Mrkáček Čiko

Prostředí letních dětských her (s táborákem a opékáním buřtů)  je mi jako skautu samozřejmě blízké, stejně jako ekologický motiv (ochrana hnízdiště orlů). Pěkná je určitě i Hapkova hudba a ocenil bych i vcelku poetickou kameru. Ale všechny ty děje kolem hlavní postavy neurotického chlapce (s rodiči, co by za svůj způsob výchovy fakt zasloužili) mě moc nebavili. Takže za mě spíš průměr. Zvláště když to člověk porovná s některými jinými filmy Věry Plívová-Šimkové. (11.10.2022)

Nechápu tady tak nízké hodnocení. Vím, že většina českých filmů je silně drcena kritikou. Ale opravdu nevidím na tomto příjemnén dětském filmu nějaký silný neduch. Film vyprávý příběh o přátelství dvou zprve odlišných kluků příjemným a nevtíravým způsobem a dodnes si pamatuji, jak se mě jako malému líbil. Nevím sice, jak na něj budu reagovat, až jej spatřím v dospělosti. Ale rozhodně nebyl nudným a pitomým. Největším problémem je to, že kvalitní dětský film se musí libit nejn nám, ale i dětem. A to, v mém případě, Mrkáček Čiko splnil. (10.04.2009)

Vlastně se jedná o letní dětský dobrodružný snímek odehrávající se ve skalách, který by dnes mohl být pro organizátory letních táborů i inspirací. Doba kamenná, s tím spojené hry a poznávání nádherné přírody. Psychologický motiv hlavní dětské postavy je pro dětského diváka spíše těžkopádný, ale v daném příběhu o jeho poznání věcí, které nikdy na cestách se svými rodiči nezažil, je nutností. A aby toho nebylo málo, máme tu i hon na vykradače hnízd, takže i menší kriminální motiv. Příběh také hlavně ukazuje nádhernou dobu, kdy si děti léto užívali bez nutnosti vlastnictví smartphonů, tabletů, MP3 přehrávačů atd. Příběh plný dětských úsměvů a touhy něco prožít za hudební podpory Petra Hapky. Myšlenkově se snímek Věře Plívové-Šimkové vydařil. (11.11.2020)

Další z příjemných dětských filmů v čele s mrkajícím trotlem. Je tu i Michal Nesvadba naštěstí bez "Františka" (ale ty svoje mim kouaky si neodpustí ani tady a ještě to učí děti). Parta pionýru co vypadají jak banda trampů co jede do doby kamený tábořit a k tomu pytlák Ivan Vyskočil a hajný Pavel Nový. Dobře se na to kouká. (02.01.2010)

Ztotožnuji se zcela s krátkým ale výstižným komentářem od Enšpígla. V té době jsem vyrůstala, jsou to moje vzpomínky na podobně strávené prázdniny v lese, u táboráků, s partou prima lidí, kdy jsme se nebáli klíšťat, odřených kolen a umazaných rukávů. Byli jsme součástí přírody, podnikali jsme podobné výlety, sázeli stromky v lesní školce, i po skalách v sedáku, na laně jsem lezla, život jsme si užívali bez počítačů, mobilů a ajpodů. Náš dětský svět byl bohatší a krásnější už jen proto, že jsme ho trávili venku s kamarády, nic virtuálního, ale opravdového. Já to chci vrátit !!! (06.04.2014)