Pošli to dál

„V tom je krása oneskoreného poznania.“ Odporný film. Mimi Lederovú som mal rád v jej začiatkoch, ako režisérku výborného seriálu „Pohotovosť“ a jedného z prvých filmov štúdia DreamWorks, realisticky poňatého PEACEMAKERA (ktorý síce nebol "nič moc", ale v porovnaní s jej neskoršou tvorbou...). Avšak v DRVIVOM DOPADE bol jej „ľudský princíp“ viac na škodu, než na úžitok. POŠLI TO ĎALEJ zachádza ešte ďalej: hysterické scény plné nevierohodných emócií, hrozné herecké výkony (Spacey, Huntová, Jon Bon Jovi, Caviezel) a neznesiteľné tlačenie na pílu (úplne vo všetkom!). Len si predstavujem, aký rozdiel by medzi filmami bol, keby jednu verziu urobila Lederová a druhú Frank Darabont. Proste viete alebo neviete. Lederová nevie. (17.10.2004)

Nadherna dojimava drama so zaujimavou myslienkou. Sice naivnou, ale svet by bol hned ovela krajsi, keby sa nou ludia inspirovali. Ustredna trojica hercov podava skvele vykony. Uzavrety Spacey s mindrakom z minulosti, Helen Hunt trapiaca sa s alkoholizmom a maly v tej dobe este prijemne vyzerajuci dobrak Osment. Film je sice od zaciatku koncipovany ako prvoplanovy dojak, ale svoju skatulku sa mu dari naplnit velmi dobre az na samotny zaver, ktory je jak z ineho filmu. Je to podobny WTF podraz ako napriklad pri filme Message in a Bottle.. Jak keby chceli byt tvorcovia za kazdu cenu originalny a tak to vyriesili takto hnusne a namiesto totalneho dojatia som zakazdym pri zavere akurat najebany. Skoda, pretoze zvysok filmu je fakt skvely. 7/10. (13.01.2019)

Přemýšlím, jaký by mi k tomu filmu seděl konec, když s tím skutečným jsem nebyla spokojena. Celý ten děj se plácá mezi velmi silnými a pozitivními momenty a mezi neskutečně klišovitými okamžiky. Takže jakýkoliv takhle rázný závěr by mi připadal poněkud násilný, ať už pozitivní nebo zlý. Buď je celý svět krásný a nebo stojí úplně za hovno. Copak mezi tím už nic není? Nemám pocit, že k určitému zamyšlení nad smyslem Trevorova snažení bylo nutné až takto šokovat. Viděno v rámci projektu 52 Films by Women. (03.04.2016)

Výborné obsazení, civilní herectví Kevina Spaceyho, mě osobně nesympatická Helen Hunt a mnou osobně oblíbený Haley Joel a nádherný nevyužitý Jon Bon Jovi a slzopudný nečekaný konec. Pejsek a kočička (teda spíš kočička) z toho upekla dort, který je chvílemi stravitelný a chvílemi vázne v krku . Ale vcelku to je film sledovatelný. (11.10.2012)

Vymyslet idealistický plán? To mohl jen někdo s růžovými brýlemi nebo dítě. Protože život je pěkná mrcha a i tahle sentimentální báchorka na to přijde. Stačí někomu prokázat nemalou službu. Nečekáme, že nám to podle slušných pravidel vrátí, ale pošle to dál. A to hned třem dalším lidem. Každý z nich pak pomůže dalším třem. Idealistická myšlenka v hlavě jedenáctiletého chlapce s tváří tehdy hodně v kurzu Haleyho Joela Osmenta. V životě to zatím neměl nejsnadnější, možná se leccos změní s příchodem nového učitele občanské nauky. S tváří zjizvenou popáleninami ho bravurně vystřihl Kevin Spacey a právě on svým sedmákům naordinoval netradiční domácí úkol: změnit svět k lepšímu. Jenže v tomhle žije i chlapcův agresivní otec, babička alkoholička a přepracovaná matka, která si taky ráda přihne, ač si nalhává, že je z nejhoršího venku. Mladík už má ale svůj smělý plán. Slibnou ideu měli i tvůrci. Bohužel ve výsledku nabízejí méně, než původně slibují. Ambiciózní látka podle veleúspěšného bestselleru sice významně těží ze silného hereckého ansámblu (třetího do hlavní party tvoří všestranně použitelná herečka s medovými vlasy Helen Hunt), bohužel klopýtá v kvalitě scénáře. Struktura a vývoj vyprávění prostě nemají pevné švy. Scénáristka (podílela se na Mezi námi děvčaty nebo Mrs. Doubtfire - Táta v sukni) tentokrát není úplně nápaditá, navíc je bezradně manipulativní. Občas používá až jalové berličky, které se hůř odpouštějí. Samozřejmě leckomu nesedne ani dost spekulativní závěr. Místy je to hodně odtažité, jindy to dokáže sympaticky udeřit. Škoda, že výsledek nikdy není opravdu na dřeň (ocitneme se sice mezi bezdomovci, ale je to takové limonádové povídání, bavíme se o alkoholismu, ale chlast ve finále něco ničí jen povrchově, pak tu máme odhalení zjizveného obličeje, ale zase s pravdou až moc okatě vyčkáváme, celkově jsem cítil jakousi neupřímnost). Ambice byly, škoda absence lepší práce s řadou scén. A škoda, že hudba Thomase Newmana okatě opisuje hudbu z jiného (výrazně lepšího) snímku se Spaceym. Uhodnout ho nebude těžké. (28.06.2016)