Poslední případ (S04E03)

Kdysi jsem se rozhodl, že nebudu komentovat jednotlivé díly seriálů, protože a)to považuju za nežádoucí inflaci komentářů na naší beztak už komentáři přebujelé databázi, b)jsem líný, c)na seriály stejně skoro nekoukám. Ale u posledního(?) dílu Cucumberbitchova Sherlocka musím udělat výjimku, protože si potřebuju trochu ulevit od divácké žluči. Ano, uhodli jste - zklamal mě. Po skvělém The Six Thatchers a následujícím strhujícím a velkolepém (až na ubohého záporáka) The Lying Detective, jsem do třetice natěšeně očekával nějaký filmový supercloumák s ohňostrojem nových nápadů od geniálních scénáristů, nebo aspoň tradiční pětihvězdový standard. A co jsem dostal? "Roztomilou" holčičku v padajícím letadle, které bych už jen kvůli ní s radostí nechal fláknout o zem, praštěnou a herecky přehrávanou TV inscenaci z "betonového" studia a co nejhůř - nesnesitelně poníženého Sherlocka. Bylo vážně smutné a trapné, sledovat tohohle jindy výsostně cynického, povýšeneckého a sociopatického schizoida, kterak vyděšeně plní přitroublé úkoly své zlobivé sestřičky jen proto, aby zachránil jednoho protivného spratka a pár bezejmenných pasažérů. A že nakonec bylo vše trochu jinak se sice dalo očekávat, ale rozuzlení nebylo o nic uspokojivější, než předchozí děj. Do toho ještě grimasy a pazvuky šaškujícího Moriartyho, na závěr další promluvy ze zásvětí od Watsonovic maminy/rádoby agentky, pasované málem na jakousi vševědoucí morální autoritu, a výsledkem je rozbředlý seriálový sajrajt a jednoznačně nejhorší (a vlastně i jediný špatný) díl BBC Sherlocka. A zamrzí to dvojnásob u možná posledního dílu téhle jinak brilantní série. Slabá třetí hvězda za závěrečný sourozenecký houslový duet a vůbec za zajímavou Sherlockovu ségru, kterou navíc hrála fakt hezká baba. (17.01.2017)

40%. The Final Problem vlastně docela dobře funguje, ovšem ryze jako samostatný prvek. V kontextu seriálu jako celku bohužel selhává, především proto, že postrádá tři pro Sherlocka nepostradatelně typické rysy - (a) narativní dynamiku (třebaže ta dramaturgická je excelentní); (b) legendární dedukce jakožto Sherlockův nejtypičtější charakterový aspekt, pro nějž je tím, kým je; (c) humor, cynismus a nadhled, které si Sherlock dříve zachovával i v těch nejdramatičtějších situacích. The Final Problem téměř nemá progresivní děj (v zásadě jen opakující se smyčku sice efektních, ale překombinovaných situací se zpravidla předvídatelným rozuzlením), nestaví na tradičních dedukčních monolozích (až na dvě chabé výjimky bez šance scenáristicky konkurovat dílům minulým) a nemá prakticky žádný nadhled (je zkrátka na Sherlockův vkus až příliš patetický). Jako nezávislý film (ač by mu v hlavní dějové lince chyběl kontext) by byl nadprůměrným popcornovým thrillerem s jistou paralelou v hororech typu Saw, jako dílčí prvek závislý na seriálu je bohužel (a zvlášť v komparaci s dosavadním vývojem seriálu) značně podprůměrný, tím spíš vzhledem k faktu, že jde o absolutní finále, od něhož fanoušci (včetně mě) přirozeně očekávali mnoho. Nemluvě o tom, že z jednoho z nejlepších antagonistů všech dob scenáristé udělali pouhou loutku v rukách nerealisticky inteligentní a manipulativní persony, což jim budu těžko odpouštět. Snaha tvůrců o epický závěr se v jistém slova smyslu podařila, ale je to závěr až příliš přemotivovaný a místy proto až hloupý a teatrální. Od samého finále bych čekal spíše komorní náladu, nálož odkazů na předchozí epizody seriálu, čekal bych víc Baker Street, intenzivnější zapojení vedlejších postav jako Lestrade či Molly, a především bych čekal, že se tvůrci udrží na hranici mezi realističností a psychologickým sci-fi, na níž se drželi po celých 7 let, a ne, že ji budou značně překračovat prakticky po celou epizodu. Škoda, i když jde o přirozené vyvrcholení dlouhodobě upadající kvality seriálu (zhruba od 3.dílu 3.série), přesto jsem doufal v mnohem důstojnější rozloučení; experimenty s přehnanou mimořádností jsou zkrátka příliš riskantní a Sherlockovi by do závěru dle mého názoru sedl spíše klidnější a vůči divákům možná i lehce sentimentální konec, který by mohl být paradoxně mnohem epičtější, než tahle likvidace atmosféry a genius loci, jež seriál po celou dobu vysílání - včetně prvních dvou dílů 4.série, kde už to ale výrazně pokulhávalo - udržoval, a jež by si taky zasloužil. (15.01.2017)

Gatiss a Moffat jsou v součastnosti nejpopulárnější tvůrci surrealismu. Jak se mám emcionálně napojit na sci-fi variaci na SAW 5: Hra o přežití (Část 2) - Návrat Ztracené Sestry? V SAW bylo alespoň goreporno, v Šerlokovi je aspoň slušná kamera. V epizodě, kde pád letadla symbolizuje nenaplněnou lásku a teleportuje se se z ostrova (miniostrov) na jiný ostrov (Británie). Plány, tak geniání a nesmyslné, jak jste to ještě neviděli. Moriarty byl tak geniání, neboť byl loutkou na prstech psychopatické autistky a další řada Sherlocka bude nejspíš o řešení sebevražedných tendencí piškvorů v Nové Británii planety Titan. A možná přijde i Rudovous. (05.02.2017)

Poslední epizoda se tváří jako možné rozloučení s touto sérií, ovšem nechává si i otevřené dveře pro případnou navazující sérii. Nicméně vše, co na tomto seriálu mám tak rád, je zde přítomno. Ovšem v množství, které už doslova popírá logiku. Neboť konkrétní rozhodnutí postav je zde učiněno za předpokladu, že dotyční udělají přesně to co se od nich v daný čas chce. Kdyby kdokoli se rozhodl k cíli zvolit trochu odlišnou cestu, celek by vypadal docela jinak. Herecky i technicky nicméně skvěle zpracováno a nebýt těch logických kiksů, bylo by to za plný počet. Takto pět procent ubírám. 80% (30.01.2017)

První půlhodina byla "jen" špatná variace na Austina Powerse, to bych asi ještě asi zkousnul. Pak ale přišlo zařazení drahé sestřičky s nadpřirozenými schopnostmi, což porušilo základní pravidlo všech příběhů o Sherlocku Holmesovi - žádné nadpřirozeno! A zbytek dílu tvořilo hodinové pokračování Saw s takovými dírami v logice, že by v nich neuvízl ani vorvaň. Odpad všech odpadů. Arthur Conan Doyle rotuje v hrobě jak turbína. V příští sérii bude Moriarty tisíckrát naklonovaný jako agent Smith, Watsonová přiletí z alternativní minulosti strojem času spolu s robotickým Watsonem, Eurus se naučí střílet z očí lasery a Sherlock v nejdražší trikové scéně zjistí, že se mu celý jeho život jen zdál a on ve skutečnosti vůbec neexistuje. (17.01.2017)