Režie:
Paul VerhoevenKamera:
Jeanne LapoirieHudba:
Anne DudleyHrají:
Virginie Efira, Charlotte Rampling, Daphne Patakia, Lambert Wilson, Olivier Rabourdin, Clotilde Courau, Louise Chevillotte, Hervé Pierre, Alexia ChardardObsahy(2)
Schopnost konat zázraky vynese charismatické Benedettě (Virginie Efira) koncem 17. století výsadní postavení v toskánském klášteře. Když její slabost pro mladou a živelnou Bartolomeu přeroste v nespoutanou vášeň, začíná hra plná intrik sahající do vyšších pater italské církve. Erotické drama legendárního Paula Verhoevena (Základní instinkt), natočené podle skutečného příběhu, si v hlavní soutěži festivalu v Cannes vysloužilo pro svou odvážnost bouřlivé reakce diváků i kritiků. (Aerofilms)
(více)Videa (6)
Recenze (196)
Nic proti námětu, zpracování do velké míry upoutalo pozornost, ale trochu mi v tom chyběla syrovost, smrad a špína od Toma Tykwera, kterou uměl prodat v Parfému - Příběhu vraha a taky očividně chyběl odhadem asi dvojnásobek rozpočtu - podle IMDb je Benedetta za 24 mil. dolarů, Parfém stál toho času 60 mil. dolarů. A podle stejného zdroje si Benedetta nevydělala, Parfém ano. Nejsou si oba filmy příliš vzdálené, zejména, co se hlavních postav týče. A bylo fajn si dát po řadě hollywoodských produkcí pěknou francouzštinu. Co se týče vzruchu a protestů okolo uvedení, tak není o čem. Ano, puritáni žijí s klapkami na očích a nechtějí si ani připustit vyobrazení něčeho, co je v kontextu církevních hříchů jen kapka v moři a velmi uvěřitelná kapka. To bych hned mohl připomenout Spotlight, který ani nemusí do středověku, aby zalomcoval přesvědčením dokonalé čistoty nejen církve, ale celých komunit. Na Benedettu jsem vánočně navázal Kmotrem III, ten církev taky nešetřil. ()
Podle traileru jsem očekávala téma lesbického sexu v klášteře. Byla jsem překvapená, že to má ještě daleko hlubší příběh, který se věnuje stigmatu, vizím a vlastně náboženským fanatismem. Začátek trochu pomalejší, ale pak se to rozjede (doslova). Vše tomu nasazuje korunu to, že je to natočené podle skutečných událostí, které se opravdu stali. Na konci jsem byla docela na pochybách a nevěděla jsem, kde v tomhle příběhu stojím, na jaké straně. Hrála to, nebo se jí to třeba ze začátku opravdu dělo? Musela jsem pak několika lidem vymluvit díru do hlavy. Takže jo, za mě super film, který mě vážně chytl. ()
Pokiaľ si prečítate, o čom Benedetta je, tak asi by ste ťažko predpokladali, že by vás niečo podobné mohlo vyše dvoch hodín v kine baviť a to ani nemusíte byť hard core arťák. Ale keďže to natočil Vrehoeven, tak je to predovšetkým film jeho autorského štýlu a pokiaľ vám od začiatku film sadne, tak budete hltať každú scénu, dá sa povedať, že bez výnimky. Len treba rátať s tým, že sex a mučenie tu nie je skoro vôbec explicitné, premýšľanie nad filmom je tu stále dôležitejšie, než potešenie zo sledovania lesbických scén dvoch mníšok. ()
Zkrátit film na 90 minut, řekl bych, že jde o odvážný eroticko-náboženský psychologický thriller vykreslující pokušení a touhu po zakázaném ovoci z pohledu dvou jeptišek, které k sobě najdou cestu skrze sexuální praktiky, o které zde jednak není nouze a které jsou taky dost explicitně natočeny. To je taky důvod diváckého nadšení, protože Verhoeven je v oboru velké jméno a když si vezme do rukou něco tak neortodoxního a "nového" jako je Benedetta, zkrátka sklidí úspěch. Na mě je to nicméně možná až moc dlouhé, roztahané a kromě náboženských dialogů, které nejsou ničím zajímavé, a erotiky toho zde vlastně moc není a film ve mě ve výsledku hlubší stopu nezanechal. Nadšené ohlasy chápu, ale stejně tak se dá chápat i divácká nespokojenost. Já jsem někde mezi, spíše se však bohužel přikláním ke druhé skupině. ()
Kdo mne zná, ví, že jsem poslední dobou mírně řečeno alergický na všechny ty gay a bi filmy o menšinách, které ač jsou menšinami, tvrdě si vynucují respekt většiny. A cokoliv jde na sílu, je to špatně. A to - na sílu - považuji i v kinematografii u stále větší záplavu snímků věnující se této tématice. U Bendetty jsem do tohoto žánru šel ale záměrně s vědomím, že se jedná v podstatě o ale jeden zásadní. Tohle se jednak opravdu stalo a pak se zde jedná o jeden z prvních docela slušně sepsaných peripetiích lesbiček při soudních výsleších. Kdo o historii něco ví, nebude si nikterak idealizovat tehdejší dobu. Středověký člověk měl vztah k sexu velmi vřelý navzdory působení a moci církve. V novověku tomu bylo nejinak a co se dělo v kláštěrech ať mužských či ženských se můžeme jen domnívat. Celibát je pro člověka cosi nepřirozeného, lidským potřebám obzvláště. A když jste mladí, musíte to pnutí nějak ventilovat. Nedělám si vůbec žádné iluze co se tehdy v klášterech dělo, případně mimo jejich zdi. Krom oněch diskutabilních vizí Bendetty se tedy nelze prakticky ničemu dalšímu z příběhu divit. Díla se ujal mistr nad mistry Paul Verhoeven, a modří již jistě vědí a vybavují si přehozenou nohu přes nohu tehdy nádherné Sharon Stone... S tímto historickým snímkem se popasoval velmi dobře a samozřejmě i dkyž si tam asi lecos přidal, soškou počínaje a hranicí konče, přesto se mi to moc líbilo i hlavní představitelka. Můžeme se jen dophadovat jaká to asi byla hrůza když přišel do města mor, všude se válely haldy mrtvých a umírajících s hlízami po celém těle... Šílené! Každopádně já jsem s filmem byl moc spokojen a dávám za 4 střípky. * * * * ()
Galerie (36)
Photo © Pathé Films
Zajímavosti (8)
- Ruské úřady snímek zakázaly. (Kaufman)
- Natočeno podle knihy „Immodest Acts: The Life of a Lesbian Nun in Renaissance Italy“ od Judith C. Brown. (SONY_)
- Režisér Paul Verhoeven chcel, aby si vo filme zahrala Isabelle Huppert, ale producent Saïd Ben Saïd nesúhlasil. (Arsenal83)
Reklama