Hrůza na jevišti

Parádní vyvražďovačka s brutálními mordy!!! To je kapitola sama pro sebe!!! A ta hudba mě hodně evokuje další klasiku Demons, aby ne když dvojku dělal stejnej skladatel. Režisér Michael Soavi si zde i zahrál roli policajta. A hlavně ta kamera, to je něco úžasnýho, ty různý druhy pohledů, úhlů, úchvatná práce, absolutní pastva pro oči každého fajnšmekra!! Vynikající giallo!! (07.11.2012)

Žiadny z hororových subžánrov, nie je tak primitívne uvrieskaným, ako talianske Giallo (neskutočne to miestami lezie na nervy). Remake z 50’ rokov, ale dopadol presne tak, ako som očakával. Nebyť na vtedajšiu dobu, solídne stvárneného násilia, už človek nad obdobným počinom, len mávne rukou. Správanie postáv idiotské, dialógy “begginer”, skrátka na rozdiel od Hitchcock-ovho originálu, nič zo skutočného filmárskeho umenia. Pozerať sa nato dá, aj to miestami baví, no toto ohúri len nadšenca či “momentálne mentálne“ nastaveného diváka. A treba dodať, že hlavne “skromne”. (23.10.2018)

Divadelní hra o tajemném zabijákovi s maskou se promění v realitu. Vrták skrz, šmejknutí pilou a ruka pryč a rozverná přetahovaná o děvenku, co si to užívá o něco méně než ti, co se o ni přetahují. Asi nejlepší je další z mnoha variací na populární scénu z Psycha. Vražda ve sprše je ovšem zakončena vykucháním... A zatímco venku lije a dva poldové v klidu hlídají, uvnitř bojují zamčení herci o život. Kdysi mě to bavilo více, ale zas ty vraždy jsou slušné, italské, takže hodnocení ponechávám. A samozřejmě závěrečné klišé potěší. (29.12.2020)

Michele Soaviho jsem prvně poznala, když mi zprostředkoval "Svatyni" gotického, satanského děsu. Od Hrůzy na jevišti jsem očekávala přinejmenším podobně hrůzný zážitek, ale byla jsem docela zklamána. Nevím, možná se na mém dojmu výrazně podílel český dabing, který mi přišel docela slabý. Hrůza na jevišti tak není přehlídkou děsu, budovaného napětí a husté atmosféry. Naopak. Je to jedna velká přehlídka nelogičností, nepravděpodobných situací a podobných kiksů, které mě již zhruba asi po půl hodině utvrdily v tom, že tento film nebude zrovna patřit mezi ty blyštivé klenoty italského hororu. Jako příklad uvedu scénu, kdy týpek, zcela brutálně rozfašírovaný motorovkou v jedné scéně mrká. Nepředpokládám, že by někdo v takovém stavu ještě mohl být naživu. V další scéně se naopak hlavní hrdince prchající před sadistickým šílencem v masce nepodaří ani se správným klíčkem otevřít na několikátý pokus dveře, které jsou zřejmě zamčené na padesát západů, když to však zkusí po krutém souboji s vrahem, zázračně se dveře otevřou. Plus spousta dalších situací, které film postupně více a více uvrhají do formátu laciného béčka. Alespoň hudba je, tak jako u italských hororů vždy, velmi vydařená. (28.10.2013)

Na obalu dvd jsem si přečetl: Klasická vyvražďovačka na italský způsob – brutálnější, krvavější,zábavnější! No když film začal tak jsem se lekl co jsem si to zase koupil. Úvodní mord byl hodně komický, ale hned se ukázalo, že je to jen ta zkouška herců na divadelní hru. Začátek filmu se nese spíše v lehce kriminálním duchu a tak jsem si začal říkat, že se nejspíš jedná o další italské giallo. Ovšem to byla chyba lávky. Během několika minut se přede mnou začal odehrávat solidní slasher, který mi místy až vyrazil dech. Vraždy na sebe nenechali dlouho čekat a během chvíle se divadlo změnilo v krvavou lázeň. Během těch 87.minut nám Italové nabídli několik velice zajímavých vraždících scén z nichž většina měla i jistý nádech originality a divák se při nich určitě nenudil. Vražedné nástroje se měnili jako na drátku a jedna postava za druhou se odebírala do říše mrtvých. Krev začala stříkat na všechny strany a lidské orgány létali na všechny strany. Prostě jedna větší laskomina za druhou. (01.07.2008)