Manželská historie

Každý z nich nese svůj díl viny. O tom žádná. Žádný dlouhodobý vztah se neobejde bez potíží spjatých se stereotypem, stárnutím, neuspokojenými sexuálními potřebami.. nebo s komunikací. I když s ohledem na množství dialogů, které se na nás vysypou, tady problém asi úplně nebude. Ovšem se schopností řešit vzniklé konflikty konstruktivně už to tak jednoznačné není. U režiséra a scenáristy Noaha Baumbacha je patrné, že má nakoukané kousky Woodyho Allena: New York v popředí, cyničnost, neurotické postavy, smršť slov, momenty ze života. Úvodní výčet povahových rysů a specifických (často rozkošně milých) detailů obou manželů je velmi příjemný, dokonale naladí a dává tušit, že tohle bude upřímná a silná záležitost. Je, ovšem od té doby tak nějak přešlapujeme, mluvíme a mluvíme, přidáváme na ostrosti, moc nedojímáme a desítky minut přibývají, aniž by mě nějak dokázaly (jakkoliv) překvapit. U postav jsme blízko, ale nikdy ne tak, jak bych si představoval. Sledujeme boj sarkastických právníků, kteří se neštítí ušpinit ruce, vnímáme hledání osobní identity dvojice mimo společný život. Klobouk dolů nad herci, hádky mezi sebou odmakali na výbornou – i když cestě, jak se ke svárům dostali, jsem zrovna nevěřil. Herecky jsem rád hlavně za Scarlett Johansson, která se zhruba před 15 lety (ano, je to už tak dlouho) propracovala v jednu z nejzářivějších hereček své generace, jenže pak přišel útlum, vyloženě silné role se jí vyhýbaly (za mnohé můžou darebáci z Marvelu). Nyní znovu dokazuje, jak dokáže v divákovi jen ze svých gest (drobnými posunky, mírným otevřením úst) zprostředkovat dění ve svých myšlenkách. Odlehčující scény (opatrná předávka rozvodových papírů, pořezání se v kuchyni před sociální pracovnicí) jsou skvostné. Výsledek je trpce upřímný, ale pod kůži se mi úplně nedostal. 70% (11.12.2019)

Nuuu, ve Válce Roseových jsem fandila Douglasovi a ani zde nejsem výjimkou. Ačkoli se film snažil ukazovat nestrannost, nakonec jsem fandila Adamovi, neboť Scarlett mi byla neskutečně protivná. A jak už tu někdo napsal, měla příšerný iritující účes. Manželská historie je skvělou známkou toho, do jakých absurdismů může spor přejít. Válka právníků je pak často válkou jejich ega. Věřím, že ČR je ještě daleko za Amerikou a jejich doslova nechutnou právnicko-žalobní praxí. Nezbývá než doufat, že jim to za ty prachy stálo. Z filmu se mi nejvíc líbila věta starého pana advokáta, který byl pravděpodobně jedinou žijící bytostí v tomto filmu: "Pro vás hraje čas. Bude růst a bude mít vlastní názory." Každopádně to protivné ukňourané děcko bylo hřebíčkem do rakve, abych jinak zajímavý motiv hodnotila průměrem. Jo a někdo by měl zakázat hercům zpívat. (01.12.2020)

Najideálnejšie by bolo pozrieť sa na túto problematiku čisto iba optikou 8-ročného Henryho, ktorému sa rozvádzajú rodičia, keď ale zároveň ani nedokážem dopodrobna opísať, ako sa taký človek musí cítiť, keďže som sa nikdy, vďaka Bohu, neocitol v takejto nešťastnej situácii, ako práve táto fiktívna postava jedinca v predpubertálnom období, no i napriek tomu sa s ním jednoducho stotožní množstvo deciek, ktoré si v takomto veku prešli niečím podobným, ak nie úplne podrobným ? Čiže je naprosto neutrálny, nikomu extra nepritakáva, bohvieako taktiež neprejavuje svoje emócie, kedy ešte zrejme až tak dobre nerozumie, čo sa to vlastne deje... ? Musel by som to z neho ťahať, ako z chlpatej deky, že prostredníctvom jeho čoraz viac rozhádanejších rodičov už veľmi dobre viem, odkiaľ vietor fúka, keď celkové koncipovanie tohto snímku vychádza zo štýlu - „skrytých kamier” , čo znamená asi to, že inkognito sledujete, pozorujete, vskutku, štipľavú, manželskú krízu, kde sú síce hlavní aktéri maximálne prirodzení, ale aj tak som mal z nich taký, akýsi, javiskový dojem, akoby to bolo strojené, až samoúčelné, že sa v podstate nikdy nezbavili svojich filmových profesií, s ktorými sa vžili, t.j. On bol divadelným režisérom, Ona bola divadelnou herečkou, neskôr TV. STAR. Oni dvaja mi až tak nevadili, ako napríklad postava, ktorú stelesnila, inak moja obľúbenkyňa už z Jurského parku, Laura Dern, ktorá mi v úlohe Nory Fanshaw absolútne nepripomínala právničku, ale skôr akúsi predavačku v parfumérií ! A takýto problém som mal i s ostatnými charaktermi, ktorí boli na tom rovnako ! _ Manželský príbeh na mňa zafungoval najlepšie až vo svojej poslednej tretine (vtedy som zhiadol neuveriteľnú filmovú hádku, aká snáď nemá ani obdoby v dejinách kinematografie, tak za to klobúk dolu !), kedy predchádzajúcich 90-100 minút nebolo nič, čo by ma vyviedlo z rovnováhy ! “Black Widow” urobí najlepšie, ak sa už konečne bude totálne vyhýbať šialeným komiksovkám, z ktorých herecky otupuje, a to isté i “Kylo Ren” v typických, populárnych - franšízach ! PS: V NETFLIXE majú takéto motto: „Nie je dôležitá kvalita, ale najmä kvantita” , a tá je na vzostupe !!! A aj tento film je pre mňa jedno veľké, obyčajné sklamanie ! Toto vám naozaj nič nedá, je to štandardná jednohubka, akých je aktuálne strašne veľa, a tak ak máte skutočný záujem vidieť niečo podobné a oveľa lepšie, siahnite skôr po Kramer vs. Kramer. (08.12.2019)

Když se rozvádí mačistický našinec s koulema, tak ta tlustá kníratá pizda, co mu už hezkých pár let permanentně ječivě pičuje u fotbalu, odmítá kupovat lahváče a vůbec mu tak nějak globálně otravuje život (jasně zřejmé odcizení vinou manželky), nejdříve dostane pořádnou pumelici do zubů. To má ryze praktický důvod, protože „fofvovový fávník“ se dá klidně vyložit i jako „fosforový trávník“, tudíž si ty feminizované barakundy v advokátní kanceláři Nemrdalová, Žluklá, Lesbianová & partnerky budou myslet, že ji akorát tak jebe, čili jen kapku zrezlá vytuněná felicie, pořízena v záchvatech citu tak před jejími čtyřiceti kily nad limit lehce manipulovatelného pytle cementu, zůstane hladce v péči pána tvorstva. Fakany ať si klidně nechá a půjčuje mu je, jen když vypadne Eurosport nebo v ligové přestávce. To takový přiteplený ňujorský yntelechtuán je dost v prdeli a o hladkém rozvodu si může nechat akorát tak zdát! Doma má totiž přeemancipovanou krávu v krizi heideggerovské ontologie (čti „předpřechodové srůstání stydkých pysků“), která se, ač již bez kundy, prostě nedokáže povznést nad nějaké to občasné nevinné vyprcání dosud funkční kulisové asistentky, a dá to chudákovi pěkně sežrat. A nejen jemu, taky přihlížejícím! A to zejména tím, že místo Xanaxem řeší své pičoidní mindráky a krizi identity ubíjejícími filipikami s kýmkoliv, na koho narazí, zejména o niterných pocitech zhrzené samice, věčném utlačování femininní přirozenosti tím odporným maskulinním egem, vnitřních dilematech mezi plotnovým mateřstvím a touhou pustit si ještě kundu na špacír, než jí skončí záruka, nebo o nutnosti emancipačního potírání zkurvených šovinistů. A přitom ta její buznička s trochou másla na hlavě jen tak pudlíkuje kolem, štěká na povel a dělá agility. No, patrně to bude dost autobiografické. Tenhle latentní homointelektuál Noah si asi neuměl říct „no a“, když ho kopla do prdele ta jeho obskurně odporná obluda J. J. Leighová, a rozhodl se vycákat své frustrace na publikum plagiátorskou Vypelichanou kočkou na rozpálené plechové střeše rezivějící tramvaje do stanice touha. Rozhodně skvěle zahrané, v některých momentech i docela silné, ovšem jako celek to působí jako impotentní Woody Alen, kterému vykastrovali cynismus, nadhled a sysel pro tumor, a zbylo jen rádoby yntelechtiuální sci-fi žvanění do sebe zahleněných nesoudných pičusů se zjevnou poruchou komunikace a racionality. Ale nepochybuji, že se v tom pár submisivních oslizlů dokonale shlédne a celý hřad hospodyněk za zenitem u toho žehličkou připálí své džambobombarďáky. Každopádně opravdovému vztahovému peklu s neméně slizkým a skvěle hrajícím Adamem Řidičem to nesahá ani po Baumbacha. (30.12.2019)

Nej Netflix film? Ne moc těžký úkol ale ano. Scorseseho Irčanovi minimálně u mně vládnutí Netflix žebříčku nevydrželo, protože mu Baumbach vytřel karty z rukávu vlastně jednoduchým filmem, který má však dva srdcaře v hlavních rolích, který předvádějí parádní výkony ve filmu, který sice nějak neboří pravidla žánru a není kdovíjak originální a většina postav je klišoidní jak to jde, ve finále to ale k spokojenosti kvůli parádním záběrům, Newmanově klasicky dokonalé hudbe a několika perfektně scénáristicky i herecky vyhroceným scénám stačí. Johansson je super ale hraje tu spíše nesympatickou postavu, to samé se ale nedá říct o Driverovi, který je prostě boží a společně s Phoenixem a DiCapriem předvadí dost možná nejlepší herecý výkon roku a v Driverově kariéře jde fakt dost možná o výkon nejlepší. Pořád to nestačí na plnou palbu, protože to z již zmíněných principů nejde, rozhodně jsem ale více než spokojen..... (10.12.2019)