, drsné a reálné. Prvky dokumentárního formátu celý koncept vyzdvihují a vytváří ještě uvěřitelnější zasazení. Threads ale rozhodně není klasický postapo. Nečekejte akci nebo drsnýho hrdinu. Očekávejte reálnou rekonstrukci následků jaderné války a připravte se, že budete sledovat necelé dvě hodiny beznaděje. Přesto jako odstrašující příklad, kam nás může takový jednání zavést funguje Thread naprosto fantasticky a to nejspíš zamýšleno bylo. Pokud se o témat zajímáte, tak si najděte volnou chvíli a mrkněte na to. Neříkám, že budete spokojeni. Spíše budete šokování. ()
Čistá depka. A skutočnosť by bola ešte mrazivejšia... ()
To monolog: Žádná emocionální troska. Naprostý souhlas. Napsal jsi to úplně přesně i s tím kopáním krytu:) Vzhledem k tomu, že pracuji na projektu, který se zabývá pokračováním slavné série hry Fallout, mě a celému vývojovému týmu tento film možná AŽ MOC posloužil jako inspirace. ()
Je to pro mě obrovská ostuda, ale o tomto filmu jsem až do dneška (10.9. 2007) vůbec nic nevěděl. O to "hrůznější" zážitek ve mě zanechal. Vůbec jsem v průběhu snímku netušil, jak bude pokračovat. Původmě jsem měl za to, že k útoku vůbec nedojde a je to jenom ukázka jak se Sheffield připravuje na jadernou válku, potom jsem si myslel, že to skončí do pár dní po útoku smrtí hlavních hrdinů, ale pořád nic. Americká alternativa "Den poté" je proti tomuhle procházka růžovým sadem. Atmosféra filmu, zdrucující komentář a statistiky, ta bezmoc a beznaděj, BRRR! Opět se mi potvrdilo, že v případě jaderného konfliktu je lepší být v epicentru výbuchu a během milisekundy se bezbolestně vypařit než to přežít a čekat až umřu hladem, zimou, na rakovinu apod. ()
Uff, tak tohle bylo něco! Mrazivé, depresivní drama jaké jsem ještě neviděl. Tiché a ponuré záběry u kterých jsem se ač nevěřící tiše modlil ať tohle zůstane jen na obrazovkách... ()
Děsivý film o postnukleární apokalypse byl tak realisticky děsivý, že po shlédnutí filmu jsem se díval asi půl hodiny do monitoru neschopen nic dělat. Všechno co bylo ve filmu bylo tak reálné,že to prostě musí být doopravdy.Když řeknu, že je to nejlepší katastrofický film, hodně lidí mi dá za pravdu.Kam se hrabe americký Den poté,ten je jen slabý čajíček. ()
jo,takhle nak to asi bude jestli se nekdy neco takovyho stane :) ()
THREADS mě totálně odrovnal!! V době studené války bych po shlédnutí tohoto filmu už asi zařizoval bunkr. Nebo lépe si zjistil kam padne atomovka ať to mám za sebou. Protože nic dobrého by mě stejně nečekalo. Naturální pohled na jadernou válku (hlavně tedy na její následky) jaký se jen tak nevidí. ()
Jeden z nejděsivějších a nejdepresivnějších filmů jaký jsem kdy viděl. Polodokument, který bez kompromisů a se vším naturalismem zobrazuje možné následky jaderné války. Nevím, jak bych reagoval, kdybych tento snímek viděl během Studené války - asi bych se zbláznil. ()
Příšerně depresivní, poctivě propracované, šokující. Film o tom jak se snadno a rychle vrátit zpátky do středověku. ()
Jistě zajímavý nápad pokusit se zrekonstruovat, co by se stalo a jak by to vypadalo, kdyby v 80. letech proběhla jaderná válka. Ač mě tyto katastrofické filmy vždy lákají, tento mi moc zajímavý ani uvěřitelný nepřišel. Samozřejmě se to nedá stornávat s velkorozpočtovou americkou produkcí, ale i tak mi přišlo, že film měl mnohem větší nároky, než kolik se mu dostalo peněz. Proto se tvůrci občas museli spokojit s retušovanými fotografiemi místo pohyblivého filmu. Také zbytečný detail na různě se hemžící krysy, hořící zbytky těl nebo ozářením zdeformované tváře mi nesedl. Spíš mi přišlo, že se tvůrci snaží za každou cenu šokovat a burcovat. No, vzhledem k atmosféře doby, kdy byl film natočen, se to možná dá pochopit, nicméně dneska nemůžu tento film doporučit ke shlédnutí, možná jenom jako dokreslení antiatomové propagandy. ()
Velmi depresivní film, opravdu trvalo velmi dlouho než jsem se odhodlala k jeho shlédnutí, a ještě déle mi trvalo než jsem se z jeho shlédnutí vzpamatovala. Velmi syrově a depresivně popsáno jak by to vlastně vypadalo kdyby vypukla jaderná válka, a následující léta po tom. ()
Nejděsivější na tomhle filmu nebyly ty explicitně ukázané zlé a ponižující věci, jaké se obětem jaderné války staly. Když si představujeme postapokalyptický svět, nějak před sebou vidíme lidi, kteří sedí kolem ohně a bohatou řečí vyprávějí o slunci, modrém nebi a zelené trávě, a co se stalo potom. Ale tady, ve Vláknech, vidíme děti, které ani neumějí pořádně mluvit. A to je nejděsivější. A proto, že nejsem anglofil, ještě bych poznamenala, že prostředí severu Anglie osmdesátých let zjevně vypadalo dost postapokalypticky již předtím. ()
Tak jo, tohle by mělo být povinné. Třicet let starý film, kde se zkraje pohovoří o Sovětském svazu a Varšavské smlouvě, a přesto mi nepřipadal nijak z módy vyšlý. Naopak zcela dnešní a velmi případně varující. Vlákna, držící pohromadě pohodlí a relativní bezpečnost civilizovaného světa jsou v tomto filmu přetržena válečnou událostí a dál následuje nezadržitelný sešup do středověku, ne-li rovnou do pravěku lidstva, a to v jediné generaci. Syrově, nesentimentálně, chladně podaná vize budoucnosti bez notebooku, abych tak řekla. Síla. ()