Režie:
Václav KrškaKamera:
Josef IllíkHudba:
Jarmil BurghauserHrají:
Vít Olmer, Alžbeta Štrkulová, Květa Fialová, Marie Glázrová, Vladimír Krška, Josef Kemr, Luděk Munzar, Pavel Zejfart, Jan Schánilec, Karel Hábl (více)Obsahy(1)
Podle stejnojmenné Turgeněvovy novely natočil Václav Krška vzpomínání stárnoucího ruského šlechtice Sanina, jenž si vybavuje nenaplněnou lásku, již v mládí zažil. Výrazné je nostalgické ladění, které provází příliš pozdní prozření. Hrdina se totiž při zahraničních cestách zamiloval do prosté dívky, avšak opustil ji kvůli krákodobému milostnému vzplanutí k sobecké krásce z vyšší společnosti. Režisér věrohodně vyřešil i potíže s odpovídajícím časoprostorovým zakotvením. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (30)
Myslím, že tři hvězdičky pro tento film je akorát. Dlouho jsem se mu vyhýbal, tyhle krškovské lyrické filmy mě většinou vždycky dost nudily. Je to ostuda, ale nečetl jsem ani Turgeněvův originál, takže jsem se vlastně po celou dobu nedozvěděl, v jaké že zemi se děj odehrává (snad v Německu? V Rakousku?), ale nápisy byly české, tak asi v Čechách. Režisérsky byl film ovšem zvládnutý dobře, zaujala mě stárnoucí Marie Glázrová, které to tenkrát slušelo víc než zamlada, Květa Fialová jako svůdkyně mladých mužů ve středních letech, to snad ne, ta by ani tenkrát mě nedostala. Děj skutečně nudný a od okamžiku, kdy se na sebe zakoukali Fialová a Olmer, tak byl jasný i konec. A tak člověk akorát mohl bez sentimentu politovat Giemu (??), tenkrát právě Miss ČSSR Alžbětu Štrkuľovou. ()
Nač těch prvních padesát minut? ()
Kongeniální fimový přepis Turgeněvovy novely mě vždy znovu a znovu nadchne. Majstrštyk, který mi zatím stále schází ve videotéce. České exteriéry podtrhují komorní ráz i sociální milieu milostného dramatu a působí snad ještě autentičtěji, než by tomu bylo u původního Turgeněvova Frankfurtu. Krška se navíc vyhnul Turgeněvovu smířlivému epilogu a ponechal romantickému příběhu neromantický závěr, který definitivně demaskuje všechny charaktery. Herecký koncert, díky němuž pro mě bude mít Sanin navždy tvář mladého a fešného Víta Olmera, Gemma podobu italsky okouzlující Slovenky Alžbety Štrkuĺové (nejkrásnější dívky ČSSR 1967) a femme fatale Marja Nikolajevna prostě nemůže vypadat jinak než svůdná potvora Květa Fialová. ()
Staromilská, noblesní, vytříbená adaptace Turgeněva. Dodejme, že Krška byl tehdy zhruba ve věku postavy, která tu vypráví o svém zmarněném životě. Film v době rozkvětu české nové vlny zapadl, ale s odstupem doby ožívá jako vzácný prsten věnovaný přelétavou milenkou. 90%. ()
Dvám čtyři hvězdičky protože jsem tento film viděl pouze dvakrát, a to v době jeho vzniku a stále si jej výrazně pamatuji. Krška prostě uměl točit působivé filmy a mladý Olmer zde byl exelentní. ()
Ono to mělo poměrně dobré úseky, kde se i něco dělo, ovšem poté je to jen a jen nuda. Milostný vztah je příliš zdlouhavý a složitě je rozebírán. Takový psychologie je sice pro někoho dobrá, ale mne to nijak nebavilo a málem jsem usnul. Takže přece jen hodnotím v nižší skupině. ()
Nádherná podívaná, skvělé herecké obsazení....romantika v českém stylu a důkaz toho, že umíme točit skvělé filmy. ()
Jsou filmy, které jednou shlédnu a potom už ani náhodou. Tenhle mezi ně rozhodně patří. Stejně jako Turgeněvovy povídky - strašně rozvleklé. Ta nekonečná jízda na koních (sedlali dubléři?) (Asexuální) Fialová mi v roli téhle "potvory" moc nesedla. Její éterické "duchovno" ji předurčilo k jiným typům rolí... ()
Naprosto úžasný film. Kdyby ti herci nebyli známí, tak by se snad ani nedalo věřit, že za filmem stojí čeští tvůrci. Je jen škoda, že se takovýchto filmů dnes už asi nedočkáme. ()
Klenot zlatého fondu Československého filmu. Skvěle zvládnutá adaptace stejnojmenné Turgeněvovy novely s výborným hereckým obsazením. Stárnoucí ruský šlechtic Sanin vás ve svých vzpomínkách zavede na místa, na kterých potkává své osudové ženy. Zamilovanost, láska, uhranutí, vášeň a spalující touha ve spojení s nespoutaností a svobodou nezvratně poznamenají jeho život. ()
Reklama