Benedetta

Jméno Paula Verhoevena nejspíš není potřeba představovat. Tvůrce filmu jako Robocop, Total Recall, Základní instinkt či Hvězdná pěchota je velmi známým jménem a mezi jeho rukopis patří černý humor, satira či také fakt, že se Verhoeven ve svých nebál brutálního násilí či výrazných sexuálních scén. Robocop či právě Hvězdná pěchota obsahují satirické komentáře, přičemž právě i jeho novinka Benedetta jich je plná. Jen si tentokrát Verhoeven utahuje z něčeho tak trochu jiného.   Od začátku filmu je jasné, že si Verhoeven bude tak trochu utahovat z církve a křesťanské víry. V Benedettovi divák velmi snadno pozná starého provokatéra Verhoevena, přičemž je jasné, že ani ve věku 83 let se tenhle Holanďan nebude držet zkrátka. Benedetta je totiž zcela očividně provokativní film a Verhoeven dodal mnohem více než pouhou erotickou lesbickou romanci. Opět servíruje neskutečně chytrý film, který má ovšem typický Verhoevenovský šibalský rukopis. Což dokáže nejen vyobrazení Ježíše Krista, ale také náznak počátku jistého druhu sexuálních pomůcek na konci 17. století. Verhoeven ani na prahu života neztrácí svůj osobitý přístup a Benedetta opět rozdělí diváky ve velkém. Klasicky jde ovšem u Verhoevena o víc než sex a brutalitu. Benedetta je především fantasticky natočený film. Dobová výprava je naprosto fantastická, stejně tak kostýmy jsou naprosto povedené. Pod tím hezkým pozlátkem definitivně Verhoeven začne rýpat do zkorumpované církve a zfanatizovaných panbíčkářů. Jde o neskutečně sofistikovanou záležitost, kterou velmi rychle mnoho odsoudí jako film, kdy si z nich jeho autor dělá naprostou prdel. A víte vy co? Verhoeven si dost možná tak trochu prdel dělá. Jenomže i to dělá neskutečně chytře a Vatikán z jeho novinky radost mít rozhodně nebude.   Verhoeven neztrácí svižné tempo, v Benedettě se pořád něco děje a postupný dějový vývoj dodává divákovi satisfakci v tom, že to celé skutečně někam vede. Postupně funguje budování atmosféry ústřední zápletky, především ovšem tři hlavní herečky podávají fantastické výkony. Kromě skvělé Virginie Efiry a solidní Daphne Patakie stojí za zmínku především úžasná Charlotte Rampling, přičemž její postava je ve finále dost možná tou nejzajímavější postavou. Nebo minimálně postavou s nejzajímavějším vývojem.   Verhoeven má očividnou vizi, která skvěle funguje, opět ovšem platí, že film rozhodně nebude pro každého a naznačí to už katarze první scény. Do samotného příběhu je kromě oné lesbické vášně a církevními záležitostmi také výtečně zapojena morová epidemie, která v příběhu sehrává klíčovou roli. Verhoeven se projeví jako skvělý vypravěč, kdy se definitivně prokáže, že pod tou drzou slupkou má Benedetta skutečně silný příběh a jde o jedno z nejpůsobivějších historických dramat za poslední dobu.   Za zmínku též stojí půvabná kamera Jeanne Lapoirie i povedený soundtrack Anne Dudley. Celkově Benedetta velmi hezky vypadá, prostředí dobové Itálie se skutečně dokáže prodat. Celkově se Benedettě něco vyčítá velmi těžce, jen pár momentů možná přeci jen hraničí s dobrým vkusem (právě vyvrcholení první scény), díky tomu co následuje po ní je ovšem velmi snadné Benedettě odpustit. Takhle vzrušující a chytře provokativní filmy nevznikají každý den.   Osobně bych se nebál Benedettu označit za jeden z vrcholů Verhoevenovy tvorby. Benedetta je chytrá, provokativní, půvabná a neskutečně vtahující podívaná, která je rozpoznatelnou Verhoevenevkou, což pro spousty lidí bude zásadní překážkou. Benedetta se ovšem vrací k satiře, kterou Verhoeven tak výrazně servíroval v Robopocovi a Hvězdné pěchotě a také k erotické vášni servírované v Základním instinktu. Verhoevenovi sice táhne na 90 let, svůj rukopis ještě ovšem naštěstí pořád neztratil. Kdo Benedettu odsoudí jako lesbické porno a Verhoevena jako perverzního úchyla nemá soudnost a měl by se jít vyzpovídat! (03.09.2021) (méně) (více)