Arizona Dream

Pre mňa osobne radšej kukurica než Kusturica a môže byť aj okúsaná. Uznávam. že Faye to pristalo aj po päťdesiatke, ale inak pointa filmu má byť čo? Je o všetkom a o ničom. O korytnačkách i sexe. O plápolajúcom ohníku a nekonečnom spievaní Bésame Mucho, tentokrát našťastie nie v podaní Táslera. Film o hranici medzi dospelosťou a detstvom, ktorý miestami chutí ako sardinky s džemom. Umelecký film s nie celkom jasným posolstvom. Veľmi precenený. (24.04.2023)

Přiznávám, že po shlédnutí filmu Černá kočka, bílý kocour jsem čekal něco jiného, což zřejmě ovlivnilo i mé hodnocení. Přes všechnu skvělou filmařinu i neuvěřitelné citace filmové klasiky mám z toho všeho značně rozporuplné dojmy. Možná jsem málo invenční, ale proč musí Kusturica všechno balit do podivnosti, aby mu stálo za to o tom vyprávět? (24.08.2007)

Ten film byl jako sen. Sen, v němž si uvědomíte, že jednou se budete muset vzbudit, protože ten obyčejný život vás zavolá, ale snění trvá dál. A když přijde realita, je vám nějak teskno. Teskno po nejbližších, které už neuvidíte. Třeba strýček Leo, ten báječný šedesátník, plnící odkaz svého otce a tím je prodávání Cadillaců. A má jeho sen, prodá jich tolik, že se dokáží vyštosovat na měsíc. Axel, ten krásný mladý muž s oříškovýma očima, který se zamiluje do ženy, která by mu mohla být matkou, ženy, kterou Fay vystihla naprosto geniálně. Ona často sní a touží létat. A její nevlastní dcera, milující želvy, která často demonstruje sebevraždy. Ta na elastických punčocháčích byla dokonalá. Pak je tu Axelův bratranec Paul, moc moc touží být hercem a před očima si promítá filmy, jejichž repliky dokonale ovládá. A v domě, ve vyprahlé krajině, kde vítr honí klubka uschlé stepní trávy, si plní sny. Axel jen tak někdy vidí velkou rybu, plující krajinou, protože miluje zimu a klid. A Elain, ta touží létat. Scéna, ve které tohle přání vypráví večer pod stromem u stolu, ta byla dokonalá. Stačila úžasná práce kamery a výkon Faye a vy jste to věděli a viděli, že ano, tahle žena to dokáže... Vynikající hudba a skvělý zážitek, okořeněný humorem, temperamentem, slzami - tak jak to v životě bývá.... (31.10.2014)

Arizonský sen definitívne zaradil Kusturicu medzi režisérov nakrúcajúcich filmy pre iných divákov, ako som ja. Väčšinu zo 141 minút som pociťoval iba nudu a znechutenie, pretože dvaja slávni herci, osudy vyšinutých ľudí a tzv. balkánska poetika ma neoslovili. Vo všeobecnosti nemám rád filmy, ktoré režisér upláca z absurdných situácií, snových pasáží a psychike čudných postáv a od diváka chce, aby sa s tým stotožnil alebo tomu aspoň porozumel. Dokonca nemám ani chuť vyjadrovať sa k obdivným komentárom divákov, ktorí to dokázali. Mne k spokojnosti stačí, keď sa ďalším Kusturicovým filmom vyhnem širokým oblúkom. (16.08.2012)

Ako zabaviť inuitské dieťa, keď si chce Inuita s Inuitkou intímne pohrkútať v ľadovom iglú? Nafúknuť mu z čreva balón a poslať ho do studenej Arktídy so slovami : "Utekaj sa hrať vonku!" .... Kusturicova uletená snímka s mladým Deppom v prostredí so švihnutými priateľmi, známymi a ženami. Prvé skúsenosti so živočíšnymi devami a pošahaným priateľom. Ešteže tam v diaľave bolo počuť sem a tam Bregovićove plechové nástroje ... 3*** (17.07.2012)