Spalující touha

Údajně psychologický film. Já bych řekl, že spíše psychoanalytický. Problémy manželství a zdánlivého vyhasnutí manželské erotické touhy jsou rozebrány ze všech možných hledisek zcela v duchu Sigmunda Freuda. Buď zůstaneme na povrchu a z díla nám zůstanou jen příjemné či rozporuplnější pocity, anebo se pokusíme chápat skrytější podtóny a snad si odneseme i cosi hodnotnějšího. Třeba POMOvu myšlenku - nevím, jestli to takto myslel i Schnitzler, ale o to tady asi nejde. (26.10.2004)

Tak od tohohle Kubrickovo filmu jsem cekal asi nejmin, ale Kubrick ani tentokrat nezklamal, ale nejake chyby se tu najdou. Ze zacatku filmu jsem se misty nudil a nic moc zasadniho se nedelo, jenze od chvile, kdy se Cruise dostal na "vecirek" se to nehorazne rozjelo. Od tehle chvile jsem byl napnutej az do konce, protoze tohle drama bylo fakt neco, navic do toho par zahadnejch veci, proste parada. Chvilku po shlednuti sem si rikal, ze konec stal docela za prd, ale jak se mi to rozlezelo v hlave tak sem si uvedomil, ze konec je vlasne genialni. Takze kdyby Kubrick vyhazel nekolik zbytecnejch minut ze zacatku, nemel bych si na co stezovat. Opet se vyborne povedla hudba, hlavne ty udery do klaviru byli genialni. Jen mi misty jedna skladba pripadala jak ze Sam doma 2. Herci jsou opet skvely, jeden z nej vykonu Cruise tu opravdu je, ale prislo mi, ze Kidman hrala jeste o fous lip, i kdyz nedostala tolik prostoru. Tenhle snimek me proste pohltil a musel sem ho bez prestani dokoukat do konce, takze 5*. (27.03.2006)

Kubrick má prostě svůj styl a je to asi jediný režisér, který dokáže udělat umění i z gruppensexu. Čeký/Slovenský název hodně mate, vášně, natož spalující, si ve filmu moc neužijete, celý film je spíš lehce odosobněnou psychologickou studií na téma "to fuck or not to fuck". Ale je natočen výborně a dává možnost zajímavě nahlédnout do tématu, které by každý druhý režisér ztvárnil jako čistokrevné "Péčko". (16.09.2005)

Kubrick si nemusel vybírat co chce natočit a co ne. Na co on šáhl to se stalo dokonalým. Stejně tak tomu bylo, když si vybral novelu Arthura Schnitzulera. Bohužel poslední film Stanleyho Kubricka. Film plný nečekaných událostí, které vás nenechají v klidu. Budete čekat co bude dál a až uslyšíte poslední slova Nicole Kidman, tak... (11.12.2003)

(1001) 2009: Film, který jede po úplně jiné koleji, než kam mám namířeno já. Docela bych řekla, že ani neexistuje výhybka, která by nás svedla dohromady. Já ještě nejsem dospělá, ale dospělost si představuji jinak. 2018: A krucinál, stejně se na to budu muset podívat za dalších deset let znova, protože i teď jsem stejně jako před minulými deseti lety příliš nezkušená na to, abych vůbec chápala, o čem film pojednává. (Natož abych si pro sebe dokázala pojmenovat, jestli to dělá dobře nebo ne.) Teď si sice dokážu víc (než dřív) vychutnat, jak Kubrick mučí Cruise, ale myslím tím doslova režiséra a herce, protože co prožívá ta postava, co já vím. Jediná věc (kromě matné představy, že člověk má tendenci s plynutím času trochu zapomenout, že Nicole je schopná být herecká bohyně), které můžu jakžtakž porozumět a dejme tomu se díky ní na mapě filmu alespoň trochu zorientovat, je krátká mimoslovní etuda Alana Cumminga na téma jak vyjádřit neopětovatelné city. Svoje zmatení bych nejraději ilustrovala na tom finálním rozhovoru, kde mi hrozně vadí, že když Nicole řekne "the important thing is we're awake now", tak že Tom vypadá, jako že buďto nikdy neusnul a nebo už se nikdy neprobudí, zkrátka že během své odysey nic nepochopil. (18.06.2009)