Kdo seje bouři
Inherit the Wind
Kto seje vietor
Režie:
Stanley KramerKamera:
Ernest LaszloHudba:
Ernest GoldHrají:
Spencer Tracy, Fredric March, Gene Kelly, Dick York, Donna Anderson, Harry Morgan, Claude Akins, Elliott Reid, Paul Hartman, Philip Coolidge, Jimmy Boyd (více)Obsahy(1)
Mladý středoškolský profesor Bertram Cates chce své studenty seznámit s učením, podle kterého se člověk vyvinul z opice. V té chvíli však do třídy vstoupí řada ctihodných občanů, kteří Catese odvedou do vazby. Proč? Teorie Charlese Darwina totiž odporuje zákonu. Je rok 1925 a zbožné jižanské městečko Hillsboro se chce stát poslední baštou, která bude proti vědcům bránit učení o tom, že člověka stvořil Bůh přesně tak, jak je to psáno v Bibli. Žaloby proti "drzému" učiteli se dobrovolně ujme elitní právník Matthew Harrison Brady. Hillsborští občané jej přivítají jako národního hrdinu. Pro Bradyho totiž neexistuje pojem "evoluce", nýbrž jen "zlovoluce". Avšak protistrana nezůstane mlčet: pokrokový list Baltimore Herald zaplatí Catesovi obhájce, který se s Bradym může směle měřit. Je to jeho dávný přítel Henry Drummond. V tomto konfliktu jde o mnohé. Na lavici obžalovaných se totiž ocitla přirozená lidská zvídavost, zdravý rozum a právo na vlastní názor. Proces nesledují jen občané Hillsboro, ale prostřednictvím novin a rozhlasu celý americký národ. Začalo to jako docela malicherná pře. Její výsledek však nakonec ovlivní kulturní dějiny celé země... Vynikající film režiséra a producenta Stanleyho Kramera vznikl podle divadelní hry Jeromeho Lawrence a Roberta E. Leeho. Předlohou pro toto drama se však stal skutečný případ z města Dayton v Tennessee, známý jako tzv. opičí proces. O aktuálnosti jeho tématu výmluvně hovoří i fakt, že hra byla po filmové verzi zpracována ještě třikrát pro televizi, a to v letech 1965, 1988 a 1999. Poslední verze (r. Daniel Petrie), v níž hlavní role ztvárnili Jack Lemmon a George C. Scott, byla u nás k dostání na videu pod zavádějícím názvem Krotitel větru. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (191)
Je tu další Kramerovo liberální tažení, tentokrát na podporu evolucionismu, potažmo vědy! Nemůžu si stěžovat že by mě film nudil....ale.... Jestli očekáváte od filmu souboj argumentů evo/krea tak jste na špatné adrese. Kdo se někdy nad vírou a vědou zamyslel tak se tady bude spíš vztekat nad dětinskou demagogií obou představitelů. Jako soudní drama film také příliš nefunguje, protože naprostá většina těchto důkazů a rozhovorů byla zcela mimo případ a tedy k němu irelevantní. Buď zákon platí a kluk ho porušil nebo ne. Proč je k tomu potřeba nějaká bible? Háčky obou právníků jsou tak spíše navíc, zřejmě spoléhající na abnormálně nízkou inteligenci poroty. Film paradoxně dominuje více v zákulisí, tohle prostě Kramer umí. Je obrovský kontrast mezi brilantními rozhovory mimo soudní síň a projevy v ní. ()
Hodně silný film hodný zamyšlení. Racionalita versus víra. Hloupost a fanatismus proti přirozené lidské touze po vědění a logickém myšlení. Můžeme však člověka tak snadno odsoudit za jeho víru? Úvaha nad otázkami nadnesenými ve filmu by mohla zabrat hezkých pár desítek stran textu. Film má nadčasové poselství a brilantní dialogy a úchvatné herecké výkony všech zúčastněných z něj dělají víc než jen zajímavou podívanou. ()
Dialogy jsou možná skvělé a herecké výkony pozoruhodné; ovšem obsah těch dialogů, byť nepochybně odráží situaci leckde (nejen) v USA, a celkové vyznění filmu budí dojem ideologické agitky, která zkrátka předpokládá, že křesťan = odpůrce evoluce ex definitione = fanatik a rozumný člověk = moderní člověk = nositel všeobecného pokroku = potíratel náboženství (ex definitione). A dodnes to zabírá, jak potvrzují zdejší komentáře - některým se až zdráhám uvěřit (Kulmon). ()
Byl jsem ohromen scénou, kdy celé město jde ulicemi a zpívá, stejně tak jako celým filmem. ()
"Podle ničemného zákona se vůbec nestranně soudit nedá, dá se jenom nesmyslně trestat! Ale já vás varuju - zrádný zákon je jak cholera! Zničí bez výjimky každého, své protivníky i své zastánce. Vám to není jasné? Když dnes evoluční teorii vyháníte ze střední školy, zítra můžete prohlásit, že je zločin pustit ji i na univerzitu..a pozítří třeba zakážete o ní psát...a už začnete pálit a cenzurovat spisy. A pak poštvete katolíka proti protestantu a protestanta proti protestantu a jenom tu svou víru prohlásíte za tu pravou. Kdo je schopen jednoho, je schopen všeho, neboť fanatismus a ignorance pořád nezdechly!" Neexistuje účinnějšího manipulačního prostředku, než je náboženské přesvědčení. A náboženský fanatismus byl, je a vždy bude zlo. Fantastický film, u kterého vás chvílemi bude i nepříjemně mrazit v zádech, opírající se o brilantní herecké výkony Spencera Tracyho a Fredrica Marche. Skvělé! ()
Filmový přepis skutečné události. K tomu mám ovšem jednu výtku: zaujatost. Když si přečtete, jak vzniknul a probíhal "opičí proces", nastaví se vám přeci jen trochu jiný obraz. Chápu, každý má právo na sebevyjádření a na subjektivní vyhodnocení událostí. :-) Ovšem dá se to také nazvat třeba jako tendenční výklad, manipulace... Nicméně řada podstatných událostí ve filmu zaznamenána je. ()
Vlastně jediná výtka - hodně se tam křičí a ke konci už to trochu otravuje. Jinak teda paráda. Herci si mě získali, "horko" jako motiv táhnoucí se celým filmem skvělé a obecně jde film dál než jsme čekal. Ve fanatismu městečka kupříkladu. Dobrá konverzačka , se spoustou nečekaných vtipů,ironie a sarkasmu. ()
"Neberte nám starou víru, ta je dobrá pro nás dost!" Jedno z nejlepších soudních dramat o fanatismu náboženství. "Co vy pane? Ve vás je jistě duch boží.. Nene, žaludeční vřed..." ()
Film stojící na Spenceru Tracym - bez něho by to byla béčková slabá snaha o film se silným tématem. ()
90 %. ()
Vynikající podívaná - kdyby tak Stanley Kramer tušil, že se historii bude za pár desítek let svým způsobem opakovat. Spencer Tracy předvádí jeden ze svých nejlepších výkonů vůbec - jestli ne nejlepší, jeho protějšek - Fredrich March - je mu však vyrovnaným partnerem. Společně rozehrávají jedno z nejlepších soudních přelíčení (ty já rád) a duelů vůbec. Vše diriguje Kramerova vynikající režie ()
Film, kterému ani léta neublížila. Nenašla by se prosím někde ještě hvězdička? ()
Od uplynutí Scopes Trial je to bezmála století. Deset dekád. A je to pořád aktuální. Pořád aktuálnější? A aktuálnější? A... Zařazeno do osobní TOP. ()
Nadčasovost tohoto snímku je neuvěřitelná. Když si člověk představí, v kolika státech USA se dodnes vedou spory (a to i soudní) o platnost či neplatnost Darwinovy teorie v kontextu s Biblí... Skutečně velmi silné drama, a přestože se odehrává z valné části v soudní síni, neztrácí tempo ani dech byť i jen na kratičkou chvilku. ()
Sice trochu tezovité, ale většinu filmu poměrně slušně propracovaná argumentace obou stran, teda až do zřejmě legendární scény předvodání obžaloby obhajobou na lavici svědků, tam se to trochu zkazilo, argumentačně zdatný advokát žaloby z neznámých důvodů opouští svou neprůstřelnou logiku (je to tak, protože to chce Bůh, a je to správné, protože to chce Bůh). Ale nakonec to spravil povedený závěrečný dialog věřcího ateisty a nevěřícího cynika (a výjimečně jsem nefandil cynikovi), Navíc pár pěkných tradicionálů zanotují občané městečka Hillboro, byť občas textařsky improvizují, takže to na čtyři hvězdy určitě stačí. I když osobně pár procent na čsfd přičítám vysokému podílu ateistů v ČR (já se k nim sice taky řadím, ale na rozdíl od většiny nemám pocit intelektuální převahy a vítězství, když dostanou věřící na prdel jako zpátečníci a tmáři). ()
Dobře zpracované téma souboje kritického myšlení s fanatismem a tmářstvím. Film diváka patřičně vtáhne, i když z dnešního hlediska působí už poněkud schematicky a naivně, některé postavy jsou až moc jednoznačné. Nejlépe a nejpřesvědčivěji je ztvárněna postava obhájce Drummonda, který dokáže vidět svět a lidi kolem sebe s ohromným nadhledem, zároveň se však umí nekompromisně postavit náboženskému fanatismu a myšlenkové tuposti. ()
Zřejmě proto, že o těchto věcech leccos vím, jsem byl velmi zklamaný. Tracy by svými naivními až dětinskými argumenty u soudu nepřesvědčil ani nepozorného žáka nedělní školy. A mě zase nepřesvědčil film o ničem, co zobrazoval. ()
Jeden z mých nejoblíbenějších filmů vůbec. Mám ho rád jak kvůli neodolatelně lidskému výkonu Spencera Tracyho, tak zejména kvůli nesmrtelnému námětu boje proti lidské hlouposti a omezenosti. Sám jsem právník a vždy jsem si přál být jednou jako Clarence Darrow (právě on je předobrazem zde vystupující postavy Henryho Drummonda). Na jeho životním příběhu člověk totiž může vidět, že i od pohledu ztracený boj za lepší, solidárnější a spravedlivější svět nemusí být tak zcela beznadějný (jeho životopis sepsal Inving Stone pod názvem "Clarence Darrow obhajuje" a opičí proces je pouze jedním z mnoha jeho bravurních případů) . ()
Inteligentní dialogy, vtipné hlášky a dojemné momenty. Docela jsem se u filmu nasmála, ale realita v něm zobrazená vůbec k smíchu není. Nejlepší film o souboji zdravého rozumu s neoblomným zákonem, jaký jsem zatím viděla. ()
Že je značná část americké populace tupá jak rezavá břitva už nějakou dobu vím, ale že to byli před sto lety takoví pošahaní pánbíčkáři, to jsem fakt nevěděl. A přesně o tomto je tento film. Odehrává se v malém vidláckém městečku Hillsboro na americkém Jihu. Mladý a oblíbený profesor Bertram Cates se rozhodne ve třídě učit o Darwinově teorii o evoluci druhů, když třídu navštíví čtyři strážci náboženské indoktrinace, výuku násilně přeruší a obviní jej z porušení státního zákona. Je odsouzen městskou radou a především reverendem Jeremiahem Brownem za to, že si dovoluje zpochybňovat Bibli, konkrétně knihu Genesis. Městečko je nadšené z toho, že žalobcem proti Catesovi se stane proslulý a úspěšný právník Brady, který je zarytým kreacionistou. Žalobcem se stane jistý Tom Davenport a soudcem je jistý Coffey. Naštěstí je zde novinář E.K.Hornbeck, který zaplatí Catesovi obhájce Henryho Drummonda, který je Bradyho dlouholetým přítelem ale rovněž soupeřem. Noviny a rozhlas budou po celou dobu o procesu informovat. Reverend Brown poštve celé město proti profesorovi a Henrym, a proti profesorovi se také snaží poštvat svou dceru, která je s ním zasnoubená. Všechny, kdo by podporovali Catese odsoudí k pobytu v pekle, včetně své vlastní krve. Ta se mu snaží rozumně vysvětlit, že Cates nic špatného neudělal, a její fanatický panbíčkářský otec se začne zoufalecky modlit k Bohu za její hříchy. Poté řekne Brady Brownovi citát z Bible: "Ten, kdo zasévá ve svém domě problémy, sklidí vítr". Začíná tedy soud, který se rychle zvrhne ve frašku. Po celou dobu je neskutečné vedro a některým bude horko ještě více. Všichni mají vějíře. Je zde také přítomno místní obyvatelstvo, které stojí stoprocentně na straně Bradyho a jeho teorie "zlovoluce". Dojde k problémům s výběrem poroty, protože Henry odmítá hloupého vidláka, který věří pouze Bibli a pohrdá vědou. Pokaždé, když Henry Drummond povolá jako svědka vědce typu archeologa nebo zoologa, tak Brady protestuje a soudce mu vždy vyhoví. Z toho začne být Henry celkem zoufalý, prohlásí celý soud za zmanipulovaný a místní občany za hlupáky, takže je nařčen z pohrdání soudu a musí zaplatit kauci nebo jít do vazby. Kauci zaplatí jistý bohatý farmář, který dá do zástavy svou farmu proto, že jeho syn byl Catesovým kamarádem a kdysi se utopil a Brown prohlásil, že půjde do pekla, jelikož nebyl pokřtěn. Proto také Cates odešel z církve. Po prvním soudním dni pochoduje místní vidlácká lůza po městě, zpívá náboženskou píseň (Glory glory glory Halelůja) s přidanými větami o tom, že Henry a Cates budou viset za krk na větvi a nesou jejich hořící figuríny. Henry mezitím na hotelu musí přemýšlet o tom, na čem postaví obhajobu, když nemůže použít vědu, a Hornbeck na něj hodí Bibli, což mu vnukne skvělý nápad - postaví ji na Bibli! Další den si Henry předvolá jako svědka samotného Bradyho a rozhodne se jej zkoušet z jeho dokonalých znalostí z Bible. Postupně začne rozebírat různé zázraky, které jsou v Bibli uvedeny a ptát se Bradyho na jejich logickou podstatu, čímž jej docela dost nachytá a dostane do úzkých. Dokonce udělá z Bradyho něco jako samozvaného mluvčího za Boha. Tím je Brady zcela ponížen a ztrácí svou neochvějnou pozici. Porota následně shledá Catese vinným, ale soudce mu uloží pokutu pouze 100$, kterou ale stejně platit nebude. Brady je z toho tak rozhozen, že chce pronést svůj závěrečný proslov a pokračovat v soudu, ale všichni jej už vesměs ignorují. V zápalu náboženského šílenství a hysterického projevu mu praskne břicho a zemře. Na konci sledujeme ještě rozhovor mezi Henrym a Hornbeckem o Bradym, Hornbeck jej absolutně nelituje, na rozdíl od Henryho. Také je zde zmíněn ten citát o tom "kdo seje vítr", které použil reverend Brown, protože tím chtěl poslat svou dceru do pekla. Henry označí Hornbecka osamělým a cynickým člověkem, na jehož pohřeb nikdo nepřijde, protože nemá přátele, jelikož se všemu vysmívá a nic nebere vážně. No, aspoň tedy vím, proč sám mám v poslední době problém s udržováním a navazováním vztahů. Bylo to dost zajímavé soudní drama, tentokrát točící se kolem svobodného myšlení, logického uvažování a souboje vědy versus víry a zaznělo v něm dost podnětných a silných myšlenek. Určitě to bude stát za opětovné zhlédnutí. A to staré dobré náboženství si už prosím strčte do prdele, věda vše vysvětluje mnohem lépe a svět opravdu nevzniknul za sedm dní, ale během několika miliard let. Raději Darwin než Bible. () (méně) (více)