Bůh s námi - od defenestrace k Bílé hoře

Jeden z nejvýznamnějších a zároveň nebývale tragických okamžiků českých i evropských dějin, jehož okolnosti i důsledky film v mimořádně opulentních vizuálních kulisách přibližuje, si možná zasluhoval mnohem fundovanější přípravu, nicméně pokud divák disponuje určitými znalostmi dobového kontextu, nebude zklamán. Události, včetně pražské defenestrace, bitvy na Bílé hoře a popravy sedmadvaceti českých pánů na Staroměstském náměstí, jsou tu zobrazeny bez zbytečných kudrlinek, s předem jasným zadáním – ukázat, jak pošetilé a svým způsobem marné byly snahy těch, kteří se nehodlali spokojit s habsburskou nadvládou. Snímek se soustřeďuje nejen na psychologické proměny hlavních aktérů, tedy hraběte Jindřicha Matyáše Thurna (vynikající Karel Dobrý) a jeho druhé ženy Zuzany Alžběty z Tiefenbachu (Tereza Hofová), ale pokouší se ve výpravných detailech postihnout složitost doby, v níž se tito lidé nacházeli. Zdejší spílání filmovým tvůrcům podle mne není namístě; naopak v konfrontaci s dvoudílným barvotiskovým kýčem o Marii Terezii (2017) vyniká Kosatíkův scénář precizním provedením a smyslem pro detail. Občasné chyby či nepřesnosti tentokrát rád promíjím. (12.07.2019)

Hele, tady vlevo, to je jen pár komparsistů, ale tam vpravo, no, přesně tamhle, jak to nejvíc dýmá, tak tam fakt jako je celá armáda. Protože jako tohle bude fakt bomba, rozumíš, nejen strašně hlubokomyslný dialogy a monology, však to psal ten, no, jo, Kokosatík, ale my taky ukážeme světu, jak taková kokoprodukce má vypadat ve velkým měřítku... No, to jsme ukázali. Hlubokomyslné dialogy a monology jsou jen obsahově prázdné, mrtvé, bez kontextu pronášené věty, o kterých si někdo myslel, že nám osvětlí nejen historickou situaci, ale i rozpoložení aktérů a jejich vztahy. Ne, ve všech těchto cílech jde o selhání katastrofálních rozměrů. Hlavně když spustí Thurnová hlasem Terezy Hofové. Nepříjemnější hlas (až tak, že to zní jako skřípání skla po tabuli) snad ani nešlo najít. Historicky ani lidsky to pak nepřináší naprosto nic, pár scén, které se Kosatíkovi vylíhly v hlavě a považoval je za zajímavé, je stejně tak prázdných jako ta mlha, ve které má divák vidět císařskou a stavovskou armádu. K vysvětlení důvodů, proč se věci ubírají tím nebo oním směrem, přistupují tvůrci stejně skoupě jako ke ztvárnění osudové bitvy, to jest zahalí to do mlhy. Do toho hraje takřka neustále neposlouchatelná hudba, stále stejná jak kolovrátek bez ohledu na to, jakou scénu právě vidíme. Zkrátka Kosatík nejen že není Daněk, on vůbec není scénárista (tohle přirovnávat ke Spanilé jízdě, jak jsem tu zahlédl? To je nikoli jen troufalé, to je nesoudné). Aby v tom ovšem nebyl autor scénáře sám, režie neexistuje, o hereckých výkonech se nedá mluvit, hudbu už jsem zkritizoval. Jako kdyby nějaké produkci zbylo pár pěkných kostýmů, které jim bylo líto vyhodit, tak sehnali několik mluvících věšáků na šaty, dali jim do ruky stránku plnou vět spíchnutých někde mezi Prahou a Prčicemi, natočili a pustili do televize. Co na tom vůbec (kromě těch kostýmů) pochválit? Nic mě nenapadá. (13.05.2018)

Historická téma 30-ročnej vojny, resp. jej zrodu, je určite zaujímavá. Ale spracovanie, ktoré je podobné dokudrámam, ma príliš neoslovilo. Pritom kamera je na televíziu veľmi kvalitná, rovnako dramatizácia - napr. scéna defenestrácie na hrade je jednou z mála silných. Zlyháva však v ostatných veciach - neustále osobné monológy postáv a ich nedostatočne predstavenie - obyčajný divák, ktorý sa v danej regionálnej histórii príliš neorientuje, bude mať problém kto je kto, resp, kto patrí k jedným a kto k druhým. Nutne tak začína snímok nudiť, a nie vinou zdĺhavejších záberov, ktoré vo filme tiež sú. Škoda. (15.09.2019)

"Matyáši, takhle jste si to představoval?" ptá se Zuzana Alžběta Thurnová v dopise svému manželovi Jindřichu Matyáši Thurnovi, jednomu z vůdčích stavů českého protihabsburského odboje a iniciátorovi 2. pražské defenestrace, jejíž 400. výročí si letos (mezi mnoha jinými osmičkovými výročími) připomínáme. Přemýšlím, jak by si film o této významné události českých dějin asi představovali všichni ti, co zde tomuto filmu dali "odpad" či jedno hvězdičku... Neříkám, že je to nějaký úžasný umělecký film, ale takové hodnocení si podle mě fakt nezaslouží. Mám samozřejmě sám řadu výhrad, hlavně my přijde, že autoři v tomto případě přecenili formu a podcenili obsah. Po vizuální stránce je tak jistě na co se koukat (výprava byla špičková a kamera rovněž dělala maximum). Ale chtělo by to trošku více přímočarosti ve vyprávění. Přeci jen jde o silný historický příběh, který ale v tomto pojetí místy dosti nudí. Co mi taky vadilo byla volba herců. Karel Dobrý coby Thurn byla ještě vcelku dobrá volba. Ale zbytek? Sázka (až na výjimky) na naprosto neznámé tváře se podle mě moc nezdařila. Většina herců totiž svým rolím nedokázala vtisknout sebemenší charakter. A pokud ano (postava zimního krále Jindřicha Falckého), tak to byl charakter dosti povrchní a černobílí. Nevím samozřejmě do jaké míry je to i vina scénáře, i když Pavel Kosalík pro mě jinak bývá spíše zárukou kvality. Tady se ta kvalita úplně nedostavila, ale přesto bych ten film úplně nezavrhoval... A i vzhledem k tomu zvláštnímu hodnocení většiny zde přítomných dávám za sebe tři hvězdičky. (20.05.2018)

Prapodivné pozérství režie jejímž výsledkem je nudný anemický pokus o TV film. Mizerné vedení herců, mizerné dialogy, scénaristicky, dramaturgicky pochybné, monotónní pokus o doprovodnou hudbu. Bez děje, prakticky o ničem. Vizuál, ambience solidní. Podtrženo sečteno - odpad. Jednu hvězdu dávám sobě za mou bezmeznou trpělivost s českými pokusy o film. Tvůrci v České televizi jsou velcí filutové a co až podobný neotřelý smysl pro humor projeví daňový poplatníci - jak vysoko nad zemí mají na Kavčích Horách okna??? 5% Produkce: ČT (13.05.2018)