Na špatné straně

Náčrt deja budí dojem triviálnej policajnej báchorky, ale Zahler opäť potvrdil svoj cit pre správne vedenie pozornosti a nastavenie komunikatívnosti voči divákovi na takú úroveň, aby bolo nemožné vopred odhadnúť tie najzásadnejšie zvraty a osudy hrdinov. Celá prvá hodina je venovaná zoznámeniu s aktérmi a rozprestretiu motívov. Našťastie aj všetko zlé je na niečo dobré a vďaka sústredenému tempu opäť silno vyniknú násilné momenty a zvedavosť ohľadom vyústenia v priebehu graduje možno nenápadne, ale zato sústavne. Herci sú samozrejme presní a predovšetkým veterán Gibson sa v úlohe neprispôsobivého tvrďasa s jasne vyrovnanými prioritami okamžite našiel. A tiež Zahler to celé až na pár zaváhaní a tentoraz ešte prekvapivo biednu prácu so soundtrackom ukočíroval s remeselnou istotou. (19.11.2019)

Bulwark of Broken Dreams. Ve své podstatě triviální, ryze béčkový obsah, ale podaný unikátní slow burn formou. Do toho bezskrupulózní násilí, chytré, lehce knižní dialogy (bez Tarantinovy současné bezuzdné sebestřednosti), nevyzpytatelný vývoj pohrávající si po McCarthyovsku s fatalitou a v neposlední řadě takový ten prostý lidský rozměr s vírou v dobro. Není to parní válec poháněný cílevědomou agresí jako devadesát devítka, ale tu pátou nakonec dám, protože Zahler je jako Gibsonův zoufalý fízl Brett Ridgeman. Odvádí poctivou práci, kašle na politikaření a nemění se s časem.. Ozývají se hlasy, že by se měl posunout jinam. Proč? Nikdo jiný tohle v celovečerním formátu neumí, tak ať s tím klidně dál pokračuje. Třeba na North Ganson Street.. (08.04.2019)

Na základě zcela tuctové a milionkrát ohrané výchozí zápletky dokázal Zahler stvořit výjimečnou kriminálku s obdivuhodným příběhovým i myšlenkovým rozmachem a unikátní cynickou atmosférou odvrácené strany života v současném americkém velkoměstě. Gibson je vynikající (asi jeho nejlepší role od milované Odplaty) a charismatické drsňáky zvládá stále s přehledem, a klíčová scéna, která by v podání "běžného" režiséra trvala pravděpodobně jen pár minut, zabere v tomto velmi dlouhém a pomalém snímku snad čtvrtinu stopáže... Nutno vidět, něco takového tu nejspíš zase nějakou dobu nebude. 85 % (29.03.2019)

,,JESTLI DO TOHO PŮJDEŠ, UDĚLÁŠ TO KVŮLI SOBĚ. A NE PROTO, ŽE MĚ LITUJEŠ. ČI PROTO, ŽE JSME PARŤÁCI, NEBO PŘÁTELÉ, CO GRILUJÍ V NEDĚLI HAMBÁČE, NEBO CHODÍ NA ZÁPASY. ČISTĚ PROTO, ŽE SI CHCEŠ VYDĚLAT. TOŤ VŠE…“ /// Každopádně Zahler je frajer. Připomíná mi Tarantina. Jeho filmy maj osobitej styl s pár postavama a hafem dialogů. Ale tady je navíc z počátku i dost málo děje. Vlastně – proč to nepřiznat…. je to takový vo hovnu. Příběh je pak jednou velkou předehrou k bankovní loupeži, krvavý přestřelce a hledání klíče v žaludku. Těch překvapivejch momentů je tady ovšem nějak málo… nebo jsem jen rozmlsanej? Za zmínku taky stojí, že Vaughn má solidního parťáka. Určitě dobrý, ale že bych to musel vidět 2x… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mám plán…. (ale bude to něco, vo čem nebudeme nikdy mluvit). 2.) Přemejšlím vo hře, která by změnila můj život. 3.) Thx za titule „cybero75“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (15.04.2019)

Kdo je v novém filmu S. Craiga Zahlera na špatný straně? Celej svět, as usual. Pomalu odhořívající heist / policejní storka / buddy romance bez dojetí, Shotgun Safari in slomo. Pocitově je to jako když Coeni potkávají Smrtonosnou zbraň v alternativní realitě, kde se krutosti nekladou žádný meze a osud lační po krvi nevinnejch. Zahler je jeden z mála filmařů, který si můžou nárokovat titul originální a vizionář. Předchozí Brawl in Cell Block 99 byl v něčem přesvědčivější, radikálnější, víc pohlcující monstrum, ale sledovat dvě a půl hodiny Mela Gibsona v jedný z jeho životních rolí je velký zadostiučinění. Plus další syablemanovský feat Freda Melameda cenim židovskym zlatem. (26.03.2019)