Neposlušnost

V tomto prípade síce mierne nadhodnocujem, ale nemôžem si pomôcť. Tento film si rozhodne zaslúži viac ako 62, i keď náhľad do života komunity ortodoxných židov v Londýne je len slabým odvarom k tomu čo filmári predviedli v Unortodox, ale to nevadí aj tento film mal svoje čaro, ktoré ale spočívalo niekde inde...v jeho myšlienke a prevedení (a teda hlavne v hereckom). Nečakala som takmer nič (zaujali ma len mená hercov a hygienikov komentár - skutočne krásne napísaný) a dostala som aj s prebytkom a to sa cení! (14.04.2020)

Tenhle film vlastně není příliš dějově bohatý, některé motivy by se jistě daly rozpracovat více, snesla bych více oné neposlušnosti a z ní pramenících střetů a osobně by mě třeba potěšil i trochu jiný závěr. Líbila se mi ale atmosféra - ty základní konflikty, emoce, které nás budou filmem provázet, se daří poodkrýt či přímo navodit s minimem prostředků hned v úvodu, když Ronit po letech vstupuje do známých dveří a potkává známé tváře. Výborné jsou herecké výkony, zejména obou dam, kterým jsem beze zbytku věřila vše. Takový nenápadný, ve výsledku povedený film o extrémech, jinakostech, ale taky jedné vlastně docela obyčejné hluboké lásce. 75 %. (08.05.2024)

Filmy o Židech z moderní doby moc nejsou, momentálně mě napadá jen výborný Svatý boj. Takže téma docela neobvyklé. Od filmu jsem čekal trošku nějaký ty lehký erotiky a silné drama. Ani jednoho se mi nijak nedostalo. Film je dost roztahaný a prakticky nic se tam neděje. Nějaká chemie mezi postavama taky chybí. Herecky to není špatné, ale určitě by to chtělo silnější přístup a klidně i zkrátit o nějakou tu půlhodinku. 40% (02.09.2018)

Rachel Weisz jako fotografka Ronit, která přijíždí na pohřeb otce po letech do ortodoxní komunity židů v Londýně odkud utekla a zanechala tam svou milou Esti (Rachel Mc Adams ), která se zatím regulerně vdala ne šťastně. Velmi komorní film, který jako sociální drama působí depresivně tísní konzervativní společnosti a jejich pravidel a jako film s lesbickou tematikou je to decentní až cudné ( jedna milostná scéna, kde je je sakra úlet slintání do pusy, McAdamsová, která se trochu odváže, ale Weiszová vůbec ). Působí to velmi inteligentně, dobře zahrané, ale výsledný dojem je, že všechno už tu nějak bylo a nic to nepřináší nového (10.08.2019)

Je zvláštním odrazem dneška, že film o nejniternějších citových pochodech, otaznících víry a věrnosti a o myšlenkách do kouta zahnaných žen se musí prodávat skrz plakát s polibkem dvou hlavních postav. Nejde o snadnou podívanou, ale naštěstí nejde ani o film o trápení pro trápení. Jakkoli mi téma není blízké, lidské zpracování mi blízké je a já všem zúčastněným fandil, ať najdou společnou řeč - nebo ji alespoň najít zkusí. (21.07.2020)