Yojimbo

Konečně Akira Kurosawa ukazuje, že se umí dostat i pod dvě hodiny a natočit přesto skvělý film. Ochránce je tím zdárným příkladem, i když jeho příběh je trochu podivný a nijak extrémně mě nesedl. Samurajové obecně jsou však látkou velmi silnou a Kurosawa ji předkládá velmi reálně a zajímavě. To, že v několika scénách divák ucítí "westernovský feeling" je už jen malá drobnost. Toshiro Mifune se opět předvádí velmi skvěle a jeho charizma se do Kurosawových filmů dokonale hodí ( i do samotné postavy samuraje, takhle bych si to totiž vždy představoval:). (31.12.2008)

Mé druhé setkání s mistrem Kurosawou a opět jsem docela spokojen. Asertivní Sanjuro jenž putuje krajinou se dostává na správný čas na správné místo a ukazuje divákovi své sršící charisma a svůj bojový um. Už úvodní hudba musí diváka nadchnout a postarat se, aby divák ocenil jednu z nezpochybnitelných kvalit tohoto skvělého opusu. (16.08.2010)

Zatím nejlepší Kurosawův kousek, který jsem viděl. Sice miluju dolarovou trilogii, ale jeden až nechápe tu Leoneho drzost, udělat (nadto nepřiznaný!) remake takového masterpiecu - a vyrobit nadto horší film. Vůbec ne nekvalitní, ale horší. Z druhé strany ale rozumím tomu, co ho na téhle látce lákalo. Yojimbo totiž nezapře inspiraci v klasických westernech. Půjčuje si jeho tropy a svou širokoúhlým snímáním s velkou hloubkou ostrosti, kde se v různých plánech mohou odehrávat různé věci, tohle zařazení ještě podtrhuje. (08.04.2023)

Kurosawa kdysi po shlédnutí filmu Pro hrst dolarů od Sergia Leoneho přišel za Leonem a prohlásil, je to dobrý film, ale je můj! Na to konto musím konstatovat, že Yojimbo je minimálně ještě o třídu lepší. Toshirovi prostě tyhle role nenápadných samurajských mistrů sedly jak mucha na hovno a podle toho ty filmy taky vypadají. (04.02.2012)

- Jak se jmenuješ? - Třicetiletý Sanjuro z Morušového pole, i když mi už dávno není třicet let. - To není tvé pravé jméno, že? - Třicetiletý Sanjuro vám bude stačit. "Špageťák každým coulem". Takmer celá prvá polovica je skvelá nielen vďaka fantasticky charizmatickému prejavu Tošira Mifuneho (na ktorého sa Eastwood, nech robí čo robí, nechytá), ale aj vynikajúcej dynamickej akcii (tak bleskovo sa oháňať katanou len tak niekoho nevidíte) a takmer satirickému nadhľadu (nečiernobiele postavy a ich parodizovaná pozícia v spoločnosti, vplyv západu a niekdajšie pomery a spoločenské postavenie samurajov zapadnuté prachom času a zosmiešňované vidieckymi odpadlíkmi hrajúcimi sa na yakuzu). Druhá o kúsok slabšia. Zaujímavé je sledovať ako tvrdohlavo a presne od týchto filmov opisujú ich americké remake až do takých detailov, ako je steblo trávy v ústach či súboj na pravé poludnie... a dôjde aj na kolty! Hlavné klady: Mifune, niektoré hlášky, skvelý humor a jednoducho parádny Satov soundtrack, ktorý som si nevýslovne užíval. 85% (23.04.2014)