Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 1942 přijímá fašistická vláda tzv. Slovenského štátu norimberské zákony. Zabavené židovské podniky předává do rukou prověřených slovenských občanů. Truhlář Tono Brtko (Jozef Króner), poctivý a slušný člověk, pod nátlakem chamtivé manželky a vysoce postaveného švagra neochotně přijme arizační dekret na galanterní krámek stařičké paní Rozálie Lautmannové (Ida Kamińska). Polohluchá paní nechápe, co se v zemi děje, a považuje Tona za svého pomocníka. Doma a na veřejnosti ovšem Brtko předstírá, že „arizuje". Ve skutečnosti u paní Lautmannové renovuje letitý nábytek, zatímco ona o něj pečuje jako o syna. Nadejde však den, kdy všichni Židé z městečka obdrží předvolání k transportu a Tono musí přiznat barvu... (Česká televize)

(více)

Recenze (518)

Boss321 

všechny recenze uživatele

Velký filmový zážitek. Naprosto poprávu oceněný Oscarem za nejlepší cizojazyčný film. Geniální herecké výkony, lepší jen stěží uvidíte v nějakém jiném československém či českém snímku. Jozef Króner tu předvádí svůj životní výkon, který kdyby byl Američan a předvedl takový výkon v americkém filmu, tak je to jistý Oscar. Ida Kaminska, která dokonce byla naminována na Oscara za nejlepší ženský výkon, předvádí též špičkový herecký výkon a na její paní Lautmanovou je tak nezapomenu. Dvojice Kloss - Kadár (jsou i autoři scénáře) moc filmů nezpodila, ale ty co natočili na konci 50. a v první polovině 60. let patří mezi absolutní špičku. Závěr filmu budu ještě nějaký čas rozdýchavat. I když dávám jen čtyři hvězdičky, tak věřte, že to jsou ty nejsilnější co jsem kdy dal......... ()

Satan 

všechny recenze uživatele

60. léta československého filmu a tabuizovaná témata. Skvělá studie charakteru ovlivněná okolnostmi a patřičně zahraná Kronerem, solidně zvládnutá atmosféra, která postupně nabaluje tíhu tragických rozměrů a vkusně dávkovaný humor, jenž se záhy mění v nefalšovanou hrůzu. Možná je to vysokým oceněním, možná je to na československý film trošku delší stopáží, ale na konkurenty v podobě Vyššího principu nebo Spalovače mrtvol se tento, byť velmi důležitý a psychologicky zajímavý film, nemá. [Přesná stopáž: 120 min] ()

Reklama

Matty 

všechny recenze uživatele

„Za účelom invent-arizácie zatvorené!!“ Lidská povaha se pod tíhou okolností mění, stejně tak prodělává Obchod na korze proměnu z tragikomedie v drama o otázkách z těch nejzávažnějších. Odlišné náladě počátečních a závěrečných minut filmu se plně přizpůsobuje kamera Vladimíra Novotného: od nekonfliktního procházení mezi korzujícími zástupy lidí k velmi naléhavému pohybu stísněnými pokoji titulního obchodu (v závěru kamera dokonce přebírá úlohu Tónova svědomí, když neustále vyhledává jeho tvář, nedává mu pokoj). Úzce vymezený prostor, do něhož jsou protagonisté proti své vůli vytlačeni, má zřejmou spojitost s bezvýchodnou situací mnohých lidí za války. Zůstat znamená riskovat smrt, odejít znamená zemřít. Alternativa neexistuje. Jediné východisko paradoxně představuje nacisty zaštítěná stavba „Babylónské věže“, přesněji víra, že projev podobné nabubřelosti musí být potrestán. Jedno kým, ale musí. A jak popsat výkony Kronera a Kamińské? Jednoduše si vybavte adjektivum, které používáte pro vystihnutí té nejprvotřídnější kvality… a umocněte jej nějakým hodně vysokým číslem. 90% Zajímavé komentáře: Pohrobek, Radek99, Jordan, sportovec, Terminus, curunir, MartinX. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Obchod na korze jsem viděl naposledy ještě dávno před maturitou, už poprvé na mě hodně zapůsobil a dlouhá léta jsem se neodhodlal k opakovanému zhlédnutí. O to víc mě tento týden potěšila příležitost zajít si u 100. výročí slovenské kinematografie na speciální promítání tohoto filmového klenotu přímo v židovské synagoze v Košicích. Filmu možná lze z dnešního pohledu vyčítat pomalejší tempo, minimálně do scény prvního setkání Tóna s paní Lautmannovou jakoby film postrádal větší dramatičnost a scény z rodinné pijatiky se mi zdály trochu dlouhé, na druhé straně brzy poté jsem si uvědomil, jak má zdejší celistvé vyprávění velký význam, protože s pečlivým vykřeslením doby, prostředí a postav, o kterých se toho zde hodně dozvíme, nás pak ještě víc dokážou osudy hlavních protagonistů ve vypjatých momentech zasáhnout. Společné scény excelentního Jozefa Kronera a ne méně vynikající Idy Kaminské uprostřed malého židovského krámku v období Slovenského štátu vytvářejí hodně silné lidské drama... V souvislosti s tématem lidských osudů postižených dobou mi hodně působivé připadá i to, že ústřední hrdinové zde neskončí jako oběti válečných poprav, střel nebo násilných transportů, ale stávají se oběťmi spíše nepřímými a vrchol tragedie se zde odehrává v uzavřeném prostoru. I když se Tónovi daří schovávat paní Lautmannovou před nemilosrdným zákonem, sám se už neschová před konfrontací s lidskými běsy na náměstí ani před zevnitř vypuděnou touhou zachránit si v první řadě vlastní kůži, která s propadnutím démonu zvaného alkohol při krutém poznání začla svádět nezastavitelný boj s dosavadním hrdinstvím a dobrosrdečností. Už jen kvůli poslední půlhodině, která mě pocitově znovu rozsekala, nemohu jinak, než zůstat i s odstupem času u plného hodnocení. Výtvarně okouzlující snové scény, doprovázené jako vždy dechberoucí hudbou Zdeňka Lišky, k tomu v úžasném kontrastu ještě více zesilňují už tak silný emocionální zážitek. Klenot nejen československé, ale i evropské kinematografie... [90%] ()

swamp 

všechny recenze uživatele

Měl jsem to štěstí a mohl jsem tento bravurně zvládnutý snímek zhlédnout v kině. Nejde jinak, než opakovat vše, co již bylo v komentářích řečeno. Ida Kamiňská a Jozef Króner rozehráli partii, na kterou by jen tak někdo neměl. Tóno je typická postava, která je na jednu stranu ziskuchtivá, na druhou ovšem velmi dobromyslná. V jednu chvíli se snaží zachránit sobecky jen sebe, v druhém okamžiku chce zachránit i Lautmannovou..to ovšem končí tragédií. ()

Galerie (29)

Zajímavosti (47)

  • Sošku Oscara za najlepší cudzojazyčný film odovzdával 18. apríla 1966 do rúk Jána Kadára legendárny herec Gregory Peck. Originál sošky Oscara videla verejnosť len raz, po prílete režisérov a poľskej herečky z Hollywoodu. Potom putovala na ústredie Československého filmu do Prahy. Odtiaľ si ju vzal režisér Ján Kadár v roku 1969, keď emigroval do USA. Ján Kadár desať rokov po emigrácii v Amerike umiera a soška mení majiteľa. Po Kadárovej smrti sošku získala jeho manželka, ktorá po niekoľkých mesiacoch umiera tiež. Následne sa jediný slovenský Oscar stratil. Filmový historik a český špecialista na Oscary Jiří Menšík z Brna pátral po soške osem rokov. Všetky stopy viedli k Billovi Schwartzovi, asistentovi jedného Kadárovho filmu. Ten tvrdí, že sošku nemá. Podľa historika ju možno stratila režisérova manželka pri sťahovaní. (Raccoon.city)
  • V Sabinove, kde sa film nakrúcal, je v Kultúrnom centre zriadená expozícia pripomínajúca nakrúcanie filmu. (corona)
  • Deti, ktoré sa vo filme len mihli, dostali desaťkorunáčku, gazdinky na trhu s husou pod pazuchou si zarobili za deň päťdesiat korún, gazdovia s konským povozom si zarobili dvojnásobok. (Raccoon.city)

Související novinky

Kino na hranici: hvězdy na těšínském nebi

Kino na hranici: hvězdy na těšínském nebi

22.07.2021

Letos se v obou Těšínech budou slavit prázdniny s filmem. Na přelomu července a srpna se po pandemické přestávce diváci setkají naživo v rámci filmové přehlídky „Kino na hranici”. Co je čeká? „Loňský… (více)

Švankmajer letos na Oscary nedosáhne

Švankmajer letos na Oscary nedosáhne

18.01.2007

Americká filmová akademie už oznámila užší výběr pro nominace na Oscara v kategorii Nejlepší cizojazyčný film. Z šedesáti tří filmů vybrala devět titulů, které se ještě poperou o místo v nominační… (více)

Reklama

Reklama