Než přišla bouře

Námořní červená knihovna mechanicky přestříhává mezi "před bouří" (seznámení a zamilování se na slunném Tahiti) a "po bouři" (přežívání, halucinování a "v lásce utvrzování" na poškozené jachtě při nekonečném driftování směr Havaj). Dobrodružnou složku vyloženě zanedbává (očekávaný digitální hurikán na závěr nevytrhne), tudíž si na své přijdou spíše divačky s kapesníčky, které zasáhne notná dávka melodramatického patosu. Krásné záběry vln, oceánu i dalších panoramat jak z katalogu (teď nemyslím Shailene :-)) oko potěší, jinak se tu moc neděje, což jenom utvrdí v jasné pravdě, že skutečných 41 dní bezmoci na moři musela být neskutečná ubíjející otrava. (27.11.2018)

Snaha natočit příběh v přírodních podmínkách, ve kterých by se obtížně natáčelo je těžký úkol. A ani v tomto případě to nedopadlo dobře. Znázornění bouře bylo dle mého názoru nevěrohodné, a vůbec to na mě nepůsobilo dobře. Hlavní hrdinka mě ze začátku byla opravdu nesympatická, ale později se tam nějaké sympatie vynořily. Mužský protějšek byl v pohodě.. No nic, příběh byl určitě zajímavý a to, že se inspiroval skutečnými událostmi ho ještě podtrhlo. Zajímavé bylo také prolínání mezi přítomností a minulostí, díky tomu to nebylo tak stereotypní a jednotvárné. Za to dávám velký plus. Kdyby se příběh vyprávěl od minulosti k přítomnosti, asi bych usnula, jelikož některé pasáže byly opravdu dlouhé. Ve finále to byl hezký, příjemný, byť průměrný příběh. Hodnotím lehce nad 50%. (16.07.2018)

Už kniha nebola žiaden zázrak, takže bol by zázrak, keby Baltasar z toho vytrieskal niečo viac ako fajn jednohubku, ktorá je ale o kus lepšia ako kniha. Film rozpráva príbeh tak, ako bol napísaný. Nechýba nič podstatné, ani dve časové línie. Na jednej strane romantika a na strane druhej boj o prežitie ... bohužiaľ ale využitie Richardovej postavy bolo pre mňa navyše. Herecky bez výhrad, Shailenne a Sama mám veľmi rada, muzika a kamera slušná. 3,5* (25.08.2018)

Film střída dvě roviny: pár co je v háji na rozbité plachetnici a flashbacky z minulosti, jak se pár dává dohromady. Zajímavé pro mě teda nebylo ani jedno, a tím méně to fungovalo dohromady. V minulosti pár totiž neřeší žádný vztahový problém: potkají se, od první chvíle se zamilují a všechno je v cajku a sluníčkové. Flashbacky do minulosti tak zobrazují vzrušující momenty jejich vztahu, jako ten večer, kdy šli po ulici a nic se nestalo, nebo osudnou párty, kdy jí dal při tanci pusu a bylo jim spolu hezky. Jako jasně, má to fungovat jako kontra depresi na lodi, ale po třetím už jsem sebou šil v křesle: jasně, jasně, máte se rádi, chápu, ale co dál?! Deprese na lodi je o něco lepší, ale ne tak dobrá jako ten film s Redfordem na plachetnici, kde s hrdinou prožíváme jedno každé vítězství i prohru. Že to tak není tady, je podle mě hlavně tím, že se k těm hrdinům těžko hledá cesta. Nijak si svoji lásku nevybojovali, tak se moc nebojím o to, že o ni přijdou když možná umřou na lodi. Nejsilnější okamžik filmu je tak pro mě úplný konec, kdy ukážou fotky toho skutečného páru, a najednou to jsou normální lidi, ne roboti na bezpodmínečnou lásku. (26.07.2018)

Tak Kormakur si našiel podobný námet ako v Hlboko,aj medzi Američanmi a mohol tak aj za ich prachy natočiť niečo tematicky príbuzné. Samozrejme, Everest je trochu iný, megalomansklejší prípad. No a osobne mám dojem, že svojou novinkou z tejto kvázi trilógie o prežití vyšiel na tretí krát asi aj najlepšie. Ale ono to asi bude platiť najmä v prípade, ak si skutočne o skutočných udalostiach nič vopred nenaštudujete, inak sa Adrift môže stať predvídateľnou nudou s fajn zábermi a sympatickými postavami. Inými slovami nás čaká pred záverom zásadný zvrat, ktorý zmotivuje rozhodnutie natočiť film v dvoch časových líniách, pričom minulosť, smerujúca k druhému bodu obratu, ktorým film začína, sa zdala byť navyše. Ale nakoniec je to všetko predsa len trochu inak... 70% (12.07.2018)