Osmá třída

Realistické vyobrazení dospívajících dívek, kteří nemají největší sebevědomí na světě na rozdíl od ostatních úspěšnějších spolužáků. Kayla mi hodně připomínala mě, byla jsem taky outsider na základní škole a stejně jako hlavní postava, tak i já, jsem se chovala jinak ve škole a jinak doma, až na to, že já přátele měla. V dnešní době je to horší, existují sociální média, která dnešní mládež pohlcují a tím pádem už neexistuje komunikace z očí do očí. Snímek nemá žádnou gradaci, žádný pořádný příběh, ani vlastně poučení, jen je to realistický život outsidera, který moc touží po tom být oblíbeným. Škoda, že to je tak nezajímavě natočené. (06.01.2019)

"Eighth Grade" by som ohodnotil ako zaujímavú sondu do života štrnásťročného amerického dievčaťa, ktoré je akosi stratená sama v sebe a vôbec nevie ktorým smerom sa má dať. Bavilo ma to sledovať, občas som sa od srdca zasmial, no boli tu aj momentky, kedy som sa pre Kaylu skutočne citil trápne. A nevedel som ako to celé zo seba dostať. Elsie Fisher jej dala celkom dobrú osobnosť a myslím si, že robí maximum preto, aby pôsobila Kayla uveriteľne. Akosi som mal pocit, že vôbec nevedela čo má robiť a pritom vie druhým radiť ako sa v živote správať. Lenže takí sme občas všetci. Vieme čo máme robiť. Alebo čo by mali robiť iní. Len často to nevieme sami správne urobiť. A to je aj vždy náš najväčší problém. Ja osobne to zo svojej skúsenosti poznám. A rovnako poznám aké to je, keď sa príliš niekto snaží o to niečo dosiahnuť. Pretože nie vždy to znamená úspech, a skoro vždy to znamená, že človek robí veci, ktoré by normálne nikdy nerobil. Je tu pár scénok, ktoré sa mi vo filme veľmi páčili. Najmä otcov monológ počas scénky pri ohni a záverečné 2 videá, ktoré Kayla spracovala. Páči sa mi ako sa často v jej videách objavujú tie slovné barličky ako "like" alebo "you know". Pôsobí to veľmi prirodzene. Potom musím pochváliť Emily Robinson, ktorá za tú chvíľku čo tu bola skutočne urobila dobrý dojem novej a jedinej skutočnej kamarátky. Pôsobila veľmi milo. Veľa scénok vo filme vyplynie možno trošku divne, no na druhú stranu celé toto obdobie hľadania sa je asi najťažšie v živote. Moc si už síce nepamätám aké to bolo keď som mal 13 až 14... ale z toho čo si pamätám, tak to bolo pre mňa asi zložitejšie obdobie ako 16 alebo 18. Vtedy asi prechádzame prvýkrát veľkými zmenami a nevieme ako správne fungovať. A myslím si, že film to celkom dobre ilustruje. Určite to nie je film pre každého a rozhodne sú tu momentky, ktoré mi moc nepasovali, ale som rád, že som ho videl. Hodnotenie: B+ (17.10.2018)

Takhle autentické dialogy a uvěřitelné postavy jsem v rámci odlehčených teen dramat snad ještě neviděl. Velká škoda, že všechny ty inteligentní podzápletky a vynalézavé zdůrazňování klíčových životních okamžiků prostřednictvím videozáznamů hlavní hrdinky, které zároveň oddělují jednotlivé pubertální etapy, jsou součástí hrozně nepůvodního příběhu, jehož emocionální vyústění už nikoho moc neohromí. Přesto hlavně Burnhamovi patří můj obdiv, jelikož takhle dobře a zábavně natočit tak ohrané téma, a nespadnout při tom k neosobní tvůrčí onanii, to chce notnou dávku vrozeného talentu.. 80% (14.12.2018)

Eighth Grade přináší ten hezký pocit, že obyčejný malý indii film nás dokáže zasáhnout mnohem více, než kdejaké velké drama. Je to hodně moc upřímné a dojemné, ale ne tím vlezlým způsobem. Film vypráví o běžných věcech, ale dokáže to krásně prodat a ten výsledek je mnohem sympatičtější a opravdovější, než by se zprvu zdálo. Velkou zásluhu na tom má i styl vyprávění, kdy mi bylo hlavní hrdinky místy dost líto, na druhou stranu se taky chová tak jak se chová(tedy tak jak se chovají všichni v jejím věku). Režisér Bo Burnham krásně vystihuje jaké to je být svůj, a jak je dneska těžké si zatím stát. Jak je těžké s někým mluvit, když jsou všichni přilepený ke svým mobilům a počítačům. Burnham nekritizuje dobu, ale to jak jsme se tomu přizpůsobily a stalo se to pro nás běžnou součástí života. Elsie Fisher podala výborný výkon a je opravdu moc talentovaná, a rozhodně ještě něco v budoucnu předvede. Josh Hamilton je zde velmi dobrý a za ten rozhovor na konci má mé velké uznání, jelikož to je opravdu moc silná scéna. Emily Robinson vletí na scénu jako uragán a je fakt příjemný oživením pro příběh a i pro postavy. O filmu jsem si nic nezjišťoval a nepouštěl jsem si ani trailer. Místy jsem pak byl příjemně překvapený co jsem dostal. Neříkám, že mě sedlo úplně všechno, ale ve výsledku jsem dost spokojený. Eighth Grade je povedený film, jenž má co říci a velmi příjemně mě překvapil svojí opravdovostí. (14.10.2018)

SPOILERY Zase 3,5 a zase nevím, co s tím. Mám dát víc za to, že je to jeden z velmi mála filmů, který skutečně ukazuje realitu na střední/základní škole a nesnaží se přitom zalíbit cílovce (jako třeba Ten, kdo stojí v koutě nebo Umění zapadnout), nebo dát míň za to, že to má sice uvěřitelné dialogy, ale nezvládnutý scénář? On je celý film jako úvodní záběr - veskrze přirozeně působící, než vám dojde, že to má opravdu být video mladé teenagerky, která natáčí motivační vlogy na YouTube tím způsobem, že jen zapne kameru na počítači a mluví. Takové video se ale samo od sebe nebude zoomovat od hlavní hrdinky a ona edity nedělá, takže je efekt "jejího skutečného videa" viditelně umělý. Celé to realisticky pojednává o současné generaci teenagerů i starších dětí, spousta scén je naprosto trefně vedená a napsaná (nákupák, narozeninová oslava především...), ale jako celek nefunguje, jelikož všechna načrtnutá témata a hlavně Kaylinina situace jsou urychleně ukončené. Zpočátku jsem náhlé a nepředvídatelné ukončení dějových linií, které se zdály důležité, bral jako momentální fáze, přes které se Kayla musí dostat, jenže v závěru celá situace okolo ní skončí taktéž naprosto náhlým přívalem sebevědomí, které sice ano, vzniklo na základě toho, co jí říkal táta, ale opravdu jen na základě toho dostala sílu otevřeně kritizovat povrchní spolužačky, jít s Gabem na rande, rozpovídat se a nahradit zničený vzkaz od matky? Usmíření se s tátou do toho nepočítám, to bylo jasné a ze situace vzešlo naprosto přirozeně. Zbytek ale přijde jen tak, nic víc k němu nevede a přitom by mohlo a autentická atmosféra, při které jen vnímáme svět, by zůstala naprosto stejná. Zpětně mi to dělení na "fáze" (nebo třeba levely, to zní víc cool, když to je hlavně o tom, že introvertka chce být cool) tedy nesedí, jelikož nesouzní se závěrem a naopak, takže jedno z toho prostě mělo být jinak. Momentální happy end (s dvěma krátkými záběry z budoucnosti) je fajn, přerod z holky, která točí videa o tom, jak být sebevědomý, ale sama tomu nerozumí, na holku, která tomu už rozumí, je jasný už od začátku, ale osobně mě potěšil (protože to taky mohlo skončit ve stylu Welcome to the Dollhouse, což je film, který mám hodně rád, ale sem by se to prostě nehodilo) a hlavně se mi líbí veškerá ta jednotlivá autenticita. Ale celková autenticita tu je jen hrou na ní a já se s tím doposud nevypořádal. A teď jsem napsal dlouhý komentář, aby mi pomohl ujasnit si dojmy a já pořád nevím, jak hodnotit. Vyspal bych se na to, ale to už jsem udělal a nepomohlo to. Zatím u mě rozhodnou skvěle civilní herecké výkony a jedna skladba od Enyi, takže se přikloním, byť ne úplně rád, k vyššímu hodnocení a uvidím, jestli si to časem nerozmyslím. Jak rád píšu u těchto rozporuplných filmových zážitků - změnit hodnocení mi bude trvat jen pár vteřin. Slabé 4* (18.12.2023)