Režie:
Tereza NvotováScénář:
Barbora NámerováKamera:
Marek DvořákHudba:
Jonatán PastirčákHrají:
Dominika Morávková, Anna Jakab Rakovská, Róbert Jakab, Anna Šišková, Luboš Veselý, Patrik Holubář, Juliana Oľhová, Monika Potokárová, Ela Lehotská (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Lena je sedmnáctiletá holka z obyčejné rodiny. První zamilování, tajné noční dobrodružství, magická rána nad Dunajem... Její svět plný snů a touhy rozbije znásilnění. Je to jako špína, která se nedá smýt. Lena si musí projít cestou, která už není jenom obyčejným dospíváním, ale spíš bojem se sebe samou. Okolí ji nechápe a už nikdy úplně nepochopí. Je to Lena, kdo se musí změnit, dospět a pochopit, že není obětí a trest si nezaslouží ona, ale ten, kdo jí to udělal. (Falcon)
(více)Videa (1)
Recenze (238)
Tři hvězdy dát nechci, to je málo, protože průměrné to nebylo. Minimálně herecké výkony byly výborné, ale scénáři jsem věřit nedokázala. Nechat se radši zavřít na psychiatrii, než napráskat jedno hovado? V tom bohužel dilema nevidím, čímž rozhodně však nechci toto téma a traumata s tím spojená znevažovat. Ještě k vykreslení prostředí té psychiatrie - jestli to tam vážně chodí ještě i v dnešní době takhle - a je tam tak nemožný a netečný personál, tak není vážně radno se zbláznit. ()
No vida, kdo by si před lety pomyslel, že z té roztomilé Slovenky z filmu 10 pravidel jak sbalit holku bude jednou režisérka (i když u dcery z filmařské rodiny to vlastně žádným překvapením není). Film je to podle mě vcelku zdařilý - líbila se mi kamera (i když na můj vkus nadužívá detailních záběrů), skvělý soundtrack i herectví Dominiky Morávkové (i když ve filmu Pírko se mi přece jenom líbila víc). Samotné téma mě už tolik neoslovilo a původně - když jsem o filmu ještě nic nevěděl - jsem se domníval, že bude o něco originálnější (námět o znásilnění mi přijde velmi ohraný a osobně by mě více zajímal - a přišel v dnešní době i zajímavější - film o muži, který byl ze znásilnění obviněn neprávem - samozřejmě nechci trauma ze znásilnění zlehčovat nebo jakkoli obhajovat, ale čistě z uměleckého hlediska mi přijde, že v literatuře i filmu už bylo toto téma reflektováno "dostatečně", a z toho důvodu by měl zajímalo se na to podívat z druhé strany, mj. i v kontextu současné kauzy #metoo). Jinak veskrze souhlasím s výtkami, které na adresu tohoto snímku přede mnou adresoval Martin Svoboda, v konečném hodnocení ale tak příkrý nejsem, a za sebe nemám problém dát 4 hvězdy. ()
║Rozpočet EUR 385,000║Tržby Celosvetovo $292,541▐ Niekto sa chce hrať na veľké umenie ale málo čo tu funguje, väčšinou sa to tu bije medzi sebou. Hlavne úvod príbehu nie je moc dobre zachytený aby potom neskoršie útrapy mali lepšie zázemie, zmysluplnosť. K tomu tie psycho pochody, niekedy až moc na silu. Moc na silu sa to chce dostať pod kožu ale... takto určite nie. /15%/ ()
Ve světle českých komedií typu Strašidla nebo Padesátka, v nichž je motiv znásilnění nechutně a amorálně využíván coby zdroj nevkusného humoru, je nutno zdůraznit důležitost toho, že v současné domácí kinematografii existuje i takový snímek, který se traumatem žen ze znásilnění zabývá zcela seriózně a psychologicky. Ke cti mu slouží věrohodní herci ztvárňující převážně výrazně nesympatické postavy, silná atmosféra podtržená nevábným prostředím ústavu i kamerou malující depresivní chladné obrazy a několik emocionálně působivých scén. Ne až tak působivý je však samotný děj, způsob jeho vyprávění a vykreslení konkrétních klíčových situací. Diskutabilní nevěrohodnost úvodního aktu znásilnění nevyplývá nutně z toho, že při něm dívka na svou obranu nekřičí, nýbrž že si násilník vybere k onomu činu mimořádně riskantní okamžik, v němž by eventuálně mohl být snadno prozrazen. Že hlavní hrdinka mlčí o svém napadení je ospravedlnitelné možnými obavami ze zahanbení, leč film se tímhle zabývá příliš povrchně, neb nenechává hrdinku mluvit ani o svých pocitech. V závěru dotyčná sice tvrdí, že nechce být považována za oběť, nicméně snímek samotný ji jako oběť prezentuje devadesát procent stopáže, takže ani nemůže být vnímána jinak. Z filmu to skoro vypadá, jako by oběti znásilnění neměly jinou možnost než se zcela psychicky zhroutit a stát se trvale utrápenými troskami toužícími po sebevraždě - a nepomůže ani pobyt v léčebně, kde se člověk setká jen s neschopnými psychiatry, elektrošoky a pacienty v podobě vulgárních deviantů. Tímto zveličováním prohlubujícího se zoufalství pak film vytváří bezútěšné pocity bezvýchodnosti, namísto toho, aby působil terapeuticky, ukázal jak s takovými pocity pracovat a jak traumata překonávat. Jisté zadostiučinění sice přichází na úplném konci, ale jen velmi zjednodušené a velmi mírné. Potenciální interpretací je ta možnost, že Špína ukazuje odstrašující případ a že oběti sexuálních násilníků by se neměly bát jít s pravdou ven. Hlavní význam Špíny každopádně i přes její pokulhávající zpracování spočívá v zásadním přispění do diskuze na společensky závažné téma sexuálních útoků a jejich důsledků, což se rozhodně cení. ()
Je samozřejmě důležité upozorňovat na tak společensky závažná témata, film mladé Nvotové navíc rozhodně nepůsobí jako jen tak nějaký absolventský snímek a svým řemeslným zpracováním rozhodně dosahuje kvalit plnohodnotné celovečerní produkce. Problém jsem už ale měla s jistou nevěrohodností samotného znásilnění (opravdu by nekřičela, když je vedlejší místnost plná lidí?) i s přístupem terapeutů v léčebně. ()
Galerie (60)
Zajímavosti (7)
- V závere snímky sa otec hlavnej protagonistky po tom, čo sa dozvie o znásilnení dcéry, vymkne vo vchodových dverách bytového domu. Celý nešťastný okamih je podčiarknutý tým, že sa stál na ulici s číslom 13. (Biopler)
- Dominika Morávková-Zeleníková (Lena) bola počas natáčania tehotná. (Lucjen)
- Natáčelo se od 30. září 2015 do 22. září 2016 v Bratislavě a Pezinku. (ČSFD)
Reklama