Loupežník
Komedie
Československo, 1931, 85 min
Režie:
Josef KodíčekHrají:
Theodor Pištěk, Marta Májová, Marta Trojanová, Jaroslav Gleich, Marie Hübnerová, Ludvík Veverka, Josef Rovenský, Eman Fiala, Ada Karlovský, Josef Vošalík, Ladislav Pešek, Přemysl Pražský, Jan W. Speerger, Vladimír Řepa, Gustav Hilmar, František Kovářík, Ferry Seidl, Josef Novák, Karel Vacek, Václav Bláha, Jan Richter, Josef LoskotObsah
-
Mladý muž pohrdající společenskými konvencemi vyvolá značné napětí v rodině despotického profesora. Neumělý pokus o zfilmování jednoho z nejproslulejších děl novější dramatické tvorby od Karla Čapka vyvolal až zbytečně mnoho ironického posměchu ve filmařských kruzích. Běžní návštěvníci kin si "Loupežníka" vůbec nepovšimli. Neúspěch byl dát zejména nezkušenou režií Josefa Kodíčka. Významná česká divadelní herečka starší generace Marie Hübnerová hrála pouze v tomto filmu, jeho premiéry se však už nedožila. (oficiální text distributora) -
Mimi žije se svými rodiči a služkou Fankou ve vile u lesa. Jednou, když rodiče odjedou, přijde za Mimi myslivec a dvoří se jí. Na pasece musí nouzově přistát letadlo a z něho vystoupí mladý muž, kterému se Mimi zalíbí a i ona je jím okouzlena. To vyprovokuje myslivce tak, že po Loupežníkovi, jak mladíka nazval, vystřelí. Poraní ho a to jen posílí Mimin cit. V noci za ní mladý muž přijde a oba si vyznají lásku. V tu chvíli se vrátí rodiče a Mimi musí slíbit, že se už s Loupežníkem nesejde. Hned druhý den však slib poruší. Mezi Loupežníkem a otcem dojde k hádce. Po ní Loupežník vnikne do domu a zamkne se tam s Mimi. Fanka vzbouří celé město, všichni se shromáždí před vilou, ale Loupežník se nechce vzdát. Nakonec přijedou vojáci, vyhodí zeď do povětří a Loupežník uteče k letadlu. Hodí Mimi kvetoucí snítku a slibuje, že se pro ni vrátí. Teprve teď si Fanka uvědomí, že Loupežníka nenáviděla, protože jí připomněl ztracené mládí, a otec pochopí, že mládí a láska se nedají zlomit. Zdroj: Český hraný film 1898 - 1970, nfa.cz (Filmový přehled)
Komentáře uživatelů k filmu (5)
-
WANDRWALL
Filmaři se učí, a tady se učí dobře... A hvězdička za přítomnost Marie Hubnerové, velké dámy českého divadla, kterou je údajně mořno vidět pouze v tomhle filmu.(23.6.2011)
-
Marthos
Původní Čapkova divadelní hra, napsaná na počátku dvacátých let, patřila k reprezentativním repertoárovým kusům většiny pražských divadel; vedle první zahajující inscenace, uvedené na prknech pražského Národního divadla v hlavních rolích s Olgou Scheinpflugovou a Rudolfem Deylem, je tu několik úspěšných repríz, ať už na Vinohradském jevišti z konce dvacátých let nebo opět na domovské scéně v roce 1938, která měla silný manifestační charakter. Film není divadlo, zákon, který se sice tehdy tvůrci teprve učili ovládat, nicméně i v rámci soudobé produkce se jedná o vyloženě slabou záležitost se snahou o co nejvěrnější zachycení Čapkova textu, jež se ovšem na plátno přenáší velmi špatně. Výsledkem je podivná změť přepjaté hysterie, patetického recitování a operního zpěvu, o jehož účelu se jen můžeme dohadovat. Kde tedy hledat alespoň nějaká pozitiva? Minimálně v Jeremiášově hudební partituře, v další Víchově kouzelnické práci s kamerou a nepochybně také v tom, že se na plátna dostal samotný Čapek (po necelých deseti letech, která uplynula od premiéry němého a dnes nedochovaného snímku Zlatý klíček). Stranou samozřejmě nechávám všeobecně uznávané dokumentární zachycení hereckého umění Marie Hübnerové, pozornost vyžadují spíše rozpačité filmové začátky tehdy pětadvacetiletého Lály Peška, zde v úloze žárlivého mysliveckého adjunkta. To, co mohl a vlastně měl filmový Loupežník dle očekávání nabídnout, nakonec nenabídl, ale na druhou stranu diváky i filmaře přesvědčil o tom, že adaptace divadelních her mohou být Trojským koněm české kinematografie. A podíváme-li se na bohatou žeň následujících let, není to vůbec špatné skóre.(13.2.2011)
-
Brejlil
Pokus o zfilmování Čapkova loupežníka, který ztroskotal na podfinancování a Kodíčkově nezralé režii.(30.11.2007)
-
Atia
Kdo neviděl, neuvěří, kdo viděl rovněž. Film se vzpírá jakémukoli možnému hodnocení, a i když se jedná o komedii, vyvolává snímek smích spíše kouzlem nechtěného. Přesto nelze filmu upřít jisté kvality díky kameře V. Vícha i hudební složce O. Jeremiáše, ovšem i tak se jedná o záležitost právem opomíjenou a zapomenutou.(9.2.2011)
-
petr.trep
Noo, místy nelogické, hodně teatrální, ani mi to nepřišlo jako komedie, ovšem komické často. Ale za zaznamenání umění M. Hübnerová dávám 4* a hlavně za její Šmarjááá :)(10.2.2011)
