U pokladny stál...

Systém zdravotní péče za první republiky v celé jeho (bohužel) nestárnoucí kráse aneb kromě "běžné" komedie dostane divák nádavkem ještě kopec nesmlouvavé satiry. Zcela zaslouženě jedna z klasických českých veseloher, potažmo klasika českého filmu jako takového. Štófi jede, lhostejno zda v obci či na dálnici, jasnou osmdesátkou. (16.11.2008)

Přiznám se, že filmy s Vlastou Burianem nijak nevyhledávám a česká předválečná kinematografie mě míjí. U pokladny stál jsem si pustil z toho důvodu, že mi tento film vybral generátor náhodných čísel, s jehož pomocí sjíždím snímky z žebříčku 300 nejlepších filmů na ČSFD. Nu, nakonec jsem se i bavil a scéna řezání palce musí prostě rozesmát každého. (674., 11. IX. 2011) (15.09.2011)

Je vskutku překvapivé, jak neobstarožní, ba naopak nadčasová tato komedie je, tempo je výborné, gagy povedené a Vlasta Burian si svou roli skutečně užívá. Ačkoliv ze scénáře je možno vycítit, že byl psán jako "spojovatel" jednotlivých scén (gagů), ve výsledku to vůbec nevadí, protože film je vyrovaný, každá jeho část je tak dobrá, jak dobrý je celek a naopak. Síla humoru pramení zejména z konfrontací postav - vtipně drzý Burian vs zaběhnuté formalní jednání ostatních, kteří na něj nejsou absolutně připraveni. Trochu bláznivé, ale nikoliv splachovací... Což čas už prokázal. 8/10 (27.05.2009)

Kritika přepis Burianových her většinou strhala, hodnotila je jako umělý slepenec a žádala původní filmový námět. Čas ukázal, kde je pravda. O slepenci není třeba pochybovat, ale Karel Lamač patřil mezi ty, kteří je dokázali skvěle kamuflovat řadou vybroušených scének, ve kterých se Burian cítil jako doma. Burianovo herectví vycházelo z lidové komiky a pouze jeho improvizační slovně ekvilibristické a mimické schopnosti ho vyvyšovaly nad dobový průměr. Přiměřené režijní vedení a dobří herečtí partneři byli zkrátka nutní. Pro srovnání (Ulice zpívá, On a jeho sestra, Hrdinný kapitán Korkorán, Hrdina jedné noci), pokud dostal Burian volný prostor, byla z toho zkrátka jen slušná lidová zábava. To ale neplatí o tomto filmu, tobogan v nemocniční pojišťovně a alkoholická kůra v rochovských lázních, gremiální rada, dr. Brunner a pacient Klůcek. Vlasta Burian je zkrátka "originál každým coulem", ale operovat bych se od něho nedal. PS: "Já neznám tak zdaleka Vás, ani tady toho pána, ale jestli mohu něco říct, tak prskáte až sem." (18.01.2004)

"Mně je přece úplně lhostejno, v jaký měně Vám ta slečinka vyplácí nemocenskou podporu, když Vám to dělá dobře." Vlasta Burian umí před kamerou řádit a nemocnice mu k tomu nabídla nekonečné množství instrumentů i nahrávačů na povedené hlášky. A Burian ty nahrávky umí zasmečovat tak, jako nikdo druhý. Nějaká ta slabší chvilka na mne přitom taky vykoukla, ale přesto pro mne je Kryštof Rozruch jednou z nejzábavnějších postav, kterou československé předválečné plátno dokázalo promítnout. (26.11.2015)