Mizerové II

Zatímco první Mizerové poctivě bojovali o diváckou přízeň na dvou frontách - krimi a humor, druzí Mizerové se mylně domnívají, že triviální krimi zápletka stačí, přičemž humor se z ní bude odvíjet samovolně díky (improvizovaným?) interakcím hlavních postav. Smith i Lawrence skutečně sehraní jsou a scénář jim v každém ohledu jde na ruku, aby vynikl jejich humor i cool styl, jenže spolu s tím se také film stává více povrchním. Zřetelnou přidanou hodnotu pak představují Bayovy působivé vizuální orgie plné chytlavých akčních záběrů a efektních explozí... 7/10 (14.09.2013)

Takže Mizerové podruhé - co tu všechno máme? Staré známé ve vizuálně dokonale podané akci, spoustu výborných, dobrých i trapných fórů, nějaké ty rodinné trampoty, zbytečně přepálenou stopáž (ubrat 25 minut a bylo by), lahůdkovou honičku na dálnici, pasáž odehrávající se v márnici, která mě rozesmála k slzám, perfektní konec na Kubě ("Plán C" je jízda tak neskutečná, až to snad není možné)... Ve vedlejší roli se objevuje Peter Stormare (Bayi, proč jsi mu probůh nedal víc prostoru? Ach jo), záporák Jordi Molla sice na Karya z prvního dílu nemá, ale charizmatický a svinský je až až. No a pak tu jsou tisíce dalších rozhodně ne nutných věcí, které z druhých Mizerů dělají přeplácanou kaši. Sečteno a podtrženo, tři hvězdy jsou tak akorát. První díl je jen jeden. A absence hudby (hlavního motivu) z jedničky taky zamrzela. (19.07.2010)

Nejednou jim šlo o kejhák, jenže terapie jednomu z nich (Martin Lawrence) nepomáhá, a tak za výrazného popostrkování manželky přemýšlí, že si zažádá o přeložení na klidnější flek. Ten druhý (Will Smith), který častěji vytahuje bouchačku, se mu mezitím snaží svěřit, že přestal střídat holky a zabouchl se do jeho mladší sestry. Do všech těchhle oslích můstků ale přijde těžký kalibr, který je potřeba vyřešit: kubánská narkomafie. Smith se od jedničky stal superhvězdou, Lawrencova hvězda naopak klesla na hodně mizernou svítivost a Bay mezitím bavil diváky v několika nákladných kusech. Příběh společně předkládají poměrně řídký a zatraceně dlouhý (téměř dvě a půl hodiny), ale je to sakra adrenalinová jízda (uvidíme záběry, které začínají projetím nějakého úzkého otvoru, efektní zpomalovačkou, obtočením se po místnosti, „olíznutím“ polonahého těla nějaké tanečnice atp., uvidíme detail souložících krys, uvidíme gangstery rozbíjející se o stěny), všechno je to navíc zatraceně intenzivní a zvrácené (kupříkladu žlutý Hummer projede prostými přístřešky chudých jako nůž máslem, hlavně, že to dobře vypadá a bouchá – ač musely umřít desítky lidí). Bay je holt ďábel, který destruktivní akci umí (máme tu třeba honičku s padajícími auty, kterou v případě Ostrova ozvláštnil padajícími kolejnicemi nebo přestřelku na křižovatce, která kopíruje Mannovu přestřelku z Nelítostného souboje). Sečteno a podtrženo: cool vizuál vyhnaný na maximum ještě v době, kdy jsem ho od Baye bral. (10.10.2015)

Obavy, se kterými jsem k pokračování Mizerů přistupoval, se rozptýlily hned v úvodní přestřelce (která ukázala, že bullet-time se dá ztvárnit s elegantní grácií) a pak už to šlo ráz naráz - tuny hlášek, explozí, kameramanských exhibicí a to v tak rychlém sledu, že člověk nemá čas přemýšlet o ničem kolem. A Michael Bay na to spoléhal možná až moc, protože opět pozapomněl Mizery podložit vyváženějším scénářem. Bráno zpětně, pamatuju si pouze to, že se děj točil kolem drog, ale odpovědi na otázky kdo, jak a proč zastíní vzpomínky na libovolnou akční scénu. Je to ale tak zásadní chyba a bude to uprostřed krásně natočených přestřelek a explozí vůbec vadit někomu jinému než filmovým kritikům? Jen stěží, protože Mizerové jsou přesně tou akční napěchovanou peckou, na kterou širé "adrenaline positive" diváctvo už drahně dlouho čeká, ruku v ruce s Terminátorem prezentující zatraceně líbivé retro ze staré školy. A to se cení. Bay přitvrdil na všech frontách a stvořil dítko vtipné, rychlé, vcelku drsné a hlavně velice hlučné. Zkrátka, je zpátky v plné polní připraven ukázat, že se s ním má v čele akční elity ještě dlouho počítat... (18.08.2003)

Dvojka Mizerů je totální ztělesnění bayhemu na vrcholu sil. Michael měl totiž všechny prachy na světě, co chtěl, za zády silného producenta a dvojku hrubozrnných sympaťáků, na něž měl na přelomu tisíciletí málokdo. Trojka se mi líbila, ale bayoviny jsou stále o stupeň výše. (25.02.2020)