Obchod na korze
The Shop on Main Street
Obchod na korze
Kamera:
Vladimír NovotnýHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Ida Kamińska, Jozef Kroner, František Zvarík, Hana Slivková, Martin Hollý st., Elena Zvaríková-Pappová, Martin Gregor, Adam Matejka, Mikuláš Ladižinský (více)Obsahy(1)
V roce 1942 přijímá fašistická vláda tzv. Slovenského štátu norimberské zákony. Zabavené židovské podniky předává do rukou prověřených slovenských občanů. Truhlář Tono Brtko (Jozef Króner), poctivý a slušný člověk, pod nátlakem chamtivé manželky a vysoce postaveného švagra neochotně přijme arizační dekret na galanterní krámek stařičké paní Rozálie Lautmannové (Ida Kamińska). Polohluchá paní nechápe, co se v zemi děje, a považuje Tona za svého pomocníka. Doma a na veřejnosti ovšem Brtko předstírá, že „arizuje". Ve skutečnosti u paní Lautmannové renovuje letitý nábytek, zatímco ona o něj pečuje jako o syna. Nadejde však den, kdy všichni Židé z městečka obdrží předvolání k transportu a Tono musí přiznat barvu... (Česká televize)
(více)Recenze (518)
Smutný film o tom, kam až člověka dokáže "dotlačit" válka. Myslím, že by se na něj měl podívat každý radikál. Osobně mám raději Schindler's list, který na mě nepůsobí tak depresivně. Nicméně jako krátký návrat do války, aby si člověk uvědomil, jaké to bylo, je tento film ideální. ()
Neměla jsem sílu se na to dodívat... Možná je konec něčím úchvatný, ale pokud mě nezaujme začátek, zbytek ani nedostane šanci. ()
Těšil jsem se na to až uvidím oblíbeného J. Kronera v jeho hereckém i životním mládí, hraje dobře, ale děj mě moc nechytnul, ale film stál rozhodně za shlédnutí. ()
Když se v jednom člověku střetne dobré srdce a zároveň zbabělost, vzniká vnitřní souboj až "dobra se zlem". Dobro zastoupené láskou k bližnímu, zlo zastoupené strachem o vlastní krk a sobeckostí ve vlastním bytí. Film vypráví příběh z válečného Slovenska, kde v hlavním hrinovi Tonkovi probíhá právě takový souboj. Tonko se od začátku snaží vyhýbat se systému, nedostat se do ozubených kol fašismu, která rozemelou duši každého člověka, který se dostane mezi ně. Tonko opovrhuje i vlastním Arizatorstvím a za pozici "výběrčího se stydí, přesto to dělá, ale jenom kvůli rodině, aby se měla lépe. Jak ale postupně příběh pokračuje, lidé kolem něho propadají systému a odcizují se morálním hodnotám. Nejvíce ale na Tonka zapůsobí, jak se k systému a společnosti začlení i jeho žena. Při závěrečných scénách kdy už Tonko neví co dělat, v něm na chvíli zvítězí sobeckost, ale vzápětí si uvěmodí, jak jednal proti vlastním přesvědčením a snaží se pomoci. Tragická náhoda však uvalí na Tonka všechnu vinu a on už není schopný žít s vědomím, že není o nic lepší, než lidé kterými pohrdá. Velká kritika slovenského národa, který by stržen fašistickými ideály a zapoměl na lidskost. Nicméně Kadár s Klosem nabízí možnost nápravy a sebeuvědomění, které vede ke spáse. 90% ()
Budem hodnotiť nízko lebo je to tendenčný film. Ak by sa nevenoval téme, ktorej sa venuje, žiadnu cenu nezíska. ()
Výborný film - pro mne osobně nejsilnější film za poslední dobu. Neuvěřitelně živé vykreslení prožitků a chování člověka, který se v těžké době dostává do extrémně nepřehledné a složité situace. Ve své obyčejnosti v sobě nenachází ani odvahu ani dostatečnou zbabělost (ne-lidskost?) aby udělal nějaký rozhodný čin. Mrazivý realismus... A hudba, hudba je výborná... ()
Už jsem viděl spoustu dobrých filmů, ale Obchod na korze k nim absolutně nepatří. Svezl se po mně jak po hladkém mramoru, absolutně mě nezasáhl. Neuvěřitelně zbytečně natažený film bez děje, nuda, drama bez dramatu. Hvězdička za přesvědčivý výkon herců v nepřesvědčivých rolích. ()
Rozmýšľam či Kadár a Klos skutočne vedeli, čo za klenot to natočili. Rozmýšľam, prečo sme si my, malý slovenský národ ku koncu viac nevážili Jozefa Kronera. Pre mňa neexistuje v celých dejinách našej kinematografie lepšie stvárnená postova než jeho Tónko Brtko. Úžasná sila v jednom príbehu. Ten jeden malý židovský obchodík sa mení na univerzum celého sveta, to, čo sa odohráva tu, sa odohráva v tom čase na celom svete. Klenot slovenskej flmovej tvorby a pravdepodobne jediný film, čo si kedy zo Slovenska zaslúžil Oscara. ()
Krasny film, ktery by si zadny Cechoslovak nemel nechat ujit! ()
Jsme hrdý na českoslovenkou kinematografii 60. a 70. let.V období snad nejrecenzovanějším a nejnebezpečnějším vznikly ty nejotevřenější a nejprovokativnější snímky historie filmu českého,ale bezpochyby filmu jako pojmu.Nejsem zastáncem ideologií,politizování české kultury či fanda pověstného Trezoru,který takové skvosty polykal jako Petr Muk prášky na deprese.Jen chci říci,že v 90. roce musely lidé nechápavě kroutit hlavou nad tím,jaké filmové perly vznikaly navzdory komunismu a podobné špíně,když tento Trezor roztáhl nohy. ()
Díky má vzdělávací instituce, že jsi mi dala možnost konečně film vidět. Krása. Udělat si místečko v opuštěné druhé řadě a koukat se na něco tak krásného. Herecké výkony, příběh, myšlenka, kamera, HUDBA. Vše dokonalo sedlo. ()
Keď sa v jednom momente roztápaš nad rozkošnosťou filmu a o 20 minút ti behá mráz po chrbte. Keď sa tieto dve emócie pravidelne striedajú, spočiatku rozkošnosť prevláda a nakoniec ostane už len ten mráz. Tak vtedy si povieš, že toto je film. ()
Být to jiné téma, asi by tu tak vysoké hodnocení nebylo což? No, dobrý film, ale to je vše. Hodnotím výkon pana Krónera, jinak však skutečně nemám důvod přidávat kdovíkolik bodů. To, co dávám k panu Krónerovi je za to, že jsem nepřejížděl. ()
Nedivím se, že tento film dostal Oscara. Stejně tak se nedivím nominaci pro Idu Kamińskou. Ona i Jozef Króner ve filmu září, jejich výkonům není co vytknout. Příběh filmu je také silný, ukazuje fungování zkaženého Slovenského štátu. Postava holiče zase dokonale vystihuje tragédii transportů a holokaustu. ()
Slovenská tragikomédia negatívne hodnotiaca vojnu z trochu iného pohľadu, na aký sme boli doteraz zvyknutý. Nie je to také prelomové ako VYŠŠÍ PRINCÍP bratov Čechov, zato sa jedná o jeden z hŕstky slovenských filmov, ktorý by si trebalo vážiť už len z dôvodu zahraničného úspechu. U mňa 4*. ()
Asi nejlepší ženský herecký výkon, co jsem kdy viděl. Od herečky, která za celý život natočila pouhých 6 filmů! ()
U většiny dnešních filmů mám pocit, že jsem na ně příliš starý (což vzhledem k mému věku může působit bláhově, ale je to tak). U tohoto mám ale pocit, že jsem na něj příliš mladý a kdo ví, kdy se stane jinak. Těžko říct, čím to je. Práce kamery je nepopsatelná a jen málo v jakém filmu z našich (a sousedních) končin jsem pocítil ne snahu, ale přímo schopnost předvést dokonalý blocking. Hudba, ač mi dvakrát nešla přes uši, je správně znepokojující a u hereckých výkonů člověk zasteskne a vzpomene na dobu, kdy herci měli co hrát. Asi mě minulo to téma, které je správně atraktivní, ale asi ne pro člověka, co dobu nezažil. Nebo hlavní postava, která mi nebyla vůbec sympatická, prostá a i po konci ukradená. Nehledě na to, že její charakter scénář mění díky magii zvané chlast a v půlce se z něj stává taková deus ex machina, která výrazně hýbe dějem. Ale ať už film (možná) stihl zestárnout v příběhu, na jeho technické stránce se to nestihlo projevit. Jen ta časová propast mezi mnou a tímto filmem bude větší, než by měla a možná se jednou bude zdát menší, ale zatím to tak nevypadá. Bohužel. ()
Nepekna kapitola našich dejín. Páčilo sa mi ako Tóno nechcel byť haj*el, ale strach ho zomlel - scéna na konci ako panikari je fantastický zahrana. Zvyšok filmu je ale zdĺhavý. ()
"Ak si teraz nenagazdujeme tak ako boh a vodca prikázali, tak potom kedy?" Ak sa chcel v niektorých historických dobách na Slovensku niekto spoločensky posunúť a finančne si prilepšiť, bolo treba vstupovať do pochybných, ale aktuálne dominantných organizácií alebo minimálne pristať na ich pravidlá. Mäkká povaha Tóno Brtko je k lepšiemu osudu privedený tak trochu proti svojej vôli a čo by arizátor galantérie polosenilnej vdovy Lautmannovej veľmi príkladne nekoná. S babkou nadviažu obojstranne výhodný vzťah, ktorému učiní koniec lámanie chleba počas deportácie. Skvele zahraný vyše dvojhodinový spektákel mňa osobne uchvátil, k tomu tradične skvelá Liškova hudba a parádna dobová atmosféra, vrátane viacjazyčnej multimluvy, zmätku počas trhových dní a uniformovaných hoviadok užívajúcich si funkciu a s ňou súvisiacu moc. Ďalej môžeme napríklad sledovať dnes už zabudnutý obyčaj, zvaný korzovanie. Výtečné. ()
Související novinky
Kino na hranici: hvězdy na těšínském nebi
Letos se v obou Těšínech budou slavit prázdniny s filmem. Na přelomu července a srpna se po pandemické přestávce diváci setkají naživo v rámci filmové přehlídky „Kino na hranici”. Co je čeká? „Loňský… (více)
Švankmajer letos na Oscary nedosáhne
Americká filmová akademie už oznámila užší výběr pro nominace na Oscara v kategorii Nejlepší cizojazyčný film. Z šedesáti tří filmů vybrala devět titulů, které se ještě poperou o místo v nominační… (více)
Pakliže skládáte soupis českých/československých filmů, které vybojovaly nejslavnější filmové ocenění - cenu akademie aka Oscar - zmiňuje se pořád dokola Kolja, ba dokonce Amadeus, ale na časově nejstarší Obchod na korze se téměř vždy zapomíná. Ano, jde spíše o slovenský snímek než o čistě český, ale jsou to naše společné dějiny a postoj našich filmotvůrců ba historiků je až zarážejícně nacionalistický. Nejen, že není o snímku takové všeobecné povědomí, ale oni ho ani v televizi téměř nevysílají... A důvod? Tak leda možná, že jde až vlastně o cizojazyčný snímek, který svojí vesnickou slovenštinou může vyžadovat titulkový doprovod.. Za mě by se tohle mělo změnit a třeba taková česká televize by to měla okamžitě začít zařazovat do vysílacího programu se stejnou frekvencí, jako například Amadea, jenž je možná s naší kotlinou spojen ještě tenčí čarou... Jistě nejde o žádný oslavný snímek, který by se prezentoval chrabrostí a odvahou utlačovaného národa za těžké doby To ani náhodou, i když lehce romantickým pohledem, tak pořád prezentuje spolupráci Slovenského státu s nacistickým Německem a velmi lehce ale přesto úderně představuje samotný arizační proces.. I docela kraťoučká povídka "Past" Ladislava Grosmana se dočkala takového obdivu, že po několikačetných překladech byla převedena na filmové plátno, i když se nakonec realizace a předloha ve svojí finální podobě dosti liší... Úvodní část příběhu představující německý venkov a háže diváka do až nesrozumitelné vesnické slovenštiny, je podle mě asi nejslabší, ale žádný příběh se neobejde bez své "předmluvy". Balíkovský humor a nevinný proces arizace, která nepolíbenému nic neříká, a jako celek vlastně jde jen o takovou typickou manželskou komedie. Ovšem jakmile nám do příběhu vstoupí galanterie Lautmann a především samotná paní Lautmannová dostává příběh úplně jinou vrstvu. Přes žertovní konverzační střety mezi nově vzniklou spolupracující dvojící za galanterním pultem, tak i postupně daleko dramatičtější vývoj celé židovské otázky. Nikdo absolutně nemá zájem tohle téma vést z první linie, namísto sledujeme všechno tím nevědomým pohledem přímých účastníků.. Jak se stupňuje situace na Slovensku, svírají tyhle okolnosti i osudy našich protagonistů. Až pak vygraduje samotné finále, tak my s pořád stejným úsměv plynoucím z dynamiky ústřední dvojice sledujeme hrůznost provedení konečné otázky. On měl Brtko pravdu, co by tam s paní Lautmanovou dělali, ji už otrokařina nečekala, ona by do pracovního tábora opravdu nešla, naneštěští by totiž mířila přímo na druhý břeh... Takové propojení válečných děsů a humoru je naprosto výjimečné. Při prvním prožitku jsem byl naprosto spojený a dlouho ještě plný emocí.. Není nouze ani o typické poetické a symbolické obrazy, které ovládly většinu šedesátkových českých filmů. Zde se dokola opakuje jedna představa, která postupně s vygradováním příběhu přejde od zmatení k něčemu krásnému. A vlastně takhle je to s celým snímkem, kterého opětovně pořád více doceňuji. Tak to milá televize, dopřejte aspoň párkrát všem.. 80% () (méně) (více)