Obchod na korze

S filmem jsem měla velký problém - při prvním pokusu jsem nevydržela do konce, na druhý pokus to bylo lepší, ale Brtko-Krtko:) mi byl stále stejně nesympatický a ani vydařená role staré Lautmannové to už nezachránila. 3* (02.02.2015)

Smutný příběh i historie Slovenského štátu. Zoufalství dokáže pomáhat, ale i ne vždy se ovládat. Vynikající výkon Jozefa Kronera i Idy Kaminské. (13.09.2015)

Slušné překvapení. Dlouho jsem Obchod na korze odkládal, nechtělo se mi, taky jsem se podle některých komentářů obával, jestli tomu budu pořádně rozumět - patřím už totiž k těm narozeným po rozdělení, takže slovenštinu už nemám tak moc zarytou pod kůží. A přitom to vůbec nebylo špatné! Prostředí z klerofašistického Slovenska působilo moc zajímavě, vlastně si ani nepamatuji, jestli jsem někdy viděl další takový film z tohoto prostředí. S jazykem naštěstí nebyl problém, ba naopak, obrovské množství germanismů a vlastně i celých německých vět paní Lautmannové jsem uvítal. Jen jsem nepochopil podivné jednání B(K)rtka na konci - tak nejdříve chtěl Židovku ochránit, pak zase vyvést ven z domu a nakonec obrátil ještě jednou k původnímu jednání... Přesto dojmy důstávají moc dobré, zasloužený Oscar. (08.03.2018)

Čakal som trochu viac, ale keď hodnotím filmy, tak sa snažím hodnotiť v kontexte tej doby a zároveň, aký odkaz film zanecháva. Ľudia dnešnej doby si neuvedomujú, čím všetkým si ľudia v minulosti museli prejsť. (26.01.2020)

Mašinerie teroru zhmotnělá na půdorysu maloměsta a komorního dramatu. Konec mi přišel tlačený trochu na sílu a postrádal lehkost filmu jako celku. Ale lze ho číst i jako symbolické zúčtování. (13.02.2023)

Rež a rúbaj je krásná píseň a jsem rád, že si ji Slováci vybrali jako hymnu. Obchod na korze, stejně jako Dogville, by se směle mohl pouštět v nacistických promítacích sálech, na dokreslení toho, jak nesprávné je nerozvinout svůj potenciál, nestat se nadčlověkem a místo toho zůstat standardizovanou ustrašenou lidskou hnidou, podčlověkem, bodrým kriplvesničanem. (15.04.2024)

Výborné! Velmi realistické, sugestivní a poučné. (14.01.2003)

Prý zda je to křesťanské, co se děje s Židy. Je to lidské? Není to loupež? (...) Já se ptám, je to křesťanské, když se národ chce zbavit věčného nepřítele, (...) že Slovákovi židovský živel ohrožoval život, o tom není třeba nikoho přesvědčovat (...) Bylo by to vypadalo ještě hůř, kdybychom se nebyli od nich včas očistili. A udělali jsem to podle příkazu Božího: Slováku, shoď, zbav se svého škůdce. - Tiso ve veřejném projevu v Holíči 16. srpna 1942 (30.12.2008)

Jestli mě něco u Vyššího principu slušně řečeno sralo, tak to byly úplně trapně a černobíle zidealizované postavy, jinak to byl silný film... teď si možná říkáte, co sem pletu Vyšší princip atd., ale vždyť je to úplně jasné! Vyšší princip totiž vznikl pár let před československou novou vlnou, která konečně ukázala skutečného člověka z masa a kostí. Stejně jako jsou stylizovaní, ale naprosto reální Homolkovi nebo Formanovi hasiči, stejně skutečný je i Brtko-Krtko arizátor obchodu na korze. Těžko u něj říct, je to kladná nebo záporná nebo jakávlastně postava...? Rozhodně je to ale postava, jakou může člověk opravdu potkat - sice by mouše neublížil, ale ve chvíli, kdy mu jde o kejhák, to prostě žádný hrdina není... (04.02.2009)

Ač uplynulo již více než deset let od chvíle, co jsem přečetl knižní předlohu pana Grosmana, moc dobře si pamatuji, jak špatně se mi četla a strašně mě nebavila, nesedla mi. Na základě zdejšího hodnocení jsem v sobě živil naději, že film bude lepší a třeba dám ještě knize druhou šanci... Velký omyl - 1,5 hodiny jsem se nesmírně nudil a nedokázal do sebe nasát tu správnou atmosféru, jako se mi to podařilo snadno třeba u Vyššího principu. Teprve poslední půl hodinka nabrala na tempu a díky ní dávám jednu hvězdičku navíc. "Buď já nebo ona";"Bílý žid je horší než žid". (18.04.2009)

Jeden z nejpádnějších důkazů pro tvrzení, že v Československu vznikaly v 60.letech filmy srovnatelné se světovou špičkou. Pozoruhodné je, jak se zejména Slováci dokázali už po 20 letech podívat na své angažmá v "konečném řešení". Dneska něčeho podobného evidentně nejsme, alespoň v umění, schopni. Vynikající film! (19.05.2009)

Nezpochybnitelné drama, jeden z nejlepších životních výkonů dle mě podceňovaného J,Krónera. O výkonu pí. Idy nemluvě. Více oceněn a znám v cizině. Náročná, leč povinná podívaná pro toho, kdo to myslí z filmy vážně. (02.01.2010)

Nejlepší dílo československé kinematografie. (25.04.2010)

Film, který je tak "opravdový", že působí jako rána kladivem do hlavy. Kladivem, co už v hlavě zůstane navždycky, jako mučivá vzpomínka na rány, na které není lék. (08.12.2011)

Skor tak 4,5*, ale kedze sa jedna o Slovensky film, tak pekne zaokruhlim nahor. Fantastický Janko Kroner a ešte pôsobivejšia Ida Kaminska. (16.06.2012)

Nebýt Krónera a Idy Kaminské, byl by to "jen" lehce nadprůměrný film typický pro dobu, kdy vznikl. Tihle dva (pro mě hlavně Ida Kaminska) to ale pozvedli o jednu hvězdičku výš. (14.01.2013)

Aj keď som tej slovenčině koľkokrát moc nerozumel (a když něco říkala ta babka, tak sem často neměl šajna jestli mluví slovensky, hebrejsky nebo snad maďarsky), tak i přesto to bylo napínavé drama a příjemné překvapení, jelikož zdejší uživatelé mají tendenci takovéto filmy přehodnocovat jak to jen jde. (10.07.2014)

Co to je za sračku? Ani vteřina z toho filmu mě nezaujala. Už u prvního dialogu jsem si říkal - „Co to kurva melou? To je o ničem." Kdybych se dvě hodiny koukal do zdi, tak to vyjde na stejno. (09.08.2015)

Obchod na korze je jedním z mnoha filmů o holocaustu, ovšem alespoň u mě, je jedním z nejpusobivějších. Navzdory hořkosti tématu nepostrádá komické prvky. Protagonisté nejsou heroičtí ani mimořádní, dojimaji svou zjevnou prostotou a především tragickým údělem. Film je z podstatné části postaven na výkonu Idy Kamiňské (jedna z největších osobností 20. století s pestrým životem) ... Oscar je velkým důkazem, že se jedná o opravdu silný snímek. (18.03.2017)

Obdobie druhej svetovej vojny, Slovenského štátu a arizácie židovského majetku zanechalo v našej histórii nezmazateľnú škvrnu. Príbeh o tejto krušnej doby zobrazuje aj film, v ktorom Tóno Brtko (Jozef Kroner) vďaka svojmu švagrovi - vysoko postavenému členovi Hlinkovej gardy, dostane možnosť arizovať obchod židovskej vdovy pani Lautmannovej (Ida Kamińska). Tóno sa síce proti svojej vôli, ale nakoniec rozhodne za vdovou ísť, ale nedokáže jej dôvody svojho príchodu vysvetliť natoľko, aby ho pochopila. Z nedobrovoľného arizátora sa u nej skôr stáva pomocník v malom obchode na korze, vytvára sa medzi nimi zvláštny priateľský vzťah, ktorý však naruší doba a moment, kedy z mesta začnú deportovať židovské obyvateľstvo. Tóno nevie, čo si počať, aby starú vdovu zachránil. Film vznikol v dobe, kedy boli rany vojny ešte nezahojené a tak možno ani mnoho ľudí nebolo úplne vyrovnaných s tým, čo sa stalo. Dnes sa už na film pozerá inak, ale stále divákom pripomína hrôzy vojny, ktoré sa snáď už nikdy nezopakujú. Dielo už, nielen námetom, ale aj spracovaním scenára nesie zreteľné črty umeleckej tvorby obdobia po druhej svetovej vojne - dej je zasadený do malého mestečka, kde sa každý pozná s každým a každý má nejaké jedinečné črty, ktoré tu a tam ukážu to, čo má v skutočnosti za lubom. Divák tak má možnosť dokonale vidieť vykreslené charaktery jednotlivých postáv a ich konanie. A aj keď v tomto prípade zas taký široký záber postáv film neponúka, postačuje na to, aby bolo jasne vidieť to, ako sa, nie asi, ale určite správali ktorýsi ľudia počas tejto hroznej doby. Najlepšie to tu vidieť snáď na hlavnej postave Tóna, ktorý síce bol postavený do pozície arizátora, ale starej vdove by nedokázal ublížiť a chcel ju dokonca ochrániť, čo v ňom vyvoláva značné vnútorné rozbroje a musí bojovať so sebou samým. Dejovo je film síce jednoduchšieho rázu, ale poníma závažnú tému a tvorcom sa podarilo ju skĺbiť do celku veľmi šikovne a tak, že diváka zaujme. Žiadne komplikované dialógy a zvraty v deji, snáď na jednu výnimku, film neponúka, nesie v sebe však odkaz a posolstvo a to je možno omnoho dôležitejšie. Zlaté sošky sa predsa nevyhrávajú len tak. Obchod na korze je bezmála jedným z najdôležitejších, ak nie najdôležitejším filmom v histórii slovenskej kinematografie. Nielenže zobrazuje dobu, kedy spoločnosť v tejto krajine vo veľkom zlyhala, na čo sa nikdy nesmie zabudnúť, ale podarilo sa to zachytiť jedinečným spôsobom. Tvorcovia vo filme poľudštievajú bežného človeka, ktorý razom zo dňa na deň mohol rozhodovať o osude iného človeka, ale svedomie mu nedovolilo, aby mu nejakým spôsobom čo i len trochu uškodil. Smutný príbeh jednej doby je naozaj jedinečným počinom, na ktorý môžeme byť právom hrdý. Nositeľ prvého a zrejme aj jediného ocenenia Oscar pre slovenský film. (22.04.2017)